Hlavním impulsem, jak je obecně známo, je příprava zcela nového zákona o veřejných zakázkách. Podnětem k tomu byl jednak velmi kritizovaný stav současného zákona, jeho přílišná administrativní náročnost a jednak přijetí tří nových zadávacích směrnic EU, které budou muset být do dvou let implementovány. Věcný záměr v zásadě nezahrnuje oblasti, které jsou obsahem směrnic a jsou tedy pevně dané a neměnné, jedná se proto o poměrně stručný materiál. S ohledem na skutečnost, že v nadlimitním zadávacím řízení nelze přijmout národní úpravu rozpornou se směrnicí, přičemž podle Legislativních pravidel vlády se věcné záměry k právním úpravám, které jsou regulovány evropským právem, standardně vůbec nezpracovávají, zaměřilo se Ministerstvo ve věcném záměru na podlimitní oblast a dále na obecný přístup k zákonu. Věcný záměr obsahuje mj. zejména úpravu zjednodušeného podlimitního řízení tak, aby bylo skutečně administrativně i časově nenáročným řízením. Zatímco ve zjednodušeném podlimitním řízení na dodávky a služby by měly být zachovány stávající limity, u stavebních prací je naopak snahou tyto limity zvýšit z důvodu nadbytečné administrativy u staveb menšího rozsahu tak, aby zadávací řízení nebylo nadbytečně komplikované.
Současně se zpracováváním nového zákona o veřejných zakázkách připravuje ministerstvo, zejména s ohledem na nezbytnost odstranění nedostatků účinného znění současné právní úpravy, tzv. technickou novelu zákona. Jejím přijetím dojde k úpravě víceprací v souladu s evropským právem, kdy zadavatel dnes nemá možnost drobných změn na stavbě kvůli chybě v projektu a je nucen zákon buď obcházet, nebo stavět s chybami. Nově bude také dána zadavateli možnost hodnotit složení týmu zhotovitele, zejména jeho kvalitu a zkušenosti tak, aby projekční práce nebyly hodnoceny pouze na cenu a byly eliminovány nekvalitně zpracované projekty. Novela dále ruší institut tzv. hodnotitele, a to z důvodu přípravy systému státní expertizy, který má řešit již přípravnou fázi projektů a jejich hodnocení a jednalo by se tak o duplikaci institutů. Dále dojde ke zjednodušení a zrychlení přezkumného řízení u ÚOHS a v neposlední řadě také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku.
Technická novela by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2015. V současné chvíli probíhá mezirezortní připomínkové řízení, na základě obdržených připomínek dojde následně k úpravě předloženého návrhu novely. Předpokládáme, že technická novela usnadní čerpání prostředků z fondů EU.
Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty. Jedná se o technickou novelu, opravují se některé legislativní nedokonalosti. Důvodem novelizace je rovněž odstranění zbytečné tvrdosti zákona a snížení sankce pro poskytovatele příp. příjemce služeb ze 100 Kč/den na 50 Kč/den. Zákon zůstává po přijetí nového občanského zákoníku jediným zákonem, kde je ukotven poplatek z prodlení. Nemyslíme si, že je to správně navrhujeme proto poplatek z prodlení zrušit s tím, že nadále by byl používán pouze úrok z prodlení. Dále je navržen základ postupu pro případy, kdy nedojde k dohodě o rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody s tím, že podrobnosti stanoví nová vyhláška.
Nařízení vlády č. 468/2012 Sb. a nařízení vlády o použití finančních prostředků SFRB formou úvěrů na obnovu bytu, bytového, nebytového nebo rodinného domu postiženého živelní pohromou. První nařízení bylo schváleno vládou a bude v nejbližší době vyhlášeno ve sbírce zákonů. Je to nařízení vlády o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů. Novela tohoto nařízení vlády se dá nazvat technickou novelou. V listopadu 2013 proběhla notifikace programu podpory. Dosud totiž bylo možné poskytovat podporu pouze v limitované výši de minimis, po notifikaci je možné poskytnout podporu i subjektům, které již limit de minimis vyčerpaly. Co se týká okruhu příjemců, výše a zamýšlených cílů udělované podpory, toto vše bude zachováno.
Další nařízení vlády je nové a má v jednom společném nařízení vlády sjednotit a upravit podmínky pro poskytování úvěrů v případě postižení živelní pohromou. Měly být poskytovány úvěry na opravy vlastníkům bytů - fyzickým i právnickým osobám a dále úvěry na výstavbu či pořízení bydlení fyzickým osobám - vlastníkům bytů, které byly zničeny v důsledku živelní pohromy. Cílem navrhované úpravy je zpřehlednění právní úpravy následné pomoci v případě živelní pohromy, sjednocení a aktualizace podmínek pro získání úvěru na opravy a výstavbu bytů, zvýšení limitů úvěru na opravy, výstavbu a pořízení bytů, snížení administrativní i dluhové zátěže obcí a zároveň zvýšení motivace vlastníků k pojištění bydlení.
Také stavební zákon je třeba novelizovat. U novely, která musí být provedena ještě v tomto roce a je ve fázi vypořádání připomínek z meziresortního připomínkování, jsme spolupředkladatelem, protože náš zákon je jen jedním z několika měněných, které jsou upravovány v souvislosti s novelou zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
Novela je nezbytná, protože Evropská komise zahájila s ČR řízení o porušení smlouvy. Namítá, že jsme špatně implementovali směrnici EIA a hrozí poměrně závažnou sankcí. Je to jedna z předběžných podmínek Evropské komise pro spuštění čerpání fondů v novém programovém období. Legislativní úprava by měla být – co se týká našeho stavebního zákona – provedena pouze v nezbytné míře. Bude vypuštěn problematický § 91 stavebního zákona, který upravuje posuzování vlivů na životním prostředí v územním řízení a ve stavebním řízení bude zavedeno povinné ústní jednání u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA. Dále bude vyloučeno ohlášení, případně uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení a rovněž posouzení záměrů autorizovaným inspektorem v případě záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA. Dále potom, a to vyplývá jako dopad úpravy, která bude nově provedena v zákoně č. 100/2001 Sb., do činnosti stavebních úřadů, bude mít veřejnost právo na konzultativní účast, bude moci vznášet připomínky k projednávaným závěrům a tyto připomínky bude stavební úřad muset brát v úvahu při vydávání rozhodnutí a bude se s nimi muset vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.
Věra Jourová
ministryně pro místní rozvoj
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
