Ministryně Šlechtová: Spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti ve veřejných investicích

27. 1. 2016 17:28

Projev na 39. schůzi poslanecké sněmovny 27. ledna 2016 k Vládnímu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek:

Ministryně Šlechtová: Spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti ve veřejných investicích
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karla Šlechtová

Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek jsem vám představila při prvním čtení zákona, které se konalo v listopadu loňského roku.

Já bych chtěla jenom připomenout vůbec smysl toho zákona a proč jsme ho zpracovali. Nový zákon je výraznou změnou oproti dosavadní úpravě a posunuje zadávání veřejných zakázek v celoevropském modernizačním trendu. Je důležité, že nová pravidla jsou jasná a chceme tak mimo jiné zabránit soustavnému novelizování jako u stávajícího zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, což je opravdu jeho největší problém.

Náš nový zákon - není to novela, je to opravdu nový zákon - je stručnější a dochází ke změně systematiky tak, aby zákon byl přehlednější a směřuje od obecného ke konkrétnímu. Jedná se opravdu o velkou změnu zákona, který představuje, jak se mají zadávat v České republice veřejné zakázky.

Ráda bych připomněla také, že se jedná o důležitou normu a cílem tohoto zákona je zajistit férová pravidla pro výběr dodavatele. Právě spravedlivou a rovnou soutěží lze dosáhnout hospodárnosti a efektivity ve veřejných investicích. Návrh zákona velmi výrazně snižuje byrokracii, a to jak pro zadavatele, tak i pro uchazeče a dodavatele. Zároveň budou zadávací řízení výrazně flexibilnější. Posílení pružnosti ovšem také samozřejmě přináší posílení odpovědnosti zadavatele a na druhou stranu zákon je určen hlavně těm, kteří chtějí zadávat hospodárně a efektivně.

Předložený návrh byl podroben při přípravě a při projednávání ve výborech velmi silné diskusi a velmi dlouhé diskusi. Přestože u veřejných zakázek existuje mnoho protichůdných zájmů, naše snaha směřuje k tomu, aby pravidla byla vyvážená, tedy na jednu stranu silně naplňuje zásadu transparentnosti a zároveň však umožňuje již zmíněný pružný přístup.

Jsme si velmi dobře vědomi rizika, že se jedná o normu novou a lze očekávat přirozenou nedůvěru všech, kterým je zákon určen. Tomu samozřejmě absolutně nezabráníme, nicméně u menších zakázek pravidla zůstávají v podstatě stejná, tedy neměníme limity pro nejmenší zakázky a zároveň zadavatel - například v takzvaném zjednodušeném podlimitním řízení jsou pravidla také v zásadě shodná - na druhou stranu bude mít mnoho nových možností pro své rozhodnutí, jak bude postupovat.

Návrh zákona byl probírán ve třech výborech Poslanecké sněmovny. Paralelně s ním byl projednáván i změnový zákon, kterým se budou měnit v souvislosti s přijetím nového zákona o zadávání veřejných zakázek jiné zákony.

Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek byl ve výborech podroben diskusi, za kterou bych chtěla všem poslancům, přítomným na všech výborech, velmi poděkovat. Některé pozměňovací návrhy, které jsme přijali, zákon opravdu vylepšují.

Zároveň bych si vám dovolila poděkovat za vaši aktivní účast ve skupině poslanců a senátorů, kterou jsem zřídila prostřednictvím a skrz veškeré politické spektrum Poslanecké sněmovny a Senátu České republiky. Vaše návrhy i zkušenosti byly pro nás podnětné a sami víte, že mnoho z nich jsme akceptovali.

Projednávání ve výborech vyústilo v doporučení výborů zákon schválit, avšak ve znění doporučovaných pozměňovacích návrhů. Pro představu, o jakém počtu pozměňovacích návrhů hovořím, jedná se o 13 za hospodářský výbor, 5 za ústavně právní výbor a 152 za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který byl a je garančním výborem tohoto zákona.

Chtěla bych zde zmínit některá témata, která byla nejvíce podrobena diskusi. Změna smlouvy, dodatečné práce, velmi diskutovaný § 222, zjednodušeně 30 % nebo 50 %.

Velká debata se vede a vedla ke změnám smlouvy. Předmětem diskuse je otázka, zda pravidla stanovená směrnicemi na národní úrovni nezpřísníme.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyjadřovalo neutrální stanovisko k těmto změnám, neboť důvody jsou legitimní a nejsou proti směrnicím. Ministerstvo pro místní rozvoj je připraveno podpořit takové řešení, na kterém bude dosažen širší konsenzus. Za rozumný kompromis považujeme řešení, kdy bude přípustná jednotlivá změna ve výši 50 %, ale zároveň součet všech změn nepřesáhne 30 % z celé hodnoty zakázky.

Dalším diskutovaným tématem bylo zvýšení limitu pro koncese malého rozsahu z 20 mil. na 100 mil. Kč. S návrhem na zvýšení limitu pro hranici, kdy není třeba zadávat koncese podle zákona, zásadně Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže a nebude souhlasit. Jedná se o změnu jednoho z podstatných parametrů zákona. Ministerstvo financí také v této oblasti nesouhlasí se zvýšením. Hrozí v tomto případě riziko, že zadavatelé budou zakázky nastavovat tak, aby se staly koncesemi a mohli tak do 100 miliónů zadávat bez soutěže. To je pro nás nemožné a nepřípustné.

Dalším debatovaným tématem byla majetková struktura, resp. skuteční vlastníci. Vládní návrh zavádí povinnost zadavatele zjišťovat u vítěze majetkovou strukturu až ke skutečným majitelům. Nebudeme souhlasit s návrhy na vypuštění této povinnosti, které se také objevily v pozměňovacích návrzích, a jsme připraveni podpořit návrh na upřesnění způsobu prokazování majetkové struktury.

Dalším tématem, které se hodně debatovalo, jsou takzvané zaknihované akcie. Vládní návrh našeho nového zákona předpokládá, že o veřejné zakázky se v případě akciových společností budou moci ucházet pouze ty společnosti, které mají zaknihované akcie. Zde je však nutno aplikovat odlišný přístup k zahraničním dodavatelům, u nichž byl požadavek na povinné zaknihování považován za diskriminační, neboť jejich právní řád s ním nemusí počítat. Stejný přístup je obsažen v zákoně o podporovaných zdrojích energie, jehož úprava byla inspirací pro vládní návrh na doporučení vlády České republiky.

(...)

Chtěla bych na úvod sdělit, že osobně jsem komunikovala s mnohými z vás, se svými kolegy, často jste si i vyžádali mé zaměstnance, aby vám spoustu věcí vysvětlili, řešili jsme opravdu enormní detaily, vysvětlovali jsme vám, jak jsme postupovali a podobně. Na otázku, která zde padla, proč se začalo s tímto novým zákonem pozdě, vám odpovím: já nevím, nebyla jsem ministryní. Já to nevím, ale byli jste to vy, kdo tady schválil novelu zákona o veřejných zakázkách, jejímž účelem a výrazným dopadem bylo pouze to, že se nevylučuje a nemusí se rušit výběrové řízení, když je jeden zadavatel. Senát nám vrátil novelu zpátky, takže jsme se zdrželi ještě o dva měsíce s tím, že se zvýšily vícepráce z 20 na 30 %.

Já jsem nastoupila na ministerstvo a hned po nástupu se začalo pracovat na novém zákoně. Tento zákon vznikl za osm měsíců a byl projednán se všemi, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, akademická sféra, podnikatelé, všechny svazky, samozřejmě i vy skrz politické spektrum. A musím říci, že zástupkyně za komunistickou stranu seděla vždy na všech našich jednáních, takže veškeré informace byly veřejné, ze všeho jsme dělali zápisy, vše je na našich webovkách, případně samozřejmě k dispozici.

Musím říci, že tady padlo od paní poslankyně Halíkové, že přišlo tolik pozměňovacích návrhů. Já jsem za ně ráda a velmi ráda. My jsme očekávali tisíce, přišlo nám dohromady necelých 200. Já se domnívám, že zákonodárci by se měli podílet na vzniku zákona zvlášť, když tento zákon je tak strašně důležitý, je to klíčový zákon. A nejenom pro tuto vládu. Kdokoliv z vás by byl u vlády, tak byste říkali, že zákon o zakázkách je pro vás velmi důležitý, protože on je nástrojem, jakým způsobem se tady zadávají veřejné zakázky a následně se distribuují veřejné prostředky. Já bych zde chtěla ještě zmínit, že je to zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon se nejmenuje "bojujme proti korupci, vyřešme všechno v České republice". On tomu může pouze napomoci a napomáhá tomu spousta nástrojů, které jsme do zákona vložili.

Já osobně, a říkala jsem to už u prvního čtení a i na všech výborech, i na pětihodinovém jednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve Vsetíně, kde jsem pochválila i paní poslankyni Halíkovou, i celý výbor za jejich přístup ve Vsetíně, takže jsem trochu překvapena tím, co tady dnes slyším, nicméně to nevadí, a domnívala jsem se, že z naší strany bylo vše vykomunikováno a sdělovali jsme opravdu veškeré detaily, které s tím souvisely. Musím říci, že na informaci o tom, že tento zákon je nepřehledný, dlouhý, má více paragrafů - možná jsme měli předložit opravdu jenom překlad třech evropských směrnic, ale potom by to nemělo o sto paragrafů víc, pak bychom tady možná měli zákon, který by měl 800 paragrafů. Tento zákon má o třetinu více paragrafů. Nicméně tento zákon je objemově o 20 % jednodušší a kratší. Ono je nutné porovnávat vše a nejen říci, že zákon má více paragrafů. Má. A my se domníváme, že to je správné.

Které ministerstvo v podstatě muselo transponovat evropskou legislativu, která byla zakomponována skrz více než jednu evropskou směrnici? Já si to nevybavuji. My jsme měli tři směrnice. Jednu o zadávání veřejných zakázek a dvě o přezkumu a dohledu - omyl, za který je odpovědný ÚOHS. Chtěla bych říci, že tady slyším nějakou kritiku ohledně délky zákona a podobně. Kdybych sem dala zákon, který by měl dvě A4, budu kritizovaná, že dávám dvě A4. Když jsme dali zákon, který se domníváme, že opravdu odpovídá všemu, kde jsme v tom intenzivně leželi, v podstatě celý loňský rok, tak je to také špatně. Ale to nevadí, je to na debatu.

Chtěla bych reagovat na slova pana poslance Plíška. Chci říct, že jsem v žádném případě svým vyjádřením nesdělila, že váš pozměňovací návrh je správný. Není správný. Je proti judikátu a já osobně v současné době ve funkci ministryně pro místní rozvoj a ten, kdo tady bude ve třetím čtení sdělovat své názory, jak se předkladatel domnívá, že by se mělo hlasovat, toto nepodpořím. V podstatě se to omezování vlastnictví netýká jenom médií, jak to bylo v Řecku, ale všech společností.

Co se týká paní poslankyně Markové ohledně zdravotně postižených. Ono to není tak, že Ministerstvo pro místní rozvoj nechce podporovat společnosti, které zaměstnávají postižené osoby. Já osobně maximálně podporuji, aby tyto osoby pracovaly na zakázkách, které zadává stát, ale to by se nemělo stávat, že tyto společnosti prodávají činnost, díky které zvítězily a měly zvýhodněnou nabídku o 15 %, někomu jinému a ten to následně udělá a ani nezaměstnává postižené osoby. A na to není nástroj, jak toto ohlídat.

Já bych tady chtěla zmínit, že do nového zákona dáváme sociální kritéria. Je to mnohem lepší, je to jednodušší, než tam dát automaticky kritérium zvýhodňování společností, které zaměstnávají více jak určité procento postižených osob. Zadavatel si bude moci vytypovat zakázku, kde bude chtít, aby mu zakázku mohla zpracovat chráněná dílna nebo společnost, která opravdu zaměstnává postižené osoby. Myslím si, že i ten dopad bude mnohem větší, než je teď.

Co se týká pozměňovacích návrhů pana poslance Adamce. Tady musím říci, že jsou velmi nové, máme je ode dneška, nicméně tady musím říci, co se týká prvního ohledně § 6 50 tisíc korun.

Tady musím říci, že nový zákon je podle mě výrazně jednodušší než ten stávající. A pokud by došlo k přenosu dat z profilu zadavatele do věstníku, tak je to technický a pro nás i právní nesmysl. A tady musím říci opravdu velice otevřeně, že pokud tento pozměňující návrh projde, tak budeme všichni v neřešitelné situaci. Tento požadavek nebudeme schopni nikdy technicky splnit. Já se můžu vyjádřit i více v detailech.

Co se týká možnosti využívání elektronických nástrojů k zadávání, tak ta možnost volby existuje již nyní, protože zákon nepředepisuje, jak použít a co použít. Ale tady bych chtěla říci, že naše vláda, vláda České republiky, schválila před dvěma týdny Strategii elektronizace veřejných zakázek. A ta strategie říká, že v průběhu roku 2018 veškeré zadávání veřejných zakázek přejde na Národní elektronický nástroj pro veřejné zakázky.

Ráda bych zareagovala ještě na pana poslance Klána. Škoda, že jsme si to nevysvětlili ve Vsetíně, protože tam byl prostor mnohem větší. Nicméně budu reagovat zde na plénu. My nejsme papežštější než papež. Ministerstvo pro místní rozvoj určitě ne. A to mám v gesci ještě Národní orgán pro koordinaci. Včera jsem tu měla eurokomisařku. Podepsali jsme - osm států, dotáhla jsem osm ministrů, osm států v rámci 28ky, to je velký úspěch - podepsali jsme spolupráci o přípravě po roce 2020 a další legislativní věci. Myslím si, že je to velký úspěch. Chci říct, že všechny země, které jsou součástí Evropské unie a čerpají evropské dotace, mají v programovém období 2014 a 2020 tzv. ex-ante kondicionality. Nám se to nemusí líbit. I vám se to nemusí líbit. Je jich 40. Každá kondicionalita má subkritérium. Dohromady jich je 174 plus minus. My sem přijdeme ještě s dalšími zákony, které jsou ex-ante kondicionalitami. A musím říci, že na vládě schvalujeme neustále strategie nelegislativní povahy, které jsou ex-ante kondicionalitami. Naše vláda má jako jednu prioritu čerpání evropských peněz a myslím si, že je to priorita všech, tj. i těch, kteří nejsou ve vládě. A teď se nám podařilo snížit nedočerpání z 85 na 10 a možná to bude ještě nižší. Také velký úspěch. A myslím si, že dostáváme i důvěru ze strany Evropské komise.

Já tady chci říct, co nám hrozí. Když ten zákon nebude, tak můžeme očekávat, že zhruba do měsíce obdržíme dopis Evropské komise, že nám pozastavuje veškeré platby na evropské dotace. A může se to týkat období 2007 - 2013 i 2014 - 2020. Stát se to může, to riziko tady je. A já jako odpovědný ministr za problematiku zakázek i fondů vás o tom musím informovat. Je to vážné riziko. A teď je to na vás, jestli to vezmete v úvahu, nebo ne.

Co se týká poplatku, jaká částka je protiústavní a jaká není. On to asi neví nikdo, protože návrh přišel od poslance. Je to pozměňovací návrh. A samozřejmě tu částku musí určit i antimonopolní úřad, kterého se to týká. Samozřejmě tam ty debaty budou muset probíhat. Jinak my souhlasíme s principem, ale ne s desetitisíci, protože tam vidíme opravdu riziko.

Co se týká víceprací, tak to jsme debatovali hodně jednak na ústavně právním, ale také našem výboru garančním. A tam opravdu platí za ministerstvo, my jako MMR, jako předkladatel, jsme předložili vládě 50 %. Vláda to i z důvodu, abychom eliminovali různé korupční prostředí, snížila na 30 %. Nicméně teď tady máme mnoho pozměňovacích návrhů a já říkám - a řekla jsem to ve své úvodní řeči, že Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří kumulaci všech změn do výše 30 %, ale uvnitř těchto změn může být změna až do 50 %. A ohledně Finska - ti nečerpají, ale těm hrozí žaloba a velká pokuta. To hrozí všem, pokud nestihnou ten zákon.

Chtěla bych zde ještě říci, tady padlo slovo o legislativním zmetku. Já osobně považuji za legislativní paskvil stávající zákon o veřejných zakázkách. A všichni víme, co se děje. My se snažíme, aby tento zákon nebyl tím paskvilem. Tady padla i otázka, kdy bude novela nebo že možná bude brzo. Ano, já to připouštím, bude. A já vás tímto informuji, že Evropská komise chce revidovat jednu z těch tří směrnic, takže je možné, že zase za dva roky sem přijdeme, že potřebujeme novelu, abychom vyšli Evropské unii jaksi vstříc a implementovali toto. Nicméně ten zákon by měl dostat šanci. My jsme to probírali se Svazem měst a obcí, se všemi starosty a samozřejmě jejich podněty jsme do zákona zapracovali. A já jsem samozřejmě to, co jste říkal, slyšela v průběhu celého roku a snažili jsme se tomu vyjít vstříc. 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Plamínková (STAN): Novogotická brána u letohrádku ve Stromovce nebyla pro návštěvníky bezpečná

8:35 Plamínková (STAN): Novogotická brána u letohrádku ve Stromovce nebyla pro návštěvníky bezpečná

Vstupní novogotická brána u Místodržitelského letohrádku ve Stromovce prošla restaurátorskou obnovou…