Tragická událost, ke které došlo po ránu v úterý 14. října 2014 v budově střední školy ve Žďáru nad Sázavou, opět značně rozbouřila veřejné mínění vcelku poklidných povolebních jednání a v souvislosti s tím se opět „vynořila“ řada otázek.
Psychicky nemocná šestadvacetiletá žena se společně s příchozími studenty dostala i přes řádné zabezpečení vchodových dveří školy do šaten a tam, zjevně zcela bezdůvodně, napadla nožem jednu studentku s tím, aby zavolala „policajty“, jinak, že ji zabije. Vyděšené studentce přispěchal na pomoc její spolužák, kterého však psychicky nemocná žena nožem napadla, pobodala ho a on na následky bodných poranění zemřel i přes poskytnutou, takřka okamžitou pomoc.
Psychicky nemocná žena pak pobodala ještě několik dalších studentek a přesto, že mohla být v rámci nutné obrany ve smyslu ustanovení § 29 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., a ustanovení § 56 zákona č. 173/2008 Sb., o Policii České republiky na místě zastřelena, byl proti ní použit pouze tzv. mírnější donucovací prostředek – paralyzér „Taser“, žena byla zpacifikována a zatčena.
Přesto, že tento konkrétní zákrok policistů Policie České republiky byl naprosto profesionální, neboť policista je povinen při použití donucovacího prostředku i zbraně použít jen takový prostředek, kterým je možno dosáhnout účelu zákroku, za současného šetření života osoby, proti které zákrok směřuje, a správně bylo i v této stresové situaci vyhodnoceno i to, že při možném použití střelné zbraně, by mohlo dojít k ohrožení života a zdraví dalších osob přítomných v budově školy, takže zákrok policie byl opět na jedničku, byť to samozřejmě život mladíka, který přispěchal na pomoc ohrožené studentce nevrátí. Bohužel.
V průběhu vyšetřování však bylo zjištěno, že tato psychicky narušená útočnice již před dvěma roky napadla obdobným způsobem sedmiletou dívku (!!!) a její vychovatelku v Havířově, leč před soudem neskončila právě kvůli psychické poruše. Z psychiatrické kliniky byla po několika měsících propuštěna na základě jednoho, možná i účelově zpracovaného znaleckého posudku, neboť dnes nejsou peníze takřka na nic, natož na to, aby byl někdo, byť psychicky nemocný a pro společnost velmi nebezpečný, „vydržován“ za státní peníze v léčebně, a bylo tedy otázkou, kdy taková osoba zaútočí znovu.
Protože však tento případ není ojedinělý, ač se o tom moc nepíše, aby si občané snad nemysleli, že je „svoboda“ a „demokracie“ snad ještě horší než minulý „totalitní“ režim, naskýtá se celá řada otázek, kterými by se měli zabývat nejen skuteční odborníci, ale i zákonodárci, neboť tento současný stav přestává být únosný a trpí jím zejména slušní a práva dbalí lidé.
Osobně se domnívám, že by bylo vhodné, aby si zodpovědní činitelé položili zejména tyto otázky a usilovněji, než doposud, na ně hledali odpovědi:
1/ Co vede mnohé občany, kteří chtějí pracovat a práci opakovaně nikde nenachází k tomu, že se dávají na cestu zločinu?
2/ Co vede mnohé občany, kteří se celá léta snažili najít práci a zabezpečit svoje rodiny nakonec k sebevraždě, protože v této „demokratické“ společnosti nenachází žádnou pomoc a ani se nemohou domoci spravedlnosti u státních orgánů, ani u obecných soudů?
3/ Co vede naše soudy k tomu, že nevěří policistům Policie České republiky, ani státním zástupcům a zcela bezdůvodně neuvalují vazbu ani na řadu zločinců těžkého kalibru a propouští je na svobodu, takže se tito volně pohybují mezi slušnými a práva dbalými občany a páchají, či mohou páchat, trestnou činnost dál?
4/ Co je to za zvrácený „humanismus“, který zrušil trest smrti i za ty nejzávažnější zločiny (např. několikanásobné vraždy!!!) a navíc zajišťuje pachatelům trestné činnosti větší práva než orgánům boje se zločinem (tj. zejména Policii ČR, státním zástupcům, soudům, BIS, kteří jednají vždy jen v souladu se zákonem a zločinci si mohou dělat co se jim zlíbí, mohou lhát, nemusí vypovídat, mohou si vymýšlet, aj., a všechno je to „kryto“ zákonem)?
5/ Proč jsou i těžkým zločincům, včetně vrahů, ukládány takřka směšné tresty s možností jejich propuštění i v případě, že spáchali několikanásobné vraždy (např. „spartakiádní vrah Straka“, který zavraždil několik žen v Praze, „otcovrah“ Popelka, který vyvraždil celou rodinu v Kolíně, přesto, že byl od malička hýčkaným a protekčním dítětem, aj.) a oba jsou již na svobodě, byť pod jiným příjmením, takže slušní občané vůbec nevědí, s kým mají tu čest a jsou jimi ohroženi?
6/ Jak je možné, že vážně psychicky narušení jedinci nejsou doživotně izolováni od slušné společnosti v „zamřížovaných“ psychiatrických léčebnách, s nulovou možností, vrátit se do slušné společnosti?
7/ Jak je možné, že vězni odsouzení k výkonu trestu odnětí svobody, v nápravně výchovných ústavech nepracují, aby si na „svůj pobyt“ ve věznicích vydělali a společnost na každého z nich měsíčně musí doplácet takřka 40.000,--Kč z našich daní? Co dělá „management“ vězeňské služby, který se drze dožaduje generálských hodností a není schopen zajistit pro odsouzené řádnou práci? A ještě má tu drzost napadat ministryni spravedlnosti?
8/ Proč se tito vězni jen „povalují“ na kavalcích v době, kdy mají pracovat, přičemž jim je zákonem zajištěn osmihodinový nerušený spánek, osmihodinový odpočinek = volno (televize, rádio, fitcentrum, společenské hry, aj.) a oni nechtějí pracovat a také – se svolením managementu vězeňské služby - nepracují?
9/ Proč se snažíme z normálních a klasických českých škol udělat za každou cenu „uzavřené věznice“ střežené policií či bezpečnostními agenturami a pokud se tam něco stane, bez rozmyslu odvoláváme jejich ředitele, byť udělali v rámci daných možností maximum?
10/ Myslíme si snad, že absence centrálních osnov všech typů našich škol může vést k systematické výchově studentů a že se i nadále obejdeme bez „občanské nauky“ a „základů práva“?
Byl bych velmi rád, kdybyste o těchto otázkách alespoň popřemýšleli.
Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.
Stínový ministr vnitra za LEV 21
Doc. JUDr. Miroslav Němec, Ph.D.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21