Vážená paní ministryně, pane předsedající, dámy a pánové, milí kolegové, kolegyně, jak jsem slíbil v prvním i ve druhém čtení, rád bych se v této chvíli trošičku obšírněji věnoval této problematice, která je velmi důležitá a která jaksi, abych tak řekl, završuje to období posledních několika let, kdy se kultivuje to prostředí exekucí a insolvencí.

Jsme dohodnuti, že dneska tady jednáme do 14 hodin a v případě, že by se to nestihlo, což je pravděpodobné, protože jenom ta hlasovací procedura je tak na hodinu, tak že to bude jako první bod v pátek, pokud si dobře vzpomínám, takže určitě v tomto týdnu to ukončíme, dokončíme a posuneme významně dopředu.

Jak již bylo řečeno, a já nepůjdu do úplných detailů jednotlivých pozměňovacích návrhů, které tady představil můj ctěný kolega Marek Výborný, kde jsme spolupodepsáni, ale pro tuto chvíli se budu věnovat určitému kontextu toho, v jakém prostředí ty změny vznikají, a co se až doposud podařilo prosadit. To je totiž hrozně důležité. My jsme na začátku, když to vezmu, tak v 90. letech bylo moderní neplatit svoje dluhy a věřitel tahal za kratší konec. V roce 2000 tady většina Poslanecké sněmovny schválila exekuční řád. Nevím, kdo je tady pamětník, je to 21 let, a od toho momentu se ta houpačka přehoupla na úplně druhou stranu. To znamená, že dlužník často za bagatelní částku je honěn jak nadmutá koza a je na něj vyvíjen takový tlak, že zaplatí jednu exekuci a vytvoří si hned tři nové dluhy. Takže se to otočilo úplně na druhou stranu.

A já bych prosím, kolegyně a kolegové, byl nerad, abychom my permanentním změkčováním toho prostředí dosáhli stavu, že se zase vrátíme do těch 90. let. A ono by to celkem hrozilo. Proto tady takový drobný exkurz do toho, co se za posledních pět let tady změnilo, protože ten kontext změn je v této oblasti velmi podstatný. Když ti z nás, kteří tady budou třeba za 10 let, tak v momentě, kdy bychom tady schválili úplně opravdu všechny ty zjednodušeně řečeno prodlužnické změny - já se omlouvám za tu paušalizaci, ale abych to zkrátil - tak bychom se za těch 10 let možná divili, jak je to možné, jak jsme to mohli připustit, stejně tak jako se divíme, jak je možné, že v roce 2000 se schválilo to, co se schválilo, protože my to teď sledujeme současným pohledem, nikoliv tím pohledem roku 2000, kdy bylo potřeba vyřešit tu problematiku, že se prostě v České republice dluhy nesplácely.

Takže tady je určitá řekněme teze časová, kdy se na to podíváte. Tak od 1. 7. 2014 se změnila vyhláška snižující odměnu advokátů, čímž došlo tedy ke zlevnění nákladů právního zastoupení při vymáhání těch nižších pohledávek nebo hromadně uplatňovaných pohledávek. Takže některé ty příběhy, které nám chodí do mailů, v současné době nastat opravdu nemohou. Stejně tak od 1. 7. 2015 novelou občanského soudního řádu se zajistila vyšší ochrana manžela/manželky povinného v rámci exekuce. Ve stejném roce opět novela exekučního řádu, abychom věděli, že to se tady permanentně novelizuje, permanentně nějakým způsobem kultivujeme to prostředí, tak došlo k šetrnějším exekucím tím, že se rozšířil taxativní výčet věcí, které byly vyloučeny z výkonu rozhodnutí. Takže už nenastanou ty situace u mobiliárek, kdy se zabavovaly osobní věci, prstýnky apod.