Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové,
já bych si zde dovolil načíst a v podrobnější rozpravě to načtu přímo, chtěl bych spíše vysvětlit pozměňovací návrh, se kterým zde přicházím i po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví. Jako člověk, který se 22 let pohybuje v mediální oblasti a má na starosti a posledních 13 let se věnoval ochraně spotřebitele, bych chtěl svým návrhem zrušit takzvaný přílepek a vrátit do předchozího stavu v zákoně č. 378/2007, o léčivech, kde se objevila pasáž regulující reklamu, zejména odpovědnost za obsah reklamy, a to na typy produktů jako jsou léčiva, přípravky, doplňky stravy a podobně. Já si myslím - a to říkám zde z pohledu člověka, co chrání spotřebitele, tedy i televizní diváky před klamavou reklamou - že toto je úkol a povinnost zadavatele, zpracovatele, nikoliv ovšem šiřitele takové reklamy.
Šiřitel reklamy nemá vůbec šanci jak dostát své povinnosti. To by v každé televizi, v každém rozhlase, v každé billboardové společnosti a podobně musely být nějaké laboratoře. Když to převedu ještě jinam, ke své oblasti financí, tak si neumím představit, že by třeba televize kontrolovaly, jestli skutečně reklamy na úvěry - jestli odpovídají výše vypočtené RPSN nebo úrokových sazeb. To by si museli najmout ti šiřitelé nějakého finančního poradce.
Jinými slovy si myslím, že je potřeba oddělit zodpovědnost zpracovatele od zodpovědnosti šiřitele. Šiřitel samozřejmě v rámci svých zákonných povinností může kontrolovat to, co na první pohled vidí, to znamená, jestli ta reklama nešíří nějakou nenávist nebo něco podobného, rasismus a tak dále, ale jít jakoby do vnitřností, aby šiřitel kontroloval kvalitu toho produktu, jehož reklama se šíří, to si myslím, že je nereálné a může to mít některé negativní důsledky.
Já vám děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
