Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych uvedl hlavní cíle a změny, které přináší návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy, o stanovení hranic vojenských újezdů, o změně hranic krajů a o změně souvisejících zákonů.
Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 865 ze dne 20. listopadu 2013 jako sněmovní tisk 57. Hlavním důvodem optimalizace vojenských újezdů je redukce počtu Armády České republiky. Pro názornost v roce 1993 měla Armáda České republiky 115 tis. vojáků v činné službě, v současné době má Armáda České republiky 21 tis. vojáků. Vzhledem k reálným potřebám výcviku vojsk, ale také k četnosti výcviku a početním stavům jednotek je nutné přehodnotit stávající počet a rozsah vojenských újezdů a ostatních výcvikových zařízení, a to i s ohledem na snižující se zdrojový rámec Armády České republiky. Neméně podstatným důvodem optimalizace je narovnání občanských práv obyvatel vojenských újezdů, kteří při neexistenci obce na území vojenského újezdu nemohou volit, ani být voleni do zastupitelstva obce a nemohou vlastnit ani movitý majetek.
Navrhovanými změnami dojde k vyřešení dalších zásadních problémů spojených s existencí vojenských újezdů, jednak obecně problematiky života obyvatel vojenských újezdů. Cílový stav je stav bez obyvatel na území vojenského újezdu. A dále pak téměř všech restitučních nároků v okrajových částech přímým vyčleněním. Restituční nároky uvnitř vojenských újezdů je nutné řešit vykoupením, případně směnou za jiné pozemky mimo území vojenských újezdů. Současný stav je v rozporu s platnou právní úpravou a podle zákona je majetek na území vojenského újezdu ve vlastnictví státu. Tyto restituční nároky se však netýkají církevního majetku. Ten byl vyřešen finanční kompenzací státu dle zákona o církevních restitucích. Dále pak tím vyhovíme požadavkům okolních obcí na zpřístupnění újezdů. A co se týče problematiky péče o státem evidované památky, změnou hranic lze vyčlenit velkou část vyhlášených kulturních památek a z území újezdů je převést na jiné subjekty, obce, občanská sdružení a podobně.
Myšlenka úpravy hranic vojenských újezdů provází armádu po celých uplynulých dvacet let. Současný návrh vychází z Bílé knihy o obraně, kterou následovala komplexní a detailní analýza Generálního štábu Armády České republiky, která pečlivě posoudila skutečné zejména výcvikové potřeby naší armády a její možnosti v oblasti údržby a správy těchto zařízení. Vojenské újezdy Boletice, Hradiště a Libavá svými podmínkami plně vyhovují výcviku jednotek Armády České republiky ve všech druzích příprav včetně součinnostních cvičení za účasti všech druhů vojsk a pro společná alianční cvičení. Dále pak jsou komerčně nejvíce využívány zahraničními vojsky. Například Boletice v loňském roce znamenaly v tomto smyslu přínos do státního rozpočtu ve výši 10 mil. korun.
Vojenský újezd Brdy je prioritně určen k výcviku dělostřelectva. Vzhledem k rozloze výcvikových ploch, a tj. pouhých 12 % území újezdu, však neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek. Vojenský újezd Březina pak nabízí specifické podmínky pro základní a zdokonalovací výcvik profesionálů, a proto je nutné jej zachovat.
Návrh zákona přináší změnu stávajících hranic. U vojenského újezdu Boletice je to 12 % v rámci Jihočeského kraje, Březina představuje 5 % - Jihomoravský kraj, Hradiště 15 % - Karlovarský kraj a u vojenského újezdu Libavá je to celých 31 % - Olomoucký kraj.
Hlavní navrhovanou změnou je pak zrušení vojenského újezdu Brdy - Středočeský kraj. Pro potřeby výcviku 13. dělostřeleckého pluku bude dále využíváno posádkové cvičiště o rozloze 560 hektarů poblíž posádky Jince. Třináctý dělostřelecký pluk je i nadále perspektivní posádkou a chci zdůraznit, že jakékoliv spekulace o jejím zrušení nejsou pravdivé.
Na vyčleněných územích bude umožněn vznik nových obcí nebo jejich přičlenění k území přilehlých obcí. Dojde tak k realizaci katastrálních členění jednotlivých území vycházejících z historických poměrů. Realizací uvedeného návrhu lze uvolnit cca 42 tisíc hektarů z celkové rozlohy 129 664 hektarů vojenských újezdů. Ještě jednou: 42 tisíc hektarů z celkových zhruba 130 tisíc.
Změnou hranic vojenských újezdů a zrušením vojenského újezdu Brdy dojde ke změně územního členění státu, a tím i k umožnění více než dvěma tisícovkám obyvatelům vojenských újezdů realizovat ústavní právo na samosprávu vznikem nových obcí. Dle platné legislativy území vojenského újezdu nenáleží do území žádné obce, jeho správu vykonává újezdní úřad, a to bez zvolených samosprávných orgánů. Vznik nových obcí v případě změny hranic vojenského újezdu umožňuje zákon o obecním zřízení.
Ministerstvo obrany v průběhu celého procesu přípravy optimalizace hranic vojenských újezdů usilovalo o co největší zapojení dotčených obyvatel a starostů přilehlých obcí do všech jednání o jejich budoucnosti a předkládaných návrzích. Ty byly zpracovávány a diskutovány v rámci mezirezortní komise Ministerstva obrany složené z odborných pracovníků ústředních správních úřadů. Na přípravě věcných podkladů, jakož i na přípravě návrhu zákona se podíleli zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, zástupci dotčených krajských úřadů a zástupci dotčených obcí. Celkem se uskutečnilo více než 200 jednání se zástupci samospráv, občany a sdruženími. V únoru 2012 Ministerstvo obrany zorganizovalo anketu mezi obyvateli vojenských újezdů Hradiště, Libavá a Boletice, z níž vyplynul požadavek na vznik šesti nových obcí. K přípravě a vyjednávání o vzniku nových obcí byly obyvateli jednotlivých sídelních útvarů vojenských újezdů zvoleny přípravné výbory.
Návrh optimalizace zahrnuje i dohodu o převodu majetku z vlastnictví Ministerstva obrany na nově vzniklé obce tak, aby mohly samostatně fungovat. V současné době byly již zahájeny práce na opravách nemovité infrastruktury v celkovém objemu 200 mil. Kč. Vznik nových obcí je de facto obnovením původních samospráv, které byly vznikem vojenských újezdů zrušeny a staly se součástí vojenských újezdů podle zákona 169/1949 Sb., o vojenských újezdech bez statutu obce. Nové obce vzniknou ze sídelních útvarů, které po více než 60 let spravovala armáda, jejíž hlavní prioritou byl provoz újezdů a výcvik vojsk.
Návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy a zmenšení rozlohy ostatních vojenských újezdů tak znamená v neposlední řadě nápravu křivd způsobených vznikem vojenských újezdů a zrušením obcí v 50. letech minulého století. Způsob jednání s místním obyvatelstvem, okolní správou a kraji svědčí o snaze maximálně respektovat jejich požadavky a zájem o jejich další budoucnost.
Dovolím si dodat, že předkládaný návrh zákona je výsledkem složitých a dlouhých jednání a je spojen s velkým očekáváním řady občanů, kteří již několikrát opakovaně věřili v narovnání svých občanských práv a které stát již několikrát zklamal, když obdobná jednání v minulosti skončila bezvýsledně. Případný odklad, nebo dokonce zrušení návrhu optimalizace vojenských újezdů by znamenal významný otřes důvěryhodnosti Ministerstva obrany a armády, ale nejen to, otřes důvěryhodnosti celé státní správy. Následné znovuotevření debaty s těmito lidmi by bylo jen velice obtížné.
Návrh zákona byl konzultován s místopředsedou Evropské komise, komisařem pro konkurenceschopnost Almuniou zejména v oblasti majetkoprávní a nebyl shledán v rozporu s právem EU. Návrh zákona není v rozporu ani samozřejmě s ústavním pořádkem ČR. Děkuji vám za pozornost, tolik úvodem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
