Ano, děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych navázal svou zpravodajskou zprávou na to, co řekl pan ministr v úplném závěru. Ve veřejnosti panuje mnohdy mylná domněnka, mylná představa, že EET už je zrušeno, protože se s ním každodenně veřejnost nepotkává. Fakticky, ale právně je pouze odloženo EET do konce tohoto roku. To znamená, my se vždycky tady bavíme u zákonů, co se stane, když nějaký zákon přijat bude. Dnes bychom se měli bavit také o tom, co se stane, když tento návrh, tento vládní návrh zákona přijat nebude.

Stane se to, že od 1. ledna 2023 se znovu zapne povinnost EET pro gastronomická zařízení, pro restaurace, pro ubytovací služby, pro maloobchod. A zároveň se k tomu nově přidá povinnost pořídit si EET pro všechny další vlny živnostníků, například pro všechny kadeřnice, zahradníky, další řemeslníky, trhovce, drobné výrobce, dokonce i praktické lékaře, veterináře, fyzioterapeuty, zkrátka pro všechny, kteří přijímají platby za své služby v hotovosti. K těm povinnostem patří samozřejmě investiční náklady do toho zařízení, ale také povinnosti typu vyvěšení cedulek pod značnou pokutou 50 tisíc korun. V době, kdy sektor služeb i obchodu a podnikání byl otřesen dvěma lety proticovidových opatření a v době vysoké inflace a celkového zvyšování nákladů pro podnikatele by znovuzapnutí EET, to znamená nepřijetí tohoto vládního návrhu, přineslo další náklady a komplikace.

Dovolte mi, abych ve zpravodajské zprávě trochu připomněl historii tohoto tisku. Původní zákon vešel v platnost 1. prosince 2016 po dlouhých diskusích v této Poslanecké sněmovně a zavedení evidence tržeb bylo původně rozděleno do čtyř fází. V praxi došlo v minulosti k realizaci pouze prvních dvou fází, stravovací a ubytovací služby a velkoobchod a maloobchod, a další rozšíření EET na další služby a živnostníky, tedy třetí a čtvrtou fázi, které měly původně nastat během roku 2018, bylo fakticky zrušeno Ústavním soudem, který požadoval zároveň zdůvodnění a analýzu, jejíž obsahem by bylo posouzení nezbytnosti regulace vůči dotčeným osobám a vůči dotčeným činnostem.

Ústavní soud posuzoval rovněž zákon jako celek, jeho rozhodnutí bylo zachování zákona, avšak musím upozornit, že s významným (nesrozumitelné) stanoviskem části ústavních soudců, kteří nesouhlasili se zákonem jako celkem, protože se podle nich jednalo o významný zásah do soukromí a svobody podnikání, a podle nich stát nevyužil méně invazivních prostředků, které by vedly k deklarovanému cíli zákona. Po rozsáhlé diskusi v minulém volebním období v Poslanecké sněmovně a také po vrácení Senátem byla schválena novela, která předpokládala v květnu v roce 2020 rozšíření EET právě na další činnosti, na další služby, na další živnostníky.

Nicméně přišel covid a po prvotním odmítání odkladu EET minulou vládou tak tehdejší vláda nakonec přišla dvakrát s odkladem - společně s námi - s odkladem dalších fází a vypnutím EET pro ty, kde EET již bylo zavedeno.

Nejdříve byl odklad do konce roku 2020, následně pak odklad právě do konce tohoto roku.

Je důležité si připomenout, že tehdejší ministryně financí to komentovala slovy, že EET je zátěží pro podnikání, a doslovně uvedla, že je nutné nechat ekonomiku nadechnout. A dnes nám stávající vláda v souladu se svým programovým prohlášením předkládá návrh na zrušení zákona o evidenci tržeb.

Vláda ve své důvodové zprávě uvádí několik důvodů. Jedním z důvodů, který tady zmínil pan ministr, je nízký dopad na straně příjmů státního rozpočtu, tedy to, že by při obnovení EET a rozšíření o třetí a čtvrtou vlnu došlo jen k mírnému navýšení příjmů státního rozpočtu. Tím se argumentace liší od předchozí vlády, která veřejnosti často říkala čísla vyšší, nicméně pokud budu citovat důvodovou zprávu, původně odhadovaný dopad na příjmových daních nebyl zcela naplněn. Zároveň je důvodem snížení výdajů na straně státního rozpočtu, snížení nákladů souvisejících s EET, a to ve výši necelých půl miliardy korun. Důležitým argumentem je snížení nejen administrativních, ale i finančních nákladů na straně jednotlivých podnikatelů. Vláda náklady odhadla minimálně na 1,5 miliardy korun, což je z mého pohledu velmi konzervativní odhad, protože zde vláda počítala s průměrnou částkou pouze 3 000 korun na jeden subjekt. Já se osobně domnívám, že ten náklad by byl daleko vyšší. Dalším důvodem, který tady zmínil pan ministr, byl výrazný nárůst bezhotovostních tržeb v průběhu covidového období.

A já bych ke všem důvodům, které uvádí vláda, ještě přidal jeden argument. Vzhledem k tomu, že EET bylo přerušeno a odloženo z důvodu výrazné zátěže pro podnikání, tak se dnes stále nacházíme v nelehké ekonomické situaci, kdy jsou jednotlivé podnikatelské subjekty konfrontovány s vysokou inflací, se zvyšováním jejich nákladů, s růstem cen, snížením dodávek materiálu a ochlazováním poptávky, tak důvody, které předtím vedly k přerušení EET, tak v tomto smyslu zvyšování cen a zvyšování nákladů, tak v tomto smyslu trvají.

Zbytek argumentů a svého politického postoje bych si s dovolením nechal do obecné rozpravy, do které se po ostatních přednostních právech hlásím. Děkuji.