Děkuji za slovo, pane předsedo, dámy a pánové. Dovolte mi představit iniciativu Evropské komise obecně a její konkrétní návrhy k problematice zdanění zisků společností operujících v rámci tzv. digitální či digitalizované ekonomiky.
Hlavním argumentem potřeby změn je hypotéza, že stávající pravidla mezinárodního zdaňování příjmů již neodpovídají dnes často využívaným obchodním modelům s vysokou mírou digitalizace.
Mezi členskými státy panuje obecná shoda o tom, že jde o téma důležité a že je potřeba ho diskutovat. Ale už nepanuje shoda o tom, ani na globální úrovni, ale ani v EU, jak změnit stávající pravidla. Základní myšlenkou je, aby zisky společností byly zdaňovány v jurisdikci, kde byla vytvořena hodnota. Stanovit takovou jurisdikci však již není v mnohých případech jednoduché. Představte si takové klasické příklady, facebook, google a další.
Diskuse je rozdělena na řešení dlouhodobé na úrovni daní z příjmů a týkající se i smluv o zamezení dvojímu zdanění, což je číslo tisku N 117/11, a dočasné, někdy také nazývané krátkodobé opatření, které stojí mimo daň z příjmů, je to číslo N 118/11. Návrh dlouhodobého řešení se zaměřuje na reformu pravidel zdanění příjmů právnických osob tak, aby byly zisky zdaňovány tam, kde podniky vykazují interakci s uživateli, která je významného rozsahu a odehrává se především prostřednictvím digitálních kanálů. To znamená koncept tzv. významné digitální přítomnosti.
Návrh zaprvé určuje pravidla stanovení zdanitelného vztahu u digitálních podniků, které obchodují přes hranice, v případech neexistence fyzické obchodní přítomnosti. To se týká především rozšíření významu přiřazeného pojmu stálá provozovna, tak jak je dosud chápán, a uplatňován pro účely daně z příjmů v jednotlivých členských státech.
Zadruhé tento návrh velmi obecně stanoví zásady pro připisování zisků oné významné digitální přítomnosti. ČR podporuje snahu komise přispět předloženým návrhem do debaty na mezinárodní úroveň a posunout ji dále. Souhlasíme, že je potřeba nějakým způsobem reagovat na měnící se podmínky provozování činnosti podniků, zejména v důsledku digitalizace ekonomiky. Ale současný systém nepovažujeme za nefunkční.
Má-li dojít k tak významné změně konceptu stálé provozovny, tak je pro nás důležité, aby řešení, které bude případně uváděno do praxe, bylo široce prodiskutované. Akceptované na široké mezinárodní úrovni. Nikoli jenom na půdorysu EU. To nestačí. A co možná nejefektivnější.
ČR bude podporovat, aby byl pro diskusi o návrhu vyčleněn adekvátní čas. Diskuse... Republika bude podporovat, aby byl pro diskusi o návrhu vyčleněn... Diskuse musí být komplexní a zahrnout mimo jiné dopady na daňové poplatníky, spravovatelnost z pohledu správců daně, nákladů na výběr daně jak na straně státu, tak i na straně poplatníků, vliv na obchodní vztahy na mezinárodní úrovni atd. Máme za to, že dopady zavedení konceptu významné digitální přítomnosti budou významně odlišné. Bude-li princip aplikován pouze omezeným okruhem zemí.
Řešení navrhované na úrovni EU tedy musí současně zohledňovat celosvětový kontext. ČR podporuje přijetí takového řešení, které zohlední fakt, že na rok 2020 plánuje OECD zveřejnění finální zprávy, text Challenges and Racing from Digitalization, a to především s ohledem na skutečnost, že na základě dosavadního vývoje nelze vyloučit, že tato zpráva bude rovněž obsazovat doporučení, jak přistoupit k modifikaci pravidel pro vznik a existenci stálé provozovny v duchu významné digitální přítomnosti.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Možná je také varianta, že v tomto duchu budou v budoucnu upraveny i modelové smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, publikované OECD a OSN, ze kterých ČR rovněž vychází. V tomto kontextu je třeba při jednání vzít v potaz rovněž možnost, že by se doporučení OECD mohla rozcházet s evropským řešením.
Z výše uvedených důvodů bude ČR prosazovat, aby působnost volného řešení nebyla omezena pouze na území EU. Případná společná pozice členských států EU by měla z pohledu ČR sloužit spíše jako jasný signál směrem k OECD a dalším mezinárodním organizacím a uskupením, než jako do praxe uvedená konkrétní legislativní úprava. ČR vítá, pokud se EU podaří ovlivnit a uspíšit debatu vedoucí ke globálnímu a široce akceptovanému řešení na mezinárodní úrovni.
V neposlední řadě je nutné zmínit, že opatření dlouhodobého charakteru si kladou za cíl koncepční změnu pravidel pro zdaňování zisků společností a nelze je spojovat s problematikou daňových úniků a podvodů, nýbrž jde ve svém důsledku jen o hledání nového způsobu rozdělení celkového daňového výnosu, resp. základu daně mezi zúčastněné státy.
Krátkodobé řešení by konkrétně spočívalo v zavedení obratové daně ve výši 3 % a vztahovalo by se pouze na relativně velké entity s obratem nad 750 milionů eur ročně. Tato daň by byla uvalena pouze v případě, že tyto velké entity poskytují reklamní služby na internetu nebo služby spočívající ve zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní uživatelům či předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. V případě těchto uživatelů zapojených do zdanitelných služeb, kteří se nacházejí v různých členských státech, nebo dokonce jurisdikcích mimo unii, by byly zdanitelné příjmy rozděleny poměrně mezi členské státy dle digitální přítomnosti těchto uživatelů.
ČR oceňuje, že návrh daně by byl uvalen i na podnikatelské entity ze třetích zemí, nejen na firmy z EU, čímž by byly zajištěny srovnatelné konkurenční podmínky. Stejně tak oceňujeme, že nastavené registrační prahy by měly zajistit, že bude minimalizován primární dopad na malé a střední podniky a návrh by tak nezasáhla ani žádnou z českých firem. Z fiskálního, rozpočtového hlediska by měl být tento návrh pro ČR pozitivní.
Nicméně, zásadním nedostatkem tohoto řešení je, že navržená daň z digitálních služeb bude daní obratovou a ne příjmovou. Z hlediska daňové teorie je jednoznačně spravedlivější přístup přes zdanění zisku. Toto krátkodobé řešení by mělo být realizováno pouze po nezbytně dlouhou dobu, než bude nalezena shoda na dlouhodobém koncepčním řešení zdanění digitální ekonomiky.
Vzhledem k rozdílným prioritám jednotlivých států v oblasti digitální ekonomiky je možné, že hypoteticky zvolené dočasné řešení by mohlo být v účinnosti po dlouhou dobu a v extrémním případě by se mohlo stát dokonce definitivním řešením.
ČR je otevřena spolupráci na návrhu směrnice. Nebude v případě zavedení této dočasné daně bránit celoevropskému úsilí, které je zcela prioritní pro některé členské státy.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
