Děkuji za slovo, pane předsedající. Jsem ráda, že na mě došla řada. Dovolte při všem respektu k tomu, že schvalujete pozici Poslanecké sněmovny k víceletému finančnímu rámci, dovolím si vás seznámit s pozicí vlády.
Evropská komise představila na začátku května letošního roku návrh víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027. Navrhovaný rozpočet má dle komise umožnit kompenzovat dopady brexitu. Teď prosím cituji: Zajistit adekvátní zdroje pro kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku a zvýšit výdaje na nové priority EU. A na základě návrhu Evropské komise se zahájila diskuse členských států o budoucí podobě rozpočtu EU. Debaty by měly pokračovat v průběhu roku 2019.
Chci zdůraznit, že pozice vlády je taková, že je k tomuto návrhu kritická. Klíčovou prioritou, kterou bude Česká republika chtít vyjednat, tak jsou to zejména prostředky dostatečné na kohezní politiku a na společnou zemědělskou politiku EU a tam nesouhlasíme s navrženými úsporami. Velmi rezervovaný postoj má vláda České republiky v případě financování nových priorit České republiky, a to zejména programy orientované a bude podporovat zejména posílení programů orientovaných na ochranu hranic či opatření na řešení migrace, ale pouze vůči zemím, kde vznikají tyto problémy. To znamená, má velmi rezervovaný postoj k automatickému navyšování peněz pro různé evropské agentury, např. FRONTEX a podobně. Nechceme navyšovat tyto prostředky, chceme o tom debatovat a velmi se k tomu kriticky vymezujeme a všímáme si, že navýšení těchto prostředků je více než dvojnásobné, přičemž ale musím přiznat, že činí to celkově víceméně pouze tři procenta celkového rozpočtu.
Vláda především podpoří vyjednávání víceletého finančního rámce, podpoří snížení celkového objemu prostředků a toto krácení však nesmí jít na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky. Vláda je také přesvědčena, že efektivnější využívání prostředků určených na kohezní politiku zajistí zejména to, že členské státy získají větší pravomoci rozhodovat o zaměření prostředků na národní priority, a pokud budou národní podíly fondů odrážet domácí podmínky a potřeby. Proto bude ČR, a má to vláda ve své pozici, prosazovat vyšší flexibilitu pro využívání evropských zdrojů.
Pro českou vládu je rovněž velmi zásadní vyjednat výhodné budoucí finanční podmínky pro implementaci fondu kohezní politiky. V této souvislosti vláda nesouhlasí s návrhem Evropské komise na tak dramatické navýšení míry národního spolufinancování, snížení evropského předfinancování a zpřísnění pravidla zrušení závazku tzv. pravidlo N+3, které mění na pravidlo N+2, což znamená možnost čerpat od roku přidělení ještě další dva nebo tři roky. Teď je to tři, navrhují se dva a s tím také zásadně nesouhlasíme. Návrh Evropské komise by přinesl nadměrný dopad na konečné příjemce a na národní rozpočty. V rámci vyjednávání budeme proto prosazovat zmírnění těchto pravidel.
Co se týče společné zemědělské politiky, považujeme za problematické jak navrhované úspory, tak i povinné zastropování přímých plateb. Česká republika bude usilovat o zmírnění dopadu zastropování a chceme, aby zastropování zůstalo pouze dobrovolnou možností pro členské státy, tzn. aby si to členské státy dobrovolně stanovily. Pro ČR bude rovněž jednou z hlavních priorit zajištění dostatečných prostředků pro rozvoj venkova, kde Evropská komise navrhuje proporčně nejvyšší úsporu.
V případě příjmové strany rozpočtu je vláda ČR přesvědčena, že současný systém je příliš komplikovaný, a dlouhodobě usiluje o jeho zjednodušení. Za nejvhodnější kritérium pro stanovení výše odvodů členských států do rozpočtu EU považuje ČR dlouhodobě HND, který nejlépe vystihuje ekonomickou vyspělost členských států a představuje tak spravedlivý a osvědčený klíč.
Obecně je vláda České republiky přesvědčena, že komisí navrhované rozšiřování okruhu zdrojů financování rozpočtu jde proti našemu úsilí o zjednodušení. Navrhované nové vlastní zdroje, tak jak bylo zmíněno některými předřečníky, zejména zdroj z konsolidovaného základu korporátní daně, tzv. CCCTB, projednávané na půdě EU, dále zdroj z prodeje emisních povolenek a zdroj založený na příspěvku za nerecyklované plastové obalové materiály by pokrývaly pouze omezený podíl rozpočtových příjmů. Dle údajů Evropské komise by se jednalo cca o 12 % příjmů rozpočtu EU. Jejich zavedení by proto nebylo dle vlády ČR efektivní a přínosné. A samozřejmě přiznávám, že co se týče CCCTB. tzn. společného základu korporátní daně, tak vůbec není zatím na pořadu dne. Ta jednání se vedou dlouho a dlouho se povedou, protože je to velmi komplikované, je to zase jedna z cest ztráty národní suverenity u přímých daní, a my se účastníme aktivně těchto jednání a nejsou vůbec zdaleka nazrálé tomu, aby byly přijaty. Takže ani toto není namístě.
Chtěla jsem vás seznámit s touto pozicí. My samozřejmě se chceme velmi aktivně účastnit na všech úrovních projednávání víceletého finančního rámce, chceme, aby byl slyšet náš hlas, aby byly zohledněny naše kritické připomínky, abychom vyjednali co nejlepší podmínky pro Českou republiku.
Ještě dlužím odpověď na dotaz panu poslanci Plzákovi k proceduře. Pokud by se víceletý finanční rámec neschválil, a to se zatím historicky - ověřovala jsem u kolegů z Ministerstva financí - nestalo, a to do konce roku 2020, pokud by se neschválil, tak nastupuje v roce 2021 tzv. rozpočtové provizorium, tzn., že se použijí peníze ve výši, jak to bylo na rok 2020, protože do roku 2020 máme současný víceletý finanční rozpočet schválen. To znamená, to období by se nám protáhlo do roku 2021. A současně by musela komise předložit nový návrh, který by potom byl pro léta 2021 až 2027. Zcela určitě by to nebyl dobrý signál, protože se musí na víceletém finančním rámci členské státy shodnout.
Děkuji vám za pozornost.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
