Děkuji za slovo. Začnu popořádku, protože jsem vystupovala minimálně a vždycky jenom na nějaké konkrétní věci jako sociální služby a podobně. Tak za prvé bych se chtěla velmi ostře ohradit proti tomu a prosím vás, beru průběh té diskuse celý den a doufám a věřím, že už naposledy, protože to tady říkám po několikáté, ale zase jsem trpělivá, řeknu to klidně znovu, proti tvrzením, že návrh státního rozpočtu odporuje zákonným požadavkům. A že jsme porušili zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, zaznělo to tady.
Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti startuje celý rozpočtový proces, to je pravda, ale není jediným zákonem, dle kterého se odvozuje výdajový rámec. Po odvození výdajových rámců v dubnu je v souladu s legislativou výdajové rámce v průběhu přípravy návrhu státního rozpočtu dále aktualizovat. Takže jsou to tři zákony, podle kterých se to nastavuje. Poslední z nich je ten, kterým se nastavil harmonogram, posunutí harmonogramu rozpočtového procesu pro rozpočet 2021. Takže jednak podle taxativně uvedených možností v § 8 zákona o rozpočtových pravidlech, kdy je možné zohlednit například odlišnou makroekonomickou predikci nebo jiné příjmy z rozpočtu Evropské unie. Zákon rovněž umožňuje navýšit výdajový rámec o 0,3 % schválených výdajů, tedy v současné době cca je to 5,5 mld. korun v souvislosti s neočekávaným vývojem. Dále byl, a to jsem už teď zmínila, pro letošní přípravu státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu schválen zákon číslo 288/2020 Sb. a ten v § 1 odst. 2 umožňuje přihlédnout též k očekávanému makroekonomickému vývoji v roce 2020, který ovlivní makroekonomickou situaci v letech 2021 až 2023.
Z těchto důvodů jsou rámce vyšší, než by odpovídalo strukturálnímu deficitu 4 % HDP. Takže, prosím, tím tedy znovu vysvětluji, že jsme neporušili v žádném případě platnou legislativu a účinnou. A já se domnívám, že těmito zákony umožněný fiskální impuls je žádoucí. Nenutí totiž nesmyslně škrtat propad příjmů o 213 mld. korun v tomto roce. Ten je totiž tak hluboký, že jeho kompenzace, a říkala jsem to tu několikrát a zase to zopakuji, by podkopala oživení ekonomiky a uvedla by nás hlouběji do recese. Propad příjmů v tomto roce totiž dramaticky snížil trajektorii budoucích příjmů a právě to ze dvou třetin tvoří dnes tak kritizovaný schodek.
Současně několik z vás argumentovalo, že rozpočet je postaven na špatných předpokladech. Teď to tady znělo celé odpoledne.
Takže za prvé, protože je podle některých daňová predikce odvozena již z neaktuálního makroekonomického scénáře, za druhé neobsahuje daňový balíček na rok 2021 včetně pozměňovacích návrhů. To tu zaznělo a teď to tady rezonovalo poslední hodinu a půl.
Takže znovu popořádku. Letos byl harmonogram posunutý o měsíc, takže se vlastně na vládu předkládal rozpočet do konce září, do Poslanecké sněmovny do konce října. Já děkuji za to, že to Poslanecká sněmovna umožnila. Takže makroekonomická predikce pro rozpočet vychází běžně v červenci, v běžném roce, letos to bylo 15. září. Byla posouzena výborem pro rozpočtové prognózy a ten obě, tedy makroekonomickou, i fiskální predikci, označil za realistické. Jistě a pak se situace změnila. To je jasné a všichni to víme. Ale také je třeba si uvědomit, že ekonomika ve třetím čtvrtletí nakonec meziročně rostla více, než jsme očekávali, a zmiňovaná predikce České národní banky, která letos očekává pokles HDP, je nepatrně vyšší, to znamená o 7,2 %, než je naše zářijová predikce - 6,6, ale v příštím roce pouze růst 1,7. Ano, ale současně Česká národní banka odhaduje i saldo veřejných financí na příští rok, a to je 4,9 % HDP, tedy stejné, jako odhadovalo Ministerstvo financí v září.
Rovněž bych ráda upozornila, že Evropská komise zveřejnila svoji poslední prognózu minulý týden, to znamená 5. listopadu, a v té odhadují také pesimističtější makroekonomický scénář, ale nikoliv dramatický dopad na daňové báze. Dokonce jejich predikce odhaduje schodek veřejných financí, myslím pro Českou republiku, mírně lepší než Ministerstvo financí. Oni tam mají myslím - 6,2. Jinými slovy rozdíly v makroekonomických předpokladech těchto institucí nemají evidentně viditelné vlivy na příjmy sektoru vládních institucí, potažmo státního rozpočtu.
Ještě bych připomněla, že listopadová predikce, která je mi tak vyčítána, nikdy neměla vliv na rozpočet. Rozpočet se poslal do Parlamentu vždycky do konce září, a pak se dělala v listopadu makroekonomická predikce, a ta prostě ten rozpočet neovlivnila. Nikdy ho neovlivnila, protože v té fázi už ten rozpočet byl třeba po druhém čtení. Když jsem ze stejných důvodů absolutních nejistot oznámila, že uděláme predikci až 15. září, tak jste to všichni vzali v klidu a souhlasili jste s tím, protože teď nám do toho vstoupila druhá vlna. Vždyť jsem poslala rozpočet do konce října do Parlamentu a ta predikce by byla v listopadu. Jaký by na to měla vliv? Plus minus by tam byly stejné výsledky, možná o něco horší, ale postavené na absolutních nejistotách. Kdy víme, že otevřeme provozy? Zatím to nevíme. Máme namodelovaný nějaký scénář, podle toho scénáře se pojede, podle toho psa pana ministra zdravotnictví, toho systému, ale prostě to nikdo přesně nevíme. Stihneme Vánoce, nestihneme Vánoce? Budou tam tržby? Nebudou tam tržby? Takže co chcete? A jaký by to mělo vliv na rozpočet? Jak by ho to změnilo? A že to kvůli tomu vrátíte. Někdo z vás to tady řekl dobře, myslím, že pan Dolejš, teď si nejsem jistá. Prostě vliv by to nemělo a všichni vy, co navrhujete vrácení, tak v podstatě navrhujete rozpočtové provizorium. A řeči, že bude třeba měsíc nebo dva, dobře, to se dá zvládnout v konjunktuře, nikoliv v tak těžké krizi.
A teď k těm plánovaným daňovým změnám. Myslím daňový balíček. Ty tam skutečně nejsou. Já jsem poslala na vládu balíček, který potom přišel do Parlamentu. To byl ten, o kterém mluvil pan předseda Stanjura, ten, který se schvaloval, tuším, začátkem července, a ten byl dokonce mírně pozitivní. Nebyla tam superhrubá mzda, bylo dohodnuto v rámci koalice, že se o tom bude jednat v souladu s rozpočtem. Na konci srpna byla společná tisková konference předsedy vlády a prvního místopředsedy, tam prostě avizovali shodu, teď tam vedeme nějaké debaty. Samozřejmě to není šťastné, ale je logické, že jsem to tam dát prostě nemohla. Co bych tam měla dát? První hmatatelné číslo, které mám, je číslo doporučení z rozpočtového výboru. A to jsem zahrnula do návrhu konsolidace veřejných financí, která byla odeslána včera vpodvečer na rozpočtový výbor podle usnesení Poslanecké sněmovny. A tam pracují jenom s tímto číslem, protože to je první hmatatelné číslo, které mám, ale není konečné. Já nevím, na čem se tady dohodnete příští týden 20. 11., pro co zvednete ruku, který z návrhů projde, či neprojde. Takže s čím jsem tam měla pracovat? Loni jste mě tady za digitální daň, správně to řekl pan předseda Stanjura, uznávám to, rok vláčeli bahnem, že jsem dala za 2 mld. digitální daň, byl to návrh vládní, byla na něm shoda v koalici, ale nebylo to dobře. Vyčetla mi to Národní rozpočtová rada, vyčetl to Nejvyšší kontrolní úřad a vyčetla to tato Poslanecká sněmovna. Takže teď by to bylo v pořádku? Teď bych tam dala co? Jsou tam odpisy, je tam celá řada návrhů. Navrhujete tam celou řadu slev. Takže co jsem měla? Podívat se z okna do věštecké koule a dát tam co? Maximálně bych tam mohla dát to, co bylo v balíčku po prvním čtení začátkem července, a to bylo mírně pozitivní. Takže to by se vám asi taky nelíbilo. Takže si myslím, že to je podle hesla "kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde". Takže asi tak.
To téma nad daňovým balíčkem povedeme ještě příští týden. 20. máme třetí čtení. Zaznělo to tady zatím úplně ne hlasitě, ale já jsem to tam četla, v některých vyjádřeních, už nevím koho, to není podstatné, myslím, že pana poslance Skopečka. Ano, návrh pana premiéra v roli poslance je svázán s pravidly rozpočtové odpovědnosti, s rozvolněním těch pravidel. Já jsem tady ale řekla minulý týden, vy jste tu nebyl, pane poslanče, takže to teď jenom zopakuji, když jsme tady debatovali v rámci druhého čtení nad daňovým balíčkem, že každý z těch návrhů, které jste v podstatě předložili, kdokoliv z vás, bez rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti prostě nepůjde. A nikdo to tam nenavrhl, navrhl to tam jenom premiér v roli poslance. Kdyby tyto návrhy v podstatě prošly bez rozvolnění fiskálních pravidel, a to jsem mluvila o té chytré horákyni, chceme vám dát 15 %, chceme vám dát slevy, ale s fiskálními pravidly ať si poradí kdo chce jak chce, když to projde bez rozvolnění fiskálních pravidel, a já věřím, že ne, to říkám otevřeně ať raději neprojde nic, ale budete to tedy muset lidem vysvětlit, že nic nebude, tak potom by to znamenalo, že o to, co propadne na příjmech, bych musela škrtat z rozpočtu 22 na výdajích, takže to je to, co jsem tady říkala, dali bychom ekonomice transfúzi, abychom jí obratem hned pustili žilou, a to povedeme velkou debatu ještě toho 20. a na rozpočtovém výboru určitě, takže si myslím, že si to řekneme.
Já to jenom zopakuji pro pana poslance Skopečka, protože tu nebyl, když bylo druhé čtení. Já si to pamatuji. A ta tvrdá konsolidace, po které voláte (vy?). Totiž včera jsme tady měli debatu nad kompenzačním bonusem. Vyslechla jsem si, jak jsme málo pomáhali a teď v té druhé vlně málo plošně a ještě tam, ještě tam, to jsem slyšela celé jaro, ale na druhé straně - konsolidujte. Prostě, tak co chcete? A říkejte kromě těch frází, říkejte, prosím, konkrétní návrhy. Říkejte konkrétní návrhy, které ty mandatorní či kvazimandatorní výdaje se vám nelíbí. To vám říkám tři roky! (zvýšeným hlasem) Nikdo z vás mi to neřekl. Vždycky skončíte u toho, že mi řeknete, ať snižujeme úředníky a ať snižujeme provozní výdaje. Copak si myslíte, že provozní výdaje v desítkách miliardách seškrtáte? Teď, když potřebujeme (nesroz.) - 5 % jsem jim vzala - a stejně to bylo na krev, stejně jsem se s každým hádala, loni jsem jim vzala 10 %. Sama jsem snižovala ještě víc na Ministerstvu financí, abych šla vzorem. Ale copak můžete, když děláme projekt MOJE daně, dokončujeme projekt HAZARD, dokončujeme paušální daň, ta je také o IT, propojení zdravotních pojišťoven, Finanční správy, České správy sociálního zabezpečení - to není jenom o tom, že se schválí legislativa. Já za ni děkuji. To je samozřejmě základ. Ale pak to musíte dobudovat fakticky. Vzpomeňte si na JIM, poslední pravicová vláda. Pan exministr Kalousek tady není. Prostě já jsem byla u toho tehdy na Finanční správě. Přijala se legislativa a tím to s velkou slávou skončilo. IT systém nikdo nedobudoval. A já říkám: dám si malé cíle, paušální daň je krásný základ, třeba se jednou posune nějaká jiná vláda a na tom základě to Jednotné inkasní místo - nebo ať si to nazve jak chce, kdo chce - jednou dobuduje, protože tady bude jakýsi podvozek. Tady bude jakýsi základ. Takže jim vezmeme peníze na to?
Nebo další, teď mluvím o svém resortu, protože ten je mi nejbližší, ale samozřejmě další, to znamená, nejde to. Prostě desítky miliard tam nenajdete, nelžete si do kapsy. Je to jenom politická fráze, která hezky vypadá, ale je nereálná.
A ti úředníci. Zase. Zase jsem připravila ten koláč, který jsem nechala zaktualizovat. (Ukazuje materiál.) Mám ho dneska v malém, omlouvám se, vezmu si ho příště ve větším. To je ten koláč, (rok?), vlastně poměr státních úředníků, léta 2013, 2021, tentokrát 2021. Já vím, mám to zase špatně, já vím, pane předsedo. (Předseda Michálek stojí před řečnickým pultíkem.) Já se už polepším příště. Zase se vám to leskne, že jo. Mám to na sítích, já to tam zase dám. Takže kde nám narostly? 73 %, konkrétně 41 976, nárůst poměr 2013 - 2021, zaměstnanci v regionálním školství. Nepotřebujeme je? Škrtneme je? Nechceme vzdělávat děti? No asi ne, že. Tak. 12 %, nominálně 6 983, příslušníci bezpečnostních sborů. 5 %, 2 714, vojáci z povolání. Pak jsou 4 %, 2 153, zaměstnanci, kteří jsou hrazeni z prostředků EU nebo finančních mechanismů, třeba norských fondů. No a skutečný nárůst, přiznaný, mezi léty 2013 a 2021, je 3 611, úředníci a další zaměstnanci a tam samozřejmě ještě jsou určití zaměstnanci dočasní, například na chytrou karanténu - teď mně vypadlo to další - jo, na předsednictví už musíme začít nabírat.
Já třeba za svůj resort říkám, že jsme zrušili daň z nabytí nebo prostě Parlament, díky za to, a na Finanční správě během dvou let, jak ta agenda bude dobíhat, protože nová už nabíhat nebude, zrušíme 500 míst. To znamená, příští pololetí 100 a tak dále, protože ta agenda samozřejmě bude už končit a bude se dokončovat. Takže jenom tak pro vaši informaci - a to je krásná cesta, to já prostě pořád apeluji - pojďme cestou rušení agend, rušení práce, digitalizace. Digitalizace bude a nutně musí znamenat rušení těch úřednických míst. A oni najdou práci. Najdou práci, protože prostě máme celou řadu volných míst a tím neříkám, že by měli jít do zemědělství, tam je 60 % vysokoškolsky vzdělaných lidí, to v žádném případě tak nemyslím, ale máme celou řadu oblastí ekonomiky, kde prostě lidé chybí a já to slyším v těch firmách - propusťte je, my je zaměstnáme. Takže to se nemusí bát, že by skončili někde na chodníků. No.
Ještě k těm mandatorním a kvazimandatorním výdajům. Tak já nevím, tak zkusme. Za prvé, tady je nějaká struktura rozpočtu, pane poslanče Skopečku. Ta je dána funkcemi v České republice. Rozpočet má funkci, mimo jiné, redistribuční. To vy určitě víte. Přerozdělovací funkce v sociální oblasti je přenechána téměř na státním rozpočtu, téměř výhradně, si troufnu říct. Proto vždycky prostě to bude dominantní. Nejsilnější kapitola je MPSV. Já z toho nemám velkou radost, protože to je vždycky největší boj z toho rozpočtu, to nikdy na první dobrou nedáme s paní ministryní, vždycky je to minimálně dva dny, ale nakonec se domluvíme. Je to nejnáročnější.
Ale na druhé straně chci být spravedlivá a musím přiznat, že víc než 90 % té kapitoly jsou mandatorní výdaje. Takže prostě teď jsme v pondělí schválili 8 miliard posílení této kapitoly z vládní rozpočtové rezervy. No protože paní ministryni - a ona za to samozřejmě nemůže, to není kritika, to je stav - chyběly peníze na ošetrovné, taky jste tady schválili 70 %, pane předsedo Jurečko, 70 %, že jo? No, tak narostly nám tam výdaje. Takže co? Tak jim to nedáme? Mají na to nárok, když je to podle zákona? Mají. Vzrostly nám nemocenské dávky. Nemocenské dávky, protože jsou lidé více nemocní - prostě to se dát musí. Takže přestože to je největší kapitola, přestože jsou tam prostě stovky miliard, tak jsme teď posílali o 8 miliard a modlím se, aby to stačilo. Naštěstí tam možná nedočerpáme Antivirus, tak se to bude moci převést z těchto oblastí.
Takže největší položkou na výdajích v rozpočtu jsou dávky důchodového pojištění - 536 miliard v roce 2021. Takže co. To je ten nárůst, o kterém mluvíte, v těch mandatorních výdajích. Tak to vezmeme těm důchodcům? To už tady bylo, když se snížila valorizace na 40 korun. To už tady bylo. To snad asi o tom se nechceme bavit, věřím, že tam jste vůbec nemířil.
Platy včetně pojistného - 300 miliard v roce 2021, ale zhruba polovina z toho směřuje do školství. Tak jim to nedáme, když se všichni tady zaklínáme, jak je pro nás školství důležité, jak to vzdělání, jak mně tady paní poslankyně Kovářová vyčítala, že jsem říkala, že jsme jim to slíbili, vytrhla půlku mé věty? Ne. Je to pro nás jedna z velkých priorit této vlády. A i té minulé. Tam to začalo někde a prostě tato vláda to musela ufinancovat, protože prostě už se nastartovala, minulá vláda nastartovala reformu regionálního školství. Navíc v tom současném návrhu rozpočtu nerostou ty sociální dávky přemrštěně, ale pouze podle zákona. To je vždycky boj. A tady tedy musím říct, že to MPSV nechává i na těch propočtech Ministerstva financí. Tam většinou spor není, my se spíše hádáme o ten zbyteček těch nenárokových částek.
Samozřejmě musíme také přihlédnout k celkovému ekonomickému vývoji, protože se rozpočtuje dvojnásobná výše prostředků na dávky v nezaměstnanosti. Prostě určitá míra, uvědomme si, že držíme tu ekonomiku na jakémsi acylpyrinu. Máme tady Antivirus, kompenzační bonus a tak dále. Ty podpory se začnou postupně vypínat. A tady je jasné, o tom jsem mluvila včera, nechci to opakovat, dojde k restrukturalizaci ekonomiky, ale dojde i k tomu, že část těch lidí může o tu práci přijít a přijde o ni a bude závislá nějakou dobu na sociálním systému, na robustním sociálním systému. Mluvili jste tady o Spojených státech amerických. To je jedna strana mince. Ale tento sociální robustní systém tam tedy není. Tam není. (Když?) diskutujeme na NERV s panem profesorem Švejnarem a on říká, zvyšte ty dávky v nezaměstnanosti ještě víc než jsou teď, tak oponuji mu, vždycky říkám, ale tam může skončit člověk na ulici ze dne na den, tady ne. Tady máme prostě zákony o zaměstnanosti v této oblasti, které chrání toho zaměstnance. Proto třeba já jsem proti tomu, aby se tyto dávky zvyšovaly. Já to říkám otevřeně, naprosto nepopulisticky. Ale musíme je zvýšit co do počtu, protože bude víc těch lidí, kteří je prostě budou čerpat.
Takže existuje několik hledisek, jak se dívat na vývoj těchto výdajů. Je pravda, že jejich hodnota v letech 2020 a 2021 je vysoká v poměru k příjmům. Ale to svědčí o razantním propadu příjmů v důsledku krize, což je zcela logické. A v podílu na celkových výdajích nijak zvlášť nevybočují z hodnot v minulosti. V poměrovém vyjádření také závisí na celkovém deficitu. V roce 2020, kdy deficit rozpočtu je půl bilionu, je podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů nejnižší za posledních minimálně 15 let. Za tím si stojím. A konečně v poměru na HDP byly předkrizové hodnoty opět jedny z nejnižších, případně vůbec nejnižší od roku 2025 (?), zatímco vyšší hodnota v letech 2020 a 2021 je vyvolána propadem HDP. Z toho je patrné, že nechceme-li narušit sociální smír, uvrhnout lidi do chudoby, zdevastovat školství, vyplenit obranu, nebo vystoupit z EU, je lékem zvýšení HDP a následně i veřejných příjmů.
A škrtat v pojistných dávkách je extrémně nekorektní. A to říkám při vědomí toho, že jsem v konjunktuře po tom neustále volala - po revizi sociálních dávek. Ale ne teď. Teď prosím ne! Teď si prosím važme toho robustního sociálního systému, toho záchranného kruhu, který lidem prostě pomáhá a neuvrhuje je do bezprostřední chudoby. Protože pokud si platíte pojištění pro případ nějaké události - stáří, nemoc, invalidita - přece nemůžete jednostranně porušit podmínky smlouvy v uvozovkách jenom proto, že zrovna šetříte, a vzkázat, zkuste to zítra, zkuste to příště. To přece ne. A to tato vláda tedy v žádném případě dělat nechce!
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Na druhou stranu jsme si ale vědomi také ekonomické situace, rozpočtových omezení, a kde to jde, držíme ve výhledu částky fixní, jako například u platů ve veřejném sektoru, což také samozřejmě nebylo vůbec jednoduché prosadit, ale prosadili jsme to a věřím, že to udržíme během rozpočtového procesu, protože je to fér. Jestliže neporostou platy v soukromém sektoru, a tady to padlo, protože skutečně víte, ta debata, já to nemám ráda, tady zaznělo, že... porovnávaly se tady, někde jsem si to poznamenala, abych to nezapomněla... porovnávaly se tady prostě ty průměry platů soukromého a veřejného sektoru, ono to je velice složité. Tady byl obrovský dluh od minulých vlád, které byly po té poslední krizi, myslím ty vlády před rokem 2014, tady zůstal deficit, který prostě tyto vlády - tato a ta minulá - prostě dorovnávaly. Deficit i v těch platech, tam je 60 až 70 % vysokoškoláků. Takže máme dát právníkům, excelentním, kteří třeba vedou mezinárodní arbitráže, nebo expertů je celá řada, kteří dělají třeba takovéto makroekonomické predikce, lékařům, učitelům, tak snad jim musíme dát adekvátní platy. A to se pořád motáme v kruhu.
Přes to jsme šli do toho a řekli jsme, navrhneme zmrazení v rámci jakési mezispolečenské solidarity, a proto chceme jednat o snížení dani zaměstnanců. Je to 4,5 milionu lidí - ve veřejném, v soukromém sektoru. A těch 7 % z hrubého v průměru, jak vychází, a poslala jsem vám na rozpočtový výbor takové tabulky, grafy, přesně jak to vypadá, můžete si tam modelovat ty jednotlivé návrhy, jak který vychází. To bude to jediné, co oni budou mít. To jediné. A ještě narovnáme zdanění, byť tedy to navrhujeme na dva roky, nebo navrhl premiér v roli poslance, narovnáme mezi OSVČ, zaměstnanci. A v konsolidační strategii, kterou jsem odeslala včera, tak tam právě modelujeme, nebo modelujeme s kolegy z Ministerstva financí, protože to bylo to jediné, co jsem měla k dispozici, vzala jsem všechny návrhy, nebo vzali jsme všechny návrhy, které prošly rozpočtovým výborem, které rozpočtový výbor doporučil, i když nevím, zda tak dopadnou na plénu, a ty jsou v té konsolidační strategii započteny s tím, že u snížení daně zaměstnanců 15 a 23, protože návrh Andreje Babiše prošel, tak je to tam namodelováno na dva roky. A protože jsem, já nevím, jak se rozhodne příští vláda, příští parlament, příští politická reprezentace, tak jsme tam od roku 2023 dali návrh, který byl v současném programovém prohlášení vlády 19, 23 a kompenzace tří čtvrtin pojistného. Ale samozřejmě je to fikce. To může být úplně jinak. Stejně čeká příští vládu debata, legitimní debata o daňovém mixu. A ona potřeba určitě bude a bude nutné o ní mluvit. Takže je tam něco, co je fiktivní.
I to Německo, kterým se tady zaklínáte celý den, a už jsem to tu říkala, i to Německo si naplánovalo trajektorii konsolidace, ano, to máte pravdu, ale kancléřka Merkelová jasně řekla, i Olaf Scholz ministr financí, že konkrétní opatření, zda budou na výdajové straně, nebo na příjmové straně, bude otázka další debaty. Německo je také před parlamentními volbami. Takže prosím, tam není, v tom materiálu nejsou žádná konkrétní opatření. Německo si naplánovalo trajektorii konsolidace s tím, že konkrétní opatření se budou diskutovat.
My jsme zatím navrhli v konsolidační strategii vlastně takové tři... nepočítáme zatím s příjmovou stranou, říkáme, to je debata o celém daňovém mixu a musí ji vést příští politická reprezentace. Ale dali jsme na výdajové straně zmrazení platů veřejného sektoru, nevalorizace provozních výdajů, čili tím pádem klesají, a evropské peníze. A samozřejmě, jak jsem řekla, už se nebudu opakovat, bude se to diskutovat.
Jinak, pane poslanče Skopečku, nemáte pravdu, že se vždycky dělaly fiskální výhledy. Já nevím, s kterou úřednicí Ministerstva financí jste mluvil, je mi to úplně jedno. Ale v roce 2010 se také fiskální výhled nedělal. Kdyžtak vás odkážu na naše archivy. Kolegové mi to vyhledali. Tehdy se dělal konvergenční program až na podzim, běžně se dělá do konce dubna, takže na jaře nebyla žádná fiskální predikce, protože v podstatě to bylo zatíženo takovou mírou nejistoty, že to nebylo prostě možné. Takže není to pravda. Není to pravda. A to ta krize zdaleka nebyla tak hluboká, jako je tato. Takže dala vám nesprávné informace. Kdyžtak mi napište příště, nebo mi zavolejte, stačí esemeska, já vám podám přesné informace z archivu Ministerstva financí. To zahrnutí balíčku je v konsolidační strategii, kterou jsme včera zaslali.
V roce 2010 po krizi - ještě malá poznámka - schodek veřejných financí byl 4,2 % HDP. My na rok 2021 odhadujeme schodek 4,9 % HDP, a přitom je propad a tato krize mnohem hlubší. To jsou všechno čísla dohledatelná, publikovaná a naprosto jasná. To není nic, co bychom si tady vycucali z prstu. Vláda tedy nemůže v tuto chvíli šetřit způsobem, který navrhujete, tou chytrou horákyní, protože vy na druhé straně navrhujete celou řadu navýšení výdajů, a pak říkáte šetřit. To prostě nejde. Anebo řekněte konkrétně kde. Buďte už prosím jednou konkrétní. Řekněte, vzali bychom důchody, nedali bychom učitelům. Řekněte to. Řekněte to, prosím. Protože zatím to tady nezaznělo.
Mandatorní výdaje jsou jasné. Určitě jsme se shodli, že nechceme škrtat nic tady z těchto, o kterých jsem mluvila.
A ještě jednu věc. Kdybych si vzala tu historii... Kde to mám? (Hledá ve své vládní lavici mezi kupou grafů.) Dneska mi dali malé grafy, některé malé, některé velké, já se polepším. Ale mám to všechno na stránkách. Tak to jsou ty investice od roku 2013. (Ukazuje graf.) Můžu to příště přinést od roku 2007. Takže my neškrtáme v investicích tak, jako se v těch krizových létech v investicích škrtalo. A to já zas budu poslouchat, jak je to v přepočtu na HDP, ale prostě ta čísla jsou jasná a tvrdá.
Jinak podle jasných a tvrdých čísel, pane poslanče Skopečku nepřítomný, vlády ODS, když se tak strefujete do naší vlády, nikdy neměly přebytky státního rozpočtu ani vyrovnaný rozpočet. Takže to byste byl frajer, kdybyste - já vím, že jste u toho nebyl, já taky ne - kdybyste řekl, my jsme byli takoví, měli jsme to vyrovnané, měli jsme přebytky, vy to neumíte. Neměli.
Když už tedy vedeme takovouto debatu, kterou já nerada vedu, ale prostě když je hozená rukavice, musím ji každopádně zvednout. Takže je to samé takové jako vždycky - mělo by se, utratilo se, projedlo se. Jenom přece na tu dluhovou brzdu, o které jste mluvil, dluhovou službu, pardon, ne dluhovou brzdu, dluhovou službu, tak dáváme meziročně asi o 3,8 miliardy méně, protože ji prostě děláme smysluplně a máme ji nastavenou systémově. Takže naopak, škoda že ta politika tehdy nebyla moudrá. Tady není pan poslanec (nesrozumitelné), já k němu mluvím. Škoda, že tehdy nebyla moudrá politika, možná jsme to dneska mohli mít postaveno na úplných základech.
Nebudu se tady bít v prsa, že všechno děláme nejlépe. V žádném případě, celou řadu věcí jsme mohli udělat lépe, ale také mnohem hůře. A znovu opakuji, nechme to, prosím, na historii, ať dá odpověď na to, jakým způsobem jsme v této krizi postupovali a jakým způsobem jsme se snažili podpořit ekonomiku a hlavně nenechat v tom naše lidi a naše firmy. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
