V zásadě se dá říct, že rozhodně reagujeme, a to už po dobu dvou let na stávající neutěšený stav, kdy se tváříme, a vlastně je to také z hlediska pravidel platných takto nastaveno, že výstup vzdělávání z gymnázií a středních odborných škol je stejný. Takto je nastavena také maturitní zkouška včetně obsahu a ověřování výstupů. A samozřejmě tohle dělá obrovské problémy, protože doposud se postupovalo spíš cestou do určité míry nivelizace té úrovně. A všichni asi víme a už jsme si to měli možnost opakovaně přečíst, že zkrátka schopnost být úspěšný u matematiky v rámci maturity dnes je opravdu schopnost v zásadě znalostí a kompetencí z hlediska například mé generace v rámci deváté třídy základní školy. Proto na to reagujeme. Já jsem už o prázdninách minulého roku vedla společná jednání nejenom s Cermatem, ale také s Českou školní inspekcí, která provádí na základě úkolu ministerstva mezinárodní testování a srovnávání, mimo jiné i matematické gramotnosti, stejně tak s Národním ústavem pro vzdělávání, který odpovídá za kurikula a revizi rámcových vzdělávacích programů. Jde tedy o to, že naší ambicí je vlastně propojit informace těchto tří institucí a nastavit od roku 2020/2021 pro gymnázia a potom 2021/2022 pro střední odborné školy tak, aby férově odpovídala revidovaným rámcovým vzdělávacím programům a tedy těm podmínkám, které jsem zmínila.
Co se týká toho, jak by to vlastně konkrétně mělo vypadat, tak dá se říct, že v první fázi předpokládáme, že zejména vlastně sady příkladů a to, co je ověřováno, bude opravdu striktně odpovídat tomu, jak je nastaven obor vzdělávání. Zde jde zejména o rozdíl mezi gymnázii a střední odbornou školou, konkrétním oborem, protože víme, že máme více jak 300 oborů středních odborných škol. Na tom se už pracuje. Revize rámcových vzdělávacích programů by měla být u té sady oborů, tak jak je vláda schválila, hotová v roce 2018. A co se týká neodpovězené nebo možná nepoložené otázky, ale protože samozřejmě ve školském výboru diskutujeme, takže vím samozřejmě, co leží poslancům a poslankyním na srdci, tak jde samozřejmě o to, že v kroku dva jde také o to napojit výstupy ze středního vzdělávání zase na očekávání například vysokých škol a univerzit v rámci přijímacích zkoušek, když tedy vlastně nastavují svá kritéria. Proto probíhá stále pilotní ověřování matematiky plus nebo chcete-li rozšířené matematiky. A já předpokládám, že ve fázi dva bude také maturitní zkouška, ta rozšířená, ta plus, která bude lépe navazovat například na očekávání technických škol nebo univerzit, do budoucna ustanovena tak, aby mohli využívat maturanti jako volbu nejenom jako dnes v rámci nepovinného předmětu, ale také v rámci už tedy vlastně stabilizovaného ověřování výstupů gymnaziálního vzdělávání a vzdělávání středních odborných škol.
A na závěr bych chtěla říct, že ta cesta úspěchů pro střední odborné školy už není omezena pouze na úspěch v maturitní zkoušce, ale zase za poslední dva roky jsme hodně odpracovali jednak na kombinacích tři plus dva, to znamená výuční list a maturita, dále za rok se předpokládá účinnost nové právní úpravy mistrovské zkoušky jako další cesty po výučním listu, nebo u některých oborů, u kterých dnes třeba jsme zvyklí na maturitní zkoušku. A potom bych chtěla říct, že velmi je kvitováno středními odbornými školami, například u takového typu oborů, jako je kadeřnice nebo podobně, jak to bývá v médiích dnes zmiňováno, pilotní testování čtyři nula, což znamená, že v rámci maturitního vzdělávání čtyřletého bude mít možnost po třech letech se ten student rozhodnout, že si udělá výuční list a pokračovat dál. To znamená, děláme všechno pro to, aby byly naše děti úspěšné. Ne, abychom je topili jako myši a smáli se jim, že neumí počítat, tak jak to bylo doposud.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
