Na proces poskytování dotací a návratných finančních pomocí ze státního rozpočtu se podle návrhu použije správní řád, s tím, že některé otázky jsou upraveny odlišně, například účastenství a použití některých ustanovení správního řádu je vyloučeno. Proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu je koncipován jako jednostupňový, nebude možné odvolání ani rozklad, vyloučena je také obnova řízení a omezeno je rovněž použití přezkumného řízení. Žadatel o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc bude moci podat proti rozhodnutí správní žalobu k soudu.
Vládní návrh předložené novely neobsahuje možnost poskytovat dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu bez předchozí výzvy. Důvodem je to, že tento postup je značně netransparentní, potenciálně prokorupční a nerovný, protože všichni potenciální žadatelé o dotaci by měli mít stejné ex ante podmínky.
Je ovšem potřeba zdůraznit, že rozpočtová pravidla jsou obecnou právní normou. Pokud jiný speciální právní předpis upravuje proces poskytování dotací a návratných finančních pomocí odlišně, použije se tato speciální úprava. Podle zvláštního zákona je tedy možné poskytnout dotaci nebo návratnou finanční pomoc i bez výzvy. V případě, že by byla zachována současná právní úprava, je zde nebezpečí, že neúspěšní žadatelé o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu budou podávat žaloby k soudu a na základě soudních rozhodnutí vzroste tlak na používání správního řádu při poskytování těchto dotací a návratných finančních výpomocí v jeho plném rozsahu. To znamená, že by se na tento proces vztahovaly všechny opravné prostředky upravené ve správním řádu – odvolání, rozklad, obnova řízení, přezkumné řízení. Takovýto stav by mohl vést nejen ke zvýšení administrativní náročnosti procesu, ale až ke kolapsu poskytování uvedených dotací, včetně dotací spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie.
Navržená novela obsahuje i změnu zákona č. 248/2000 Sb., o potřebě regionálního rozvoje, která umožňuje doručovat písemnosti týkající se dotací poskytovaných ze státního rozpočtu spolufinancovaných z Evropské unie prostřednictvím systému MS14+.
Další změnou obsaženou v novele je změna zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, která na proces poskytování některých těchto specifických dotací vylučuje použití postupu, který je navrhován v novele rozpočtových pravidel. Cílem je zachovat v požadovaných případech smluvní princip poskytování dotací v oblasti vědy a výzkumu.
Poslední změnou obsaženou v novele je změna zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, která byla doplněna pozměňovacím návrhem v Poslanecké sněmovně a jejímž cílem je upravit postup při zamítnutí žádosti o poskytování prostředků ze Státního fondu životního prostředí. V tomto případě se navrhuje použít přiměřeně ustanovení rozpočtových pravidel.
S dotacemi a návratnými finančními výpomocemi nesouvisí pouze body 16 a 18 článku 1 – novela rozpočtových pravidel. Bod 16 doplněný v Poslanecké sněmovně upravuje působnost Poslanecké sněmovny vůči vybranými kapitolám státního rozpočtu při provádění rozpočtových opatření, bod 18 mění na základě kontrolního nálezu NKÚ ustanovení rozpočtových pravidel upravujících vládní rozpočtovou rezervu.
Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu 2018.
Rád bych ještě doplnil a znovu zdůraznil, že toto je novela zákona č. 218/2000 Sb. Není to novela zákona č. 250/2000 Sb., to znamená nejedná se o dotace poskytované obcemi, městy nebo kraji. Rozdíl mezi těmito zákony je ten, že zákon č. 218, který novelizujeme, je jednostranný akt a aktuální rozpočtová pravidla neupravují, co by měl poskytovatel dělat v případě nevyhovění žádosti. Tento zákon o rozpočtových pravidlech výslovně vylučuje použití správního řádu, což je ovšem překonané judikaturou Nejvyššího správního soudu. Správní řád by se proto měl aplikovat v plném rozsahu, proto tuto novelu považujeme za nezvyklou.
Chtěl bych tady zdůraznit především to, že tzv. malých rozpočtových pravidel se to opravdu vůbec netýká, týká se to dotací poskytovaných ze státního rozpočtu. V současné době díky judikatuře Nejvyššího správního soudu je možné, aby jakýkoliv neúspěšný žadatel, který by neuspěl s touto žádostí, se obrátil na správní soud. Správní soudy to zahltí tak, jako to zahltilo v určitých případech Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Velice se zkomplikuje poskytování dotací. A pokud tuto novelu nepřijmeme, budeme čelit obrovskému administrativnímu nárůstu v této oblasti a tím zpomalíme i proces poskytování dotací, který už takhle je administrativně náročný.
Znovu zdůrazňuji, že se to netýká zákona č. 250/2000 Sb., to znamená, že tam to je dvoustranný akt, který neuzavírá s žadatelem veřejný správní soud, takže tam užití správního řádu při poskytování dotací se nevylučuje. Ale tento zákon nenovelizujeme, my novelizujeme zákon č. 218/2000 Sb.
Zároveň bych se chtěl omluvit jako ministr financí za to, že ministerstvo financí nevěnovalo zřejmě dostatečnou pozornost vysvětlení těchto základních skutečností, který byl projednáván ve dvou výborech. My jsme podcenili projednávání ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a věnovali jsme se projednávání v hospodářském výboru, kde to prošlo bez problémů, stejně jako bez problémů to prošlo sněmovnou.
Pokud tato novela nebude přijata, vzniknout opravdu obrovské nároky, protože u Nejvyššího správního soudu u neúspěšných žadatelů prakticky vždycky se žadatel domůže nějakého opravného procesu, protože už takhle víte, že poskytování dotací je obrovský problém svázaný s velkou administrativou a odvolávat se proti jednotlivým částem tohoto postupu je snadné a u Nejvyššího správního soudu žadatel uspěje, to že budeme opravdu čelit velkému nárůstu v této záležitosti.
Neznám přesně pravidla vašeho jednání, ale pokud by byly ještě nějaké konkrétní otázky, dovolil bych si přizvat k tomuto jednání pana ředitele Tyla z ministerstva financí, pokud je to možné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
