Tento předkládaný návrh zákona především reaguje na onu poněkud problematickou část ustanovení v § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, který se týká oné tolik diskutované podmínky souhlasu obce v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u žadatele, který bydlí na ubytovně.
Jenom připomínám, že úprava, která je fakticky účinná od května 2015, byla přijata zde na základě poslaneckého návrhu, a vlastně vytváří situaci, kdy je rozhodnutí o individuálním právu jednotlivce na hmotné zabezpečení, které uskutečňují orgány pomoci v hmotné nouzi v rámci výkonu státní správy prostřednictvím úřadů práce, podmíněnou souhlasem obce v rámci výkonu samostatné působnosti.
Jakkoli my chápeme, proč to tak vzniklo, to, jakým způsobem byl napsán poslanecký pozměňovací návrh, tato skutečnost působí zásadní aplikační problémy v oblasti správního práva a vyvolala také odůvodněné obavy, týkající se možného rozporu této úpravy s ústavním pořádkem České republiky. Z hlediska praktického používání je dlouhodobě neudržitelná, protože tam také chybí kritéria udělení či neudělení souhlasu s vyplacením doplatku. Není upraven postup za účelem ochrany osobních údajů atd.
A proto jsem připravila návrh novely tohoto zákona. Nesouhlasila jsem s tím, abychom to řešili tak, že navrhneme pouhé vyškrtnutí tohoto problematického souhlasu obce, ale šli jsme cestou navržení souboru opatření, která reagují na problematiku ubytovávání osob v těchto podstandardních formách bydlení, jakými jsou ubytovny, v katastru obce včetně bližšího vymezení podmínek pro uznání za případ hodný zvláštního zřetele. Tzn., že my jsme vlastně poslanecký návrh uchopili a nějakým způsobem zpřesnili, aby ta pravidla byla jasná a aby byla v souladu s ústavním pořádkem.
Tato navrhovaná právní úprava má nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po jejím vyhlášení ve sbírce zákonů, což by mělo zajistit dostatečnou legisvakanci. Opakuji ještě, že i tato úprava je vedena snahou nejen ulehčit obcím a zabránit tomu, aby "podnikatelé" hýbali a stěhovali sociálně nejslabší skupiny po celé republice, aniž k tomu obce vůbec mohou něco říci, ale zároveň druhá stránka snahy je vedena tím, aby se osoby, které žijí v sociálním vyloučení, abychom je mohli lépe sociálně začleňovat. Děkuji za pozornost.
(...)
Já bych alespoň jenom stručně chtěla reagovat na některé věci, které tady zazněly. Co se týče toho, co říkala paní poslankyně Adamová. Já bych tedy ráda pro ty z nás, kteří mají paměť ještě jakž, takž - připomněla, že to byl pan bývalý ministr Drábek ze strany TOP 09, který naprosto nesmyslně převedl agendu výplaty hmotných dávek z obcí na úřady práce.
Zredukoval počet úředníků a úřednic, kteří na tom pracují a udělal v tom neskutečný, ale neskutečný chaos, který na několik let znemožnil nějak efektivně výplatu dávek kontrolovat. Když jsem já nastoupila do vlády v lednu 2014, tak jsme byli v situaci, kdy se skutečně musely nabrat stovky úředníků zpátky, protože jinak šance, že to ti lidé zároveň vyplácejí, ale zároveň kontrolují tu oprávněnost, tzn., že dojdou se podívat na lidi, kterým to platí, na místo, kde jim to platí, tak bez nabrání toho počtu to naprosto nebylo možné.
A dneska řekněte jméno Drábek před někým, kdo na tom úřadu práce v tu dobu pracoval. Ti lidé ho měli potom někde jako opravdu terč na šipky. Ti lidé ho naprosto nenáviděli, a to ještě vůbec nehovořím o té situaci, která byla způsobena potom tím chaosem v IT. To je věc, která s tím ale také vlastně souvisí, protože šlo také o výplatu dávek, kterou ti naši úředníci a úřednice vypláceli s tužkou a papírem.
Abychom byli schopni efektivně kontrolovat, tak ty lidi potřebujeme, ale to není, že toho člověka naberete a on rovnou takhle jde a všechno to umí. Tam se to prostě a) musí naučit a b) ti lidé mají nástupní platy asi 14 - 15 tisíc, a nám tam v této situaci, kde je nízká nezaměstnanost, ani nikdo nechce dělat, protože je to nesmírně náročná agenda. Když tu dávku nevyplatíte, tak na vás prostě ti lidé řvou. My máme verbální napadení v lehčích případech, ale registrujeme i fyzická napadení.
Takže my potřebujeme ty lidi, potřebujeme jich hodně a potřebovali bychom je také mnohem lépe zaplatit, jestli to má fungovat tak, jak má. Anebo ne, nebo jich prostě bude málo, ale potom prostě budeme vyplácet pomalu tomu, kdo přijde a nemáme šanci to kontrolovat. Prostě je to buď málo lidí a nebudeme kontrolovat, nebo dost lidí slušně zaplacených a pak můžeme i kontrolovat. Buď je to jedno nebo druhé, nejde to obojí.
Co se týče dotazu na sjednocení těch dvou dávek, opět - my jsme zdědili systém, který byl za těch dvou předchozích pravicových vlád. Ty dvě dávky mají nějaké opodstatnění právě z toho důvodu, že ta jedna je do ubytoven, což se tedy považovalo za nestandardní formy bydlení, které by měly být dočasné. Mimochodem, ten byznys s ubytovnami se také rozjel za těch osm let těch "pravicových" vlád. To bychom si asi také měli připomenout. A zase, my jsme to teď zdědili, snažíme se s tím něco dělat a bude trvat několik let, než se to podaří napravit. Několik let se ti lidé sestěhovávali do těch ghett, což zejména odnášejí naše regiony ústecký, moravskoslezský a karlovarský.
Pokud se týče nákladů, že navrhujeme redukci pouze na 80 %, byl to jakýsi kompromis mezi tím, když část názorů říkala, že když snížíme na 80 %, poskytovatelé ubytoven vyhodí lidi na ulici, ale pak jsou druhé názory, že by to mělo být ještě mnohem níže, že by to mělo být třeba 50 %, takže my jsme zvolili zlatou střední cestu mezitím. Musím říci, že já jsem varovala ty, kteří říkali, že snížení nemáme vůbec navrhovat. Říkala jsem, že to přijde do Poslanecké sněmovny a bude to ještě mnohem nižší a můžete být rádi, že je tam 80 %.
Co se týče nákladů, my máme tabulky, můžeme anonymně vytáhnout Mostecko, kolik a jak se platí.
Mgr. Michaela Marksová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
