Ministryně Šlechtová: Hrozí pozastavení všech evropských dotací na období 2014 až 2020

Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve mi dovolte poděkovat všem vám, kteří jste mi pomohli, aby tento zákon byl dnes projednáván. Já řeknu proč. Protože Ministerstvo pro místní rozvoj včetně některých členů z vás si spočítalo termíny, které nám zbývají tak, aby tento zákon byl v účinnosti. Nový zákon o zadávání veřejných zakázek musí být v účinnosti do 18. dubna, kdy musíme transponovat tři evropské směrnice do českého práva. 18. dubna od dnešního dne jsou v podstatě čtyři měsíce na celý legislativní proces. Čili dneska je poslední možný termín, aby tento zákon byl projednán v prvním čtení.

Já v závěru své řeči řeknu termíny i na další čtení a samozřejmě budu žádat sněmovnu o zkrácení, ne moc, ale alespoň trochu, o pár dní, na projednávání mezi prvním a druhým čtením.

V úvodu rovnou začnu tím, co nám hrozí, pokud ten zákon nebude implementován. Protože to si myslím, že asi zarazí každého z vás. A proto bych ráda, abychom si všichni v tomto sále uvědomili, že tento zákon je prioritou České republiky, nejenom koalice, nejenom mé, ale nás všech, kteří zde sedí. Pokud ten zákon nebude v účinnosti... (Odmlčí se pro hluk v sále.) Pokud tento zákon nebude v účinnosti včas podle implementace evropských směrnic, tak nám hrozí pozastavení všech evropských dotací, které jsme získali na programové období 2014 až 2020. Já bych ráda, aby tato informace zde nezapadla.

Ráda bych informovala v úvodu celý kontext vzniku tohoto nového zákona. V únoru 2014 schválila Rada Evropské unie tři nové směrnice. Ráda bych zmínila, že dvě z nich se týkají přezkumu a dohledu nad veřejnými zakázkami. Spolupředkladatelem tohoto zákona je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v České republice. Tyto tři směrnice regulují oblast veřejného zadávání a investování na úrovni Evropské unie. České republice jakož i ostatním členským státům vyplynula z této skutečnosti povinnost do dvou let transponovat nová pravidla do vnitrostátního právního řádu.

Ráda bych také zmínila, že mezitím se vláda rozhodla pro novelu zákona o veřejných zakázkách, která zde byla diskutována nedávno, v podstatě je platná od 1. dubna. A mezitím samozřejmě měl už dávno být napsán nový zákon. Ráda bych zmínila, že nový zákon vznikl v průběhu osmi měsíců, devátý měsíc se nám podařilo jej prodiskutovat na jednání vlády se všemi možnými rozpory. K tomuto zákonu, a já bych jenom ráda, abychom tento zákon nenazývali, protože i někteří z nás mu stále říkají, je to velká novela zákona o veřejných zakázkách. Není. Je to zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon vypadá úplně jinak než stávající zákon. Zakládá se na jiných principech, respektuje evropské směrnice a je nutné, abychom respektovali, že je to zákon. Není to verze po 21 novelách zákona o veřejných zakázkách č. 137, který je nyní v účinnosti.

Ráda bych jenom připomněla znovu: Stávající zákon o veřejných zakázkách má 21 novel. Takto si asi nikdo nepředstavuje, že vlastně podle tohoto zákona máme zadávat a využívat veřejné zdroje v rámci celé zadavatelské komunity nebo prostředí.

Oblast veřejných investic představuje pro místní rozvoj jednu ze stěžejních oblastí, proto okamžitě po uveřejnění finálního znění nových evropských směrnic zahájilo MMR přípravné legislativní práce a řešení daného úkolu stanovilo jako prioritu své činnosti, celého Ministerstva pro místní rozvoj. Prioritní snahou ministerstva bylo a stále je vytvořit právní úpravu, která bude pochopitelná pro všechny účastníky zadávacích řízení, která sníží administrativní zátěž, učiní celý zadávací proces maximálně efektivním a zároveň zachová transparentnost a rovný přístup v jeho průběhu. V souvislosti s přípravou nové legislativy bylo na půdě ministerstva ustanoveno několik skupin. Já bych ráda, aby zde z mých úst také padlo to, že sem nepředkládám zákon, který nikdo neviděl. Je to zákon, který možná vidělo dohromady, nevím, pět tisíc lidí, deset tisíc očí. Je to zákon, který byl projednáván na půdě expertních skupin, kde jsou členy profesní komory, akademická sféra, podnikatelé, samosprávy, všichni zadavatelé, ať už sektoroví či veřejní. Čili tento zákon byl opravdu projednáván o A do Z úplně se všemi. Na úrovni ministryně pro místní rozvoj vzniklo kolegium, kde byli nejvyšší představitelé právě těchto institucí. A zároveň jsem v předstihu hned po svém nástupu, a to v lednu 2015, vytvořila skupinu poslanců a senátorů a ráda bych zmínila skrz politické spektrum, to znamená skrz všechny vaše politické kluby, a to jak na úrovni poslanců, tak senátorů. A chtěla bych z tohoto místa poděkovat vám všem, kteří jste se každý měsíc účastnili našich jednání, protože jste projevili zájem o to, jak vypadá stav vzniku tohoto zákona a samozřejmě proces jeho projednávání.

Podoba návrhu zákona, která vzešla z náročného meziresortního připomínkového řízení, kde bych jenom doplnila, že my jsme celkově k tomuto zákonu obdrželi zhruba 3 500 připomínek a pokud si vezmete čas, který mně byl dán po nástupu do funkce, to znamená od ledna v podstatě tohoto roku, tak jsme ty připomínky zvládli vypořádat. Celkově bylo 1 500 rozporů, opravdu zásadních rozporů. A následně na vládu šel tento materiál se 60 rozpory. Vláda v prvním jednání tento zákon odložila, protože jsme řešili komoditní burzy a rozkrývání vlastníků, což je klíčová věc, se kterou vás ještě zde seznámím. A následně zákon je do Poslanecké sněmovny předkládán bez rozporu. Podle nastaveného harmonogramu byla finální podoba nového návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek doručena Legislativní radě vlády, která ho projednala. Musím říci, že Legislativní rada vlády tento zákon projednávala zhruba 12 hodin, protože samozřejmě tento zákon je velmi náročný, je zcela nový a členové Legislativní rady vlády opravdu projevili enormní zájem o to, aby tento zákon byl předložen jak vládě, tak Poslanecké sněmovně formálně, ale i věcně v pořádku.

Na základě vládní debaty byly do návrhu včleněny tyto nové skutečnosti: u významných veřejných zakázek byla zachována povinnost ustanovovat hodnotící komisi.

Byl snížen možný rozsah tzv. víceprací z 50 % na 30 % původní předpokládané hodnoty, to znamená zachování stávajícího limitu. Jenom připomenu, že evropské směrnice navrhují a umožňují 50 % na vícepráce. Nicméně ráda bych zde také uvedla, že to, co dovoluje evropská směrnice, těch 50 %, což pro nás se jeví velice zvláštně, je, že ta vícepráce je na jednu změnu 50 %. Když máte 20 dílčích změn, tak tam se počítá těch 50 % na každou změnu. Takže celkem se převýší i ten limit. Náš zákon je přísnější. My jsme řekli 30 % a kumulativně. To znamená dohromady, celkem na všechny změny, dohromady 30 % a ne více. Tak, jak je to nyní.

Návrh zákona byl oproštěn od výjimky pro správní delikty u spolufinancovaných veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tak bude přezkoumávat i spolufinancované zakázky, kde již byla uzavřena smlouva. Návrh zákona byl obohacen o řešení majetkové struktury dodavatelů. U vybraného dodavatele, akciové společnosti, bude povinností zadavatele zkoumat, zda má jiné než zaknihované akcie. V případě anonymních vlastníků u českého dodavatele bude povinností zadavatele takového vítěze ze zadávacího řízení vyloučit. U zahraničních dodavatelů musí zadavatel vznést dotaz na vlastníky akcií nad 10 %. Dále bude vítězný dodavatel povinen učinit prohlášení o skutečných majitelích. Po schválení zákona musí proběhnout notifikace u Evropské komise, kde se bude zkoumat soulad zákona se směrnicemi. Účinnost nové legislativy, jak jsem již zmiňovala, je 18. dubna 2016.

Pokud bych měla vybrat pouze některé klíčové změny návrhu tohoto zákona, tak jsem si vybrala zhruba šest, se kterými bych vás chtěla seznámit. A to: Návrh nového zákona přináší několik možností pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny. V současné době zákon pouze stanovuje povinnost porovnat nabídkovou cenu a plnění, nedává však další možnosti či návody, jak danou povinnost splnit. Náš návrh nového zákona umožňuje zadavatelům, aby předem v zadávací dokumentaci si stanovili vzorec pro výpočet neboli stanovili přímo samotnou cenu, pod kterou budou nabídkové ceny považovat za mimořádně nízké.

MMR počítá s tímto, že my navrhneme i způsob, jakým způsobem se má tento vzorec sestavit, v naší metodice k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny.

Zároveň pracujeme na prováděcím předpisu na přiměřenost nejnižší nabídkové ceny. Zadavatelům je nově umožněno vyloučit dodavatele, který se u zadavatele neosvědčil. Tady musím říci, že to je novinka, která v naší legislativě se bude objevovat v zákoně o veřejných zakázkách poprvé. Je to umožněno evropskými směrnicemi. Znamená to, že u plnění veřejné zakázky v minulosti došlo k uplatnění sankcí nebo náhrady škody. Dále zákon umožní vyloučit dodavatele, který má za sebou závažné profesní pochybení. Jde v kontextu celé Evropy o zcela nový přístup, který byl doposud nepřípustný. Nové evropské právo formuluje toto oprávnění obecně, jako předkladatelé ovšem v obecné formulaci spatřujeme rizika různých sporů o oprávněnost takového vyloučení. Proto se tím velice intenzivně zabýváme v naší metodice, která doprovází tento zákon, a samozřejmě ve spolupráci všech zmíněných expertů či mých kolegů, které jsem zmínila, včetně zástupců ÚOHSu.

Zadavatel bude mít dále možnost požadovat prokázání splnění kvalifikačních předpokladů i po poddodavateli, tzn. subdodavateli. Často se nám nyní stává u veřejných zakázek, že subdodavatelé jsou prodáváni a následně samozřejmě zakázky řeší někdo jiný, což eliminuje i možnost v podstatě dohlédnout i do kvality subdodavatele, pokud nebyl součástí nabídky. To znamená, že směrnice zavádí tuto možnost zejména z důvodů ověření subdodavatele, respektive toho, zda se subdodavatel nenachází v některé ze situací, která vyžaduje jeho vyloučení. Novinkou také bude povinnost dodavatele předložit identifikační údaje subdodavatelů, čímž bude zadavatel informován o osobách přítomných na staveništích či o tom, které společnosti poskytují jaké služby. Tady musím říci, že toto je velmi kvitováno za všech veřejných zadavatelů, se kterými jsme to projednávali, i ze strany samospráv, protože samozřejmě my se snažíme eliminovat jakékoliv prodeje v rámci subdodavatelských služeb.

S tím souvisí také zavedení přímých plateb subdodavatelům, pokud ale o to požádají. Subdodavatel tak bude více chráněn proti negativním důsledkům ekonomické situace dodavatele. To znamená, že pokud samozřejmě dodavatel například krachuje, tak následně nezaplatí subdodavateli. My to v zákoně jaksi rozepisujeme, jakým způsobem se k tomu subdodavatel má postavit. Podstatné také je, aby byla informace o způsobu fakturace předána všem dotčeným osobám s dotyčným předstihem a bylo možné na ni reagovat. V současné chvíli je zadavatel povinen kontrolovat všechny nabídky, a to bez ohledu na splnění podmínek zadání, což klade velice vysoké nároky na čas a přináší vysokou administrativní zátěž zejména u velkých veřejných zakázek, kam se přihlásilo hodně zájemců. Nově podle tohoto zákona, který vám zde předkládám za vládu, si zadavatel bude moci vybrat, jestli je pro něj jednodušší kontrolovat jen nejvýhodnější nabídku, nebo v případě, že je hodnocení složitější, zda nejprve posoudí všechny nabídky a hodnotit bude jen ty, které jsou v pořádku. To je také velká novinka, která je velmi kvitována, protože dáváme možnost buď hodnotit tu nejlepší, anebo jenom ty co, co jsou v pořádku, a ne například i ty, které nesplňují určitá kritéria i u formálního hodnocení.

Návrh zákona neukládá, tady prosím pozor, s výjimkou významných veřejných zakázek, povinnost svolávat hodnoticí komise. Evropské právo takovou povinnost nestanovuje, proto není důvod tuto oblast nadměrně regulovat a dát ji jako povinnost do našeho zákona. Jako problematická se jeví zejména skutečnost, že za současného stavu fakticky rozhoduje hodnoticí komise za zadavatele, ale rozhodnutí podepisuje zadavatel, přestože s názorem hodnotící komise nemusí souhlasit.

Tady musím říct, že toto například jsou takové věci, kde zadavatel se dokonce i soudí s některými členy hodnotící komise, a pokud je projekt nebo zakázka financována z Evropské unie, tak samozřejmě to už se nepostaví, nedočerpá a hned jsou tady chyby. Takže toto jsme se do nového zákona snažili nějakým způsobem usměrnit.

Dalším problémem je skutečnost, že v případě regulace hodnoticích komisí je nutné nastavení podrobných procesních pravidel. Tato pravidla nemají fakticky vliv na průběh a výsledek zadávacího řízení, nicméně jejich porušení znamená porušení zákona a zadavateli hrozí finanční korekce. Tady musím říci, že jsme v tom zákoně reagovali a postupovali podle všech evropských směrnic, ale zároveň tak, aby to přispělo a pomohlo k něčemu, v čem víme, že nejvíce chybujeme. A jako Ministerstvo pro místní rozvoj máme veškeré informace ze všech elektronických nástrojů, máme veškeré informace o všech veřejných zakázkách v České republice a tady musím říci, že toto jsou takové největší chyby, kvůli kterým se například ruší výběrové řízení nebo následně jsou i korekce.

Zcela nová bude v této souvislosti také povinnost identifikace osoby, která hodnocení provedla, což v tuto chvíli nemusí být. Návrh nového zákona je výrazným posunem od formálního pojetí řízení. Nově bude moci zadavatel požadovat doplnění jakékoliv chybějící části nabídky s výjimkou informací, které mají vliv na hodnocení. Zadavatel tak nebude muset vylučovat za banální formální pochybení, což asi všichni se v této místnosti shodneme, že se to stává mnohokrát, když nedodáte něco podepsaného nebo dáte něčeho kopii, tak my dáváme prostor, aby zadavatel vyzval uchazeče, aby to dodal následně.

Zároveň nově návrh umožňuje, aby dodavatel upravil položkový rozpočet u veřejných zakázek na stavby, pokud například zapomněl položku ocenit. U staveb je to opravdu velmi složité a tuto věc jsme se snažili vyřešit s tím, že právě dodavatel může upravit i položkový rozpočet za určitých podmínek. Tato změna ale opět nesmí mít vliv na celkovou nabídnutou cenu. Dodavatel tak úpravu položky budeme muset zohlednit ve změnách položek jiných.

Z evropských směrnic vyplývá přímý požadavek na odstraňování překážek vstupu na trh veřejných zakázek pro malé a střední podnikatele. V zákoně proto zavádíme princip, podle něhož má být primárním cílem zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části, zejména v případě rozsáhlých investičních akcí. Pouze pokud existují objektivní důvody, zůstává předmět veřejné zakázky nerozdělen. Zadavatel je však povinen takovéto rozhodnutí odůvodnit.

Toto bylo zhruba šest sedm takových klíčových oblastí, které jsem měla zapotřebí zde zmínit, než bude otevřena i obecná rozprava. Já bych si dovolila požádat Poslaneckou sněmovnu o zkrácení lhůty pro jednání ve výborech mezi prvním a druhým čtením na 50 dní. Je to právě z toho důvodu, že opravdu jsme tlačeni časem a já tady chci říci, že já osobně opravdu se obávám vzhledem k tomu, že jako i národní orgán pro koordinaci řešíme spoustu infringementů, že může přijít řízení Evropské komise proti tomu, že jsme nevhodně implementovali evropské směrnice.

Já bych si dovolila jenom zmínit, že máme naplánováno, že výbory budou zasedat první a druhý týden v lednu, kde počítáme s tím, že budeme schopni v garančním výboru a v dalších výborech náš zákon projednat. Počítali bychom s tím, že od 19. ledna bychom se dostali na pořad Poslanecké sněmovny na druhé čtení a třetí čtení na konci ledna. Proč? Protože následně zákon musí být poslán do Senátu, který má 30 dní, než ho zařadí na svou schůzi, a čas opravdu běží.

Já vám děkuji za pozornost. Jsem samozřejmě připravena reagovat na veškeré dotazy. Tento zákon je priorita naší vlády, je to priorita celé koalice a myslím si, že to je priorita celé České republiky. Děkuji.