Ministryně Válková: Mezi politickou korupcí a trestně právní korupcí vede velice jemná hranice

13.02.2014 17:18

Projev na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. 2. 2014.

Ministryně Válková: Mezi politickou korupcí a trestně právní korupcí vede velice jemná hranice
Foto: ANO
Popisek: Ministryně spravedlnosti Helena Válková

Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane poslanče, děkuji za chytrý i zajímavě formulovaný dotaz, který mi umožní blíže rozvést svou zřejmě stručnou odpověď nebo vyjádření v médiích.

Tím, že jsem řekla, že vede velice jemná hranice mezi politickou korupcí a trestně právní korupcí, jsem nechtěla vyjádřit nic více, než je v samotných zákonech, které už v dnešní době platí, čili ne delege referenda, ale delege lata, a pro nás zákonodárce v každém případě platí ústava. Jsou to nejen články, které se týkají indemity, imunity, článek 27 odst. 1, 2, 4, ale jsou to i základní ustanovení, která bych mohla ocitovat, ale myslím si, že každý z nás je dobře zná a víme, že v úvodních ustanoveních ústavy se vymezuje náš rámec a naše základní povinnosti a naše základní práva, která platí samozřejmě pro zákonodárce rovněž.

Pokud srovnáváme trestně právní korupci, tak jak je vymezena jako neoprávněná, v tomto případě majetková výhoda, s politickou korupcí, která není trestná a je jen na hranicích, řekněme, mravní politiky nebo politiky, která obstojí i z hlediska etického, standardního posuzování jako každého jiného lidského počínání, tak si myslím, že to tak komplikované nebude. Ve vašem případě, který jste uvedl, já to vnímám jako jednání, které je přípustné, a rozhodně tak, jak jste ho prezentoval, bez další konkretizace takových jednání, tak by podle mého soudu nenaplňovalo trestně právní kvalifikaci nabízení úplatku nebo podplácení, ale samozřejmě nemohu předjímat v konkrétním případě, který by ještě měl jiné rysy než to jednání, jak jste ho tu obecně charakterizoval, že by státní zástupce se na něj nepodíval jinýma očima. Čili záleží na tom, o jaký konkrétní trestný čin by se jednalo, jaké by byly způsoby, objektivní stránka trestného činu, způsoby jednání, jaká by tam byla příčinná souvislost mezi neoprávněnou výhodou, mezi cílem a mezi jednáním. To všechno by bylo podrobeno pochopitelně analýze orgánů činných v trestním řízení a ty by potom rozhodly, jestli došlo k naplnění skutkové podstaty konkrétního trestného činu nebo ne. Tak daleko by moje obava nešla, že bych už tyto formy politického jednání obecně považovala za zakázané trestním zákonem.

Pokud jde o nasazení operativních prostředků, abych se nevyhnula ani této nepříjemné otázce, tak ministr spravedlnosti o tom nerozhoduje. Takže toť vše.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PSP ČR

Ing. Jana Bačíková, MBA byl položen dotaz

Jak dlouho myslíte, že vaše důchodová reforma vydrží?

Dobrý den, zajímalo by mě, k čemu je dobrá důchodová reforma, na které nepanuje mezi vládou a opozicí shoda? Protože co když se nějaká schválí a jiná (další) vláda, ji zase zruší? Myslíte, že to prospěje něčemu pozitivnímu? Proč je takový problém se dohodnout? Vy jste sice opozici k jednání přizvali...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Jurečka v kostce

8:19 Mašek (ANO): Jurečka v kostce

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k důchodově reformě ministra Jurečky