Byly to však drobnosti proti masivnímu útoku proti koruně, který v rozporu se svým zákonným určením provedla ČNB v roce 2013. Nebylo podáno žádné pro národ přijatelné zdůvodnění tohoto nepřátelského aktu vůči ČR. Nenechme si namluvit, že kritici intervence nerozumí ekonomice, a hledejme motivaci, kdo z toho měl prospěch.
V článku www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum-371656 je vysvětleno, jak jsme se dostali do stavu, kdy česká koruna byla proti euru a dolaru ještě v roce 2013 podhodnocena tak, že poměr směnného kurzu a kurzu stejné kupní síly byl 1.6. Podhodnocení bylo dříve ještě mnohem větší, podle zprávy OECD z roku 1995 to bylo 3.5 proti německé marce a zvolna se zmenšovalo, ale v listopadu 2013 byl velkou intervencí ČNB poměr těchto kurzů opět zvětšen na zhruba 1.76. Tím došlo k náhlému znehodnocení všech korunových vkladů i hotovosti držené v korunách o asi 10% ve vztahu k euru a dalšími intervencemi je zajišťováno, aby se tento nepřirozený stav samovolně, to jest tržně, nemohl zlepšovat. První intervencí dosažené relativní znehodnocení kurzu o 10% proti stavu bez zásahu se tak dále zvětšuje. Intervence také snížila platy, důchody a sociální dávky vyjádřené v eurech o zmíněných 10 a více procent. Jejich kupní síla při uplatnění na domácím trhu se snížila podstatně jen u zboží závislého na dovozu. Jen malé zvýšení korunových cen domácí produkce znamená, že ceny vyváženého zboží a služeb se při účtování v eurech jeví jako ještě více dumpingové. To usnadňuje odbyt, ale zároveň se kumuluje umělým znehodnocením koruny způsobená ztráta tak, že jen za rok 2014 dosáhla 360 až 400 miliard korun. To je v korunách vyjádřená hodnota toho, o co méně dostaneme při zkaženém kurzu koruny za eura utržená za exportovanou roční produkci.
Vláda se chlubí tím, že hrubý domácí produkt, vztažený na 1 obyvatele, stoupl. Snad je to pravda, ale určitě to není úspěchem a už vůbec ne potvrzením správnosti intervence ČNB. Dumpingové ceny možná umožnily zvětšení objemu zahraničního obchodu a tím i růst produkce vyjádřené, jak je to obvyklé, v jednotkách nezávislých na kurzu místní měny. Ale, jestliže intervence vyvolala růst produkce o 3% a způsobila, že se za ni dostalo o 10% méně, můžeme konstatovat, že umožnila, abychom více pracovali a méně za to dostali. Trochu ze zmenší nezaměstnanost. Z části nezaměstnaných se stanou špatně placení zaměstnanci. A tím se dostáváme k dalšímu významnému problému naší ekonomiky, a to je nesprávně nízká cena práce.
Stručné vysvětlení, jak došlo k tomu, že jedním z následků špatně provedené transformace je nesprávně nastavená cena práce v ČR, je v článku www.hv-ceskyraj.cz/?p=10440 . Chyby transformace, ztráta výrobních závodů, špatné vyjednávání atd. jsou také příčinou toho, že máme hrubý domácí produkt vztažený na jednoho obyvatele nižší, než Německo nebo Rakousko, ale tím se dá zdůvodnit jen část rozdílu průměrné mzdy v ČR a v těchto státech. Zatím co HDP na hlavu je v těchto sousedních státech asi 1.5 krát vyšší, průměrná reálná mzda je zde při zohlednění rozdílných cenových hladin asi 2.3 krát vyšší. Z toho vyplývá, že za stejný výkon je v Rakousku zhruba 1.5 krát větší odměna. Zaměstnavatelé v ČR si ponechávají třetinu mezd, které by měli zaměstnancům vyplácet. Neprodávají o to levněji, ale tato třetina je bezdůvodným ziskem navíc. Většinou odchází na konta zahraničních majitelů a akcionářů.
Ani s tímto trvalým poškozováním obyvatelstva ČR se nikdo nepokusil něco udělat. Vypadá to, že naše vlády nic nepodnikly vlivem neschopnosti, nebo jako služebníci těch, kterým se hodí udržovat ČR v postavení vytěžované kolonie. Dejme to do souvislosti s intervencí ČNB. Ukázali jsme si, proč tento čin poškozuje ČR a v čím zájmu kroky ČNB jsou. Doplňme to vyvrácením falešného zdůvodnění, které Rada ČNB vydala. Prý bylo nutné zabránit klesání cen. Klesání cen se lidé neobávají, ale následků činnosti ČNB ano. Jestli se ale měla způsobit mírná inflace, potom měla ČNB doporučit zvýšení mezd, které by se částečně promítlo do cen. Nástroje na to jsou. Dostatečné zvýšení minimální mzdy, zvyšování mezd v oblasti vlivu státní správy, soukromý sektor by byl nucen se přidat.
O podstatě opatření ČNB pojednává článek www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum-371526 . Pomocí vydání nepodložených, brzo již 300 miliard Kč, jsou vyvolány a do zahraničí směrovány ztráty v řádu stovek miliard korun ročně. Jediným kladem této akce je, že ukázala, jak jednoduché je získat kapitál potřebný k rozjezdu reformy mezd a platů. Rozdíl by byl ten, že tato reforma by nepožírala další peníze, ale vedla k ozdravění národního hospodářství, k nemalé žalosti MMF a ECB.
Na závěr vysvětlení pro čtenáře, kteří nevědí, že Ústava ČR neumožňuje, aby libovolný orgán zasahoval do činnosti ČNB. Rozhoduje totiž Rada ČNB, jejíž členy, včetně guvernéra ČNB, jmenuje prezident republiky. Pouze on může kohokoliv z nich odvolat, když by, například, porušovali zákon o ČNB. V něm je jako základní úkol ČNB uvedeno, že má udržovat stabilitu kurzu české koruny. Nemyslím, že násilná skoková změna kurzu pomocí masivní intervence a další svévolné kroky vedoucí ke ztrátě stovek miliard korun jsou v souladu s tímto ustanovením.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
