Ta je někdy nazývaná Ženevská úmluva o uprchlících a je to multilaterální mezinárodní dohoda vypracovaná na půdě Organizace spojených národů v roce 1951. Definuje, kdo je uprchlík, a stanoví práva jednotlivců, kteří hledají a získají azyl, a povinnosti národů, které azyl udělují.
V Čl. 26, Svoboda pohybu se píše, že “ Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců.“ Jinými slovy - nikdo ani Europarlament nesmí uprchlíky přerozdělovat.
Navíc - statut uprchlíka samozřejmě nemohou mít ekonomičtí turisté, kteří doputovali například až do Německa - Čl. 31 to říká trošku krkolomně:
"1. Smluvní státy se zavazují, že nebudou stíhat pro nezákonný vstup nebo přítomnost takové uprchlíky, kteří přicházejíce přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1, vstoupí nebo jsou přítomni na jejich území bez povolení, za předpokladu, že se sami přihlásí bez prodlení úřadům a prokáží dobrý důvod pro svůj nezákonný vstup nebo přítomnost."
Přeloženo do češtiny - nárok na pomoc má jen ti uprchlíci, kteří přichází "přímo z území, kde jejich život nebo svoboda byly ohroženy ve smyslu článku 1"
Takže nikdo z těch milionů nelegálních migrantů, co přešli půl světa až do Německa nebo dalších zemí, nemá právo se tam, ani jinde v Evropě, usazovat ani nemá nárok na jakoukoli pomoc a Evropská unie nemá nejmenší legitimitu tyto nelegály přerozdělovat evropským zemím a žádat po komkoli, aby tyto nelegály usazoval na svém území.
Většina z nás nejsme odborníci na mezinárodní právo - a nikdo to po běžném člověku ani chtít nemůže. Horší je, že zcela jasně toto právo ignorují jak evropští politici, tak Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
Španělé na základě zákona o ochraně veřejné bezpečnosti zatím vraceli nelegální migranty, kteří nelegálně a násilím překonali zátarasy a šestimetrový plot v jejich enklávách Ceuta a Melilla v Maroku. Tím zatím efektivně dokázaly bránit nelegální migraci při pronikání na území těchto enkláv. Jakmile se tento postup dozvěděly unijní a lidskoprávní neziskovky, v tomto případě Evropské středisko pro ústavní a lidská práva (ECCHR), prostřednictvím dvou migrantů podaly žalobu proti Španělsku (oficiálně tuto žalobu podali samozřejmě uprchlíci, kteří nejspíš ani neumí psát). Viz blog: http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-zakaz-branit-nelegalni-migraci-d8w-/p_zahranici.aspx?c=A171025_174726_p_zahranici_wag
Evropský soud ve Štrasburku rozhodl, že „Dlouhodobá praxe vytlačování uprchlíků na vnějších hranicích EU je protiprávní“.
Tedy, opět když to vrátíme do lidštiny - to ,že někdo nelegálně překračuje hranice je právní a bránit mu v tom je protiprávní. Co dodat?
Mezinárodní úmluvy jasně určují pravidla - a Evropské instituce dělají vše proto aby navzdory mezinárodnímu právu udělaly z hranic cedník a z práva a zákonů cár papíru.
Není to “kupodivu” tak, že EU nám může diktovat a naši politici se “musí proti své vůli” podvolovat. je to naopak - v ochraně hranic v ochraně suverenity je na naší straně nejen zdravý rozum a přirozené právo, ale také to právo mezinárodní. Bude dobré si toho do budoucna všímat.
Více zde na mém blogu.
Tomio Okamura
Tomio Okamura
Psali jsme:
autor: PV
