Sněmovna zamítla zamezení liuchvářských úroků. Schválit konkurenční straně návrh zákona jen proto, že je potřebný a pomohl by lidem, to přece nejde. Na prvním místě je politika a politikaření. Prospěch občanů není podstatný. Vláda tvrdí, že regulace roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) není třeba, neboť již existuje ustálená judikatura českých soudů o tom, co s přihlédnutím k riziku jednotlivých dlužníků je a není v souladu s dobrými mravy. Tak tohle už opravdu nezní ani jako dobrý vtip. Skutečnost je totiž absolutně opačná – soudy samy řeší úvěry jen v momentě, kdy naplňují znaky trestného činu lichvy, ale tu lze díky velmi chytráckému znění zákona v ČR prokázat jen velmi těžko – rozhodujícím faktorem totiž není jen výše úroků, ale musí se také dle zákona prokázat, zda byl úvěr sjednán v tísni či nějakém obdobném oslabení dlužníka.
Další věcí je, že se v praxi k soudu dostává jen mizivý zlomek problematických půjček, jelikož se drtivá část lidí, kteří podlehli podvodníkům, nesoudí – nemají na to totiž peníze a většinou ani schopnosti a možnosti.
I proto je přece strašně důležité již preventivně nastavit jasná pravidla, aby lidé nebyli okrádání, a nikoliv čekat, až se někdo postižený začne soudit. To má přece stejně hloupou logiku, jako kdyby výrobci potravin chtěli zrušit hygienické normy s tím, že pokud někoho přiotráví, tak se přece postižený může jít soudit. Náš zákon o spotřebitelském úvěru vychází z praxe v civilizovaných zemích, které mají nějakým způsobem maximální úrok u spotřebitelského úvěru určený – konkrétně je zastropován maximální úrok v 13 zemích EU.
Například v Německu je strop daný rozhodnutím Nejvyššího soudu, který za přiměřený považuje dvojnásobek průměrné úrokové sazby uplatňované na trhu. V Polsku nesmí maximální úroková sazba překročit čtyřnásobek lombardní sazby polské národní banky, ve Francii odpovídá maximální úroková sazba tržní sazbě počítané centrální bankou každé čtvrtletí a vynásobené koeficientem 1,33. Jak vidíme, modely mohou být různé, ale princip je zcela jasný – zastropovat náklady na úvěry.
Je mi líto, že ani po několika měsících projednávání ve Sněmovně se nenašla pro řešení lichvářských praktik podpora.
Naším cílem bylo stanovit nějaké hranice pro spotřebitelské úvěry, aby lidé bez ohledu na své schopnosti věděli, že ročně nezaplatí víc, než je společensky přijatelné. O parametrech úroků jsme byli ochotní diskutovat. Spletitost, kdy se běžný člověk ve finančních produktech nevyzná, je přece důvodem proč přijímat jednotné pravidla. Finanční instituce samozřejmě nabízejí co nejsložitější podmínky, aby normální člověk nebyl schopen přijít na to, kolik ho úvěr bude v konečném plnění stát. A já myslím, že právě od toho tu jsme my zákonodárci, abychom stanovili jasná pravidla srozumitelná hlavně pro občany. Abychom řekli „úvěr vás bude ročně stát maximálně tolik a tolik a nemusíte se bát, že vás někdo napálí“.
V rámci projednávání našeho zákona jsem ve Sněmovně zaznamenal zvýšenou aktivitu bankovních lobbistů, kteří využili diskuse o spotřebitelském úvěru a přesvědčili petiční výbor k přijetí usnesení, které v podstatě vyzývá k většímu svázání poskytování půjček, licencování a omezení pro vybrané dozorované společnosti – rozumějme pro banky. Hnutí Úsvit je přesvědčeno, že posilovat postavení bank je naprostý nesmysl. Jejich nesrozumitelné a často absurdní poplatky patří k nejvyšším na světě a naše banky jsou také díky tomu nejziskovější, ziskovější než jejich matky v daleko bohatších státech.
Je třeba pravý opak, tedy vytvořit jednoduchá, čitelná a férová pravidla, za kterých může půjčovat každý. Cílem není monopol bank, cílem je, aby lidé neplatili lichvářské úroky ze smluv, kterým nejsou schopní porozumět. To byl hlavní účel navrhované novely zákona o spotřebitelském úvěru.
Usnesení přijaté Sněmovnou v souvislosti se zamítnutím našeho zákona nakonec alespoň vyzvalo vládu, aby problém lichvy řešila. Sněmovna však nepřistoupila na návrh hnutí Úsvit, aby byl v přijatém usnesení určen časový horizont. Co k tomu dodat…
Tomio Okamura – předseda hnutí Úsvit
Psali jsme:
Tomio Okamura
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Úsvit přímé demokracie
