Zde malé shrnutí:
Vítězství v lesnickém tendru: Společnost Uniles ze skupiny Agrofert se stala vítězem miliardového tendru, který uskutečnily státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva. Z 30 dosud uzavřených smluv na jednotlivých územních jednotkách má Uniles podepsáno osm smluv. Existuje zde velký střet zájmů: „Vítězství firmy Uniles v miliardovém tendru vlastněné ministrem financí Babišem je dalším příkladem kolosálního střetu zájmů. V normálně fungující demokratické zemi by bylo něco takového nepředstavitelné. Čekal bych, že se okamžitě ozvou neziskové organizace, které jsou v jiných případech velice aktivní. Případ Andreje Babiše je ale asi nezajímá. Bohužel,“ uvedl Zbyněk Stanjura, předseda poslaneckého klubu ODS. Existují tedy jasné spekulace o tom, že politická účast otevřela ministrovi Babišovi další oblast – lesnické práce, kde může získat podle odborníků přibližně 2 miliardy korun.
Smlouva o skladování obilí, která nic neřeší – Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uzavřela novou smlouvu ohledně podmínek při skladování obilí s firmou Navos ze skupiny Agrofert. Smlouva by údajně měla být podle serveru iDnes.cz pro stát výhodnější. Z uvedeného dodatku to však nevyplývá. Například minimální množství obilí, které musí být uskladněno, je jen přibližně na polovině množství maximálního. Znamená to, že Babiš může polovinu obilí ihned rozprodat a to za cenu vyšší, než ho poté odkoupí SSHR. Znamená to, že stát Babišovi platí za uskladněné obilí, které ale ve skladech být nemusí. A i když Babiš obilí neprodá, stejně na tom výrazně vydělá, Pokud společnost Navos bude udržovat v silech minimální množství obilí tj. 310 344 tun obilí, pak každým měsícem získá minimálně 811 000 Kč. Znamená to každým rokem přilepšení o téměř 10 milionů korun z kapes daňových poplatníků.
Pojištění jenom části zásob
Nedej bože, že by došlo k nějaké rozsáhlejší katastrofě nebo konfliktu, kdy by stát se rozhodl dané zásoby ze sil odebrat. Zjistilo by se však, že zásoby jsou nepoužitelné, neboť došlo k jejich znehodnocení. V tomto případě musí podle smlouvy mít společnost Navos pojištěno jen 30 % zásob.
Znamená to, že obílí, hlídá společnost, která čerpá desítky milionů z kapes daňových poplatníků, a v podstatě ručí jen za třetinu obilí? Není to absurdní?
Naskladníme prvotřídní obílí, odebereme šunt
Je třeba ale upozornit velmi závažný dodatek ke smlouvě, který může daňové poplatníky připravit až o stovky milionů korun. V dodatku 2 se totiž uvádějí parametry, které musí splňovat naskladněné obilí. Normy jsou však velmi nadstandardní a vytváří obrovský prostor ke korupci.
Z dodatku se například dozvíme, že vlhkost u pšenice může nanejvýš dosáhnout 14 % s tím, že podíl nečistot může být 12 %. Průměrný podíl nečistot však u pšenice činí kolem 6 %. Znamená to, že SSHR v podstatě může nakoupit do skladů tu nejdražší a nejlepší pšenici s nejmenší vlhkostí a podílem nečistot s tím, že ji obratem Babiš prodá či zpracuje ve svých závodech a následně doplní sila o obilí s největším možným podílem nečistot. Tímto „pančovacím postupem“ může Babiš vydělat stovky milionů korun. Nastavení smlouvy otevírá obrovské možnosti korupce.
Babiš je vzorný sekundant pokud se mu neleze do zelí
V posledních měsících se objevují nové skandály, které jsou převážně spojené se současným ministrem financí. Jedním z takových je zjištění Reportérů ČT, podle kterých Babiš vydělává na nevýhodných smlouvách pro stát při skladování obilí. A zdá se, že nový dodatek ke smlouvě na tom nic nemění. Není tedy divu, že Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, chtěl z tohoto důvodu zřídit nový vládní výbor pro monitorování Správy státních hmotných rezerv. Vznikla by tak větší kontrola nad konáním ředitele, ale i samotného Andreje Babiše. Babiš však vznik takového výboru odmítá, prý by ho „brzdily v práci“.
Zdá se tak, že v případě nových podnikatelských regulací, omezení, je Babiš je vzorným sekundantem ČSSD, v případě zemědělství se jedná o člověka, který si do žádné oblasti nenechá mluvit, zároveň neustále rozšiřuje vliv Agrofertu na státních zakázkách. A to je varovné.
Opravdu potřebujeme vést Správu hmotných rezerv?
Dále je třeba zvážit, zdali je skutečně vhodné, aby stát vůbec měl nějaké státní zásoby obilí nebo kukuřice. U obilí, které je celosvětovou komoditou s nízkými transportními náklady, a které si můžeme vypěstovat sami, je fungování takového úřadu v této oblasti značně absurdní.
Naopak, ukazuje se, že stát není schopen efektivně hlídat zásoby s tím, že můžou desítky milionů korun mizet v rukou vyvolených firem. Nedejme proto oligarchům možnosti, aby nám takto bezskrupulózně brali naši peníze.
Redakce ODS Praha 9
autor: ODS