Představte si jít třikrát za jeden den na oslavu narozenin pořad té jediné osoby, vypadá to divně, ale proč ne?

Miluju tento vánoční čas, čas krásných půlnočních mší, prázdných silnic, když přejíždíte mezi vesnickými kostely, stoupáte po schodech na kůry, hrajete z úžasných not, které třeba byly psány před x stoletími, posloucháte a vnímáte myšlenky, jež v kostele slyšíte, přejete si s přáteli, které jste dlouho neviděli, ochutnate s nimi malinko slivovice...

Pane, díky za dar hudby, bez něj by můj život nebyl tak pestrý... a to jsem s tím chtěl x krát jako dítě seknout.