Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi přednést stanovisko hnutí Úsvit k návrhu státního rozpočtu. Státní rozpočet obsahuje tisíce položek a my tady sice můžeme hovořit o prioritách rozpočtu, o schodku, o odhadech příjmů, ale ve své podstatě to nemá možná až tak praktickou váhu. Všichni bychom dali samozřejmě v Úsvitu rádi více peněz na školství nebo na zdravotnictví, ale to, co tady nevíme, je, jak se vlastně s těmi penězi úsporně hospodaří, ta efektivita. Tohle nám totiž předložený návrh neřekne, a dokonce ani podrobnější zprávy ohledně předloženého návrhu. Myslím, že je tady třeba opakovat to, co říkáme už druhý rok, tedy že všechny, doslova všechny organizace státní správy od ministerstev po nejrůznější státní organizace musí projít hloubkovými audity hospodaření. Nejvyšší kontrolní úřad se samozřejmě snaží, ale tohle je práce na léta, pro stovky odborníků a hlavně musí být politická vůle.
Pokud jde o deficit, tak 100 mld. může a nemusí být mnoho. Záleží totiž na konkrétním případu. Pokud budou peníze vynaloženy účelně a efektivně, pokud pomohou potřebným lidem a pokud tyto vypůjčené peníze zároveň pomohou rozhýbat ekonomiku, pak by to snad ani krátkodobě nemuselo vadit. Tady musím upřímně říct, že pokud vláda zvýšila či v některých případech navrátila platy státním zaměstnancům, policistům, zdravotníkům a hasičům, pokud zvýšila důchody, pak to byl krok vynucený drastickou politikou minulých vlád, které braly potřebným a rozdávaly nejbohatším. Tyto kroky nešlo neudělat, ať by byl u vlády kdokoliv alespoň trochu soudný. My v Úsvitu bychom to samozřejmě podpořili také, protože sociální a mzdové škrty nejen že zasáhly nevinné lidi, ale samozřejmě zaškrtily spotřebu domácností a růst ekonomiky.
Pokud tedy v Úsvitu některé výdaje v rozpočtu chápeme a snažíme se pochopit i část rozpočtového schodku, neznamená to ale, že je vše v pořádku. To, co nám chybí, je například dlouhodobý výhled vlády na snižování schodku a strategie, jak se v budoucnu dopracovat k vyrovnanému rozpočtu a následně také ke splácení dluhů. Tento fakt si myslím, že je celkem zásadní nedostatek v koncepci této vlády. Chybí dlouhodobá vize, dlouhodobé rozpočtové cíle. Nelze přece při naší výši zadlužení pokračovat v neodpovědnosti dosavadních vlád. Spolu s ekonomy se také my v Úsvitu domníváme, že rozpočet, resp. změny v něm jsou málo ambiciózní, byť vnímáme, že koalice musela splnit své předvolební sliby. A jak jsme si všimli, koalice využila rozpočet pružně i ke své předvolební kampani, když těsně před komunálními volbami přidala zaměstnancům výjimečně už od letošního listopadu, přičemž následně těsně po volbách zjistila, že slib zdravotníkům nemůže splnit a zase jim slib zrušila, pro což samozřejmě buď je důvodem to, že vědomě se tady lhalo, anebo by to byl totální amatérismus, že ta informace nebyla k dispozici, což u vlády s tisíci nebo desetitisíci úředníky nechápu, jak to, že to někdo nevěděl. Ale říkám si: proč ne? Buďme velkorysí, a pokud má z populistických kroků prospěch občan, pak to nemusí být v některých případech až tak zlé, jelikož jinou a mnohem horší a velmi dlouhosáhlou kapitolou této vlády jsou nenaplněné populistické sliby. Jenom říkám, ale nechci odbočovat od tématu, že už rok čekáme na návrh vládního zákona exekutorů, lichvy, soudní reformy. Prostě nic tady na stole není!
Co se týče investic, tak skutečně v tomto návrhu rozpočtu v podstatě nedochází k nějaké podpoře investic. Hledali jsme to v rozpočtu marně, protože jsme vycházeli ze slov vládních představitelů, ale nenašli. Srovnávali jsme s minulými roky a skutečně to tam zřetelné z rozpočtu není. Takže tady se asi budeme handrkovat o slovíčka, o to, kdo má pravdu, ale čísla hovoří jasně: ve srovnání s jinými roky to tam prostě vidět není!
Teď zpátky k ambicióznosti rozpočtu. Já tady nebudu zahlcovat dlouhými čísly a dlouhou řečí, to už říkám předem, na rozdíl od mého předřečníka, ale když se podívám na skutečnost v roce 2012, ať nechodíme dlouho zpátky, tak byl schodek našeho rozpočtu minus 101 mld., ovšem bylo to za situace, kdy byl růst HDP minus 1 %. Na rok máme tady navržen schodek opět minus 100 mld., ovšem očekávaný růst HDP je 2,5 %, takže to je opravdu velice pozoruhodné, a přestože jak vidíte, snažíme se být k rozpočtu velice vstřícní i my v Úsvitu a snažíme se to brát věcně, tak skutečně toto není dobrý ekonomický postup. To prostě není úplně dobře.
Teď bych malinko odbočil. Tady pan ministr Babiš zmiňoval podporu jihokorejské firmy Nexen, která se bude pohybovat v řádu 100 mil. Kč, a týkalo se to pneumatikárny z Jižní Koreje, která bude stát v Ústeckém kraji. Nechci odbočovat, ale tady mě to trošku šokovalo, vůbec tato vládní pobídka, protože když jsem se díval, za jakých podmínek je uzavřena smlouva mezi touto firmou a vládou na zajištění pracovních míst, tak světe div se, a nevím, jestli to víte, tam není podmínka zaměstnat české občany - tam není podmínka zaměstnat české občany! To znamená, náš stát vyplázne stamiliony korun a holedbá se vláda tím, že podporuje pracovní místa pro české občany, ale ve smlouvě je napsáno, že tato firma má podmínku zaměstnat občany EU - nikoliv občany ČR! To znamená, znova tam skončí Poláci, Bulhaři či Rumuni, kteří obsadí pracovní místa, protože jsou ochotni pracovat levněji, obsadí pracovní místa místo českých občanů, my to z našich daní, z daní našich občanů podpoříme a dojde k druhotnému efektu, ke kterému dochází kvůli této neodpovědné politice dosavadních vlád, že platový průměr v této oblasti se sníží díky tomu, že Poláci, Rumuni a Bulhaři jsou ochotni pracovat samozřejmě za méně, protože mají nižší náklady na živobytí ve svých daných zemích, kam potom třeba ty peníze posílají, a v podstatě se sníží průměrná úroveň platů i pro naše občany, kteří vůbec nepracují v té dané továrně, ale i v okolních firmách, protože zaměstnavatelé samozřejmě na to reagují. To znamená, to je absolutně škodlivá politika a vůbec nechápu, proč vláda netrvala na tom, aby bylo podmínkou zaměstnat občany ČR. Máme tady rekordní nezaměstnanost a právě hovořím o tom, že i v rámci tohoto rozpočtu se velice zvyšují, řekl bych, peníze na sociální dávky, nebo tvoří to značnou část, ale v podstatě to b), to znamená, abychom udělali něco pro to, abychom dávky nemuseli vyplácet a podpořili pracovní místa ještě za naše peníze, za investiční pobídky z daní ČR, tak to tady vlastně není. Takže to samozřejmě vnímáme jako problém.
Co se týče schodku navrhovaného rozpočtu, tak my si tady říkáme, jak rozpočet je - resp. vláda nám to říká, jak rozpočet je skvělý, jak se dělá maximum a jak se přibližujeme k zemím zřejmě světa nebo k nejlepším zemím, ale nalijme si čistého vína, protože schodky rozpočtu v zemích EU, kam bychom měli směřovat, jsou zcela jiné.
Když se podívám na loňský rok, tak Dánsko minus 0,8 %, Německo nula, Estonsko, když se tedy podíváme dokonce na východ od nás, minus 0,2 %, Lotyšsko minus 1 % a samozřejmě třeba Švédsko minus 1,1 %, Lucembursko 0,1. Přičemž jenom chci poznamenat, že Česká republika samozřejmě ten schodek má mnohem vyšší a ani zdaleka se mu nepřibližujeme. To znamená, že dokonce i pobaltské republiky, ty post sovětské republiky na východ od nás, jsou na tom lépe.
A právě znovu se vracím k tomu, že když jsem se podíval na nějaký kuloárně předložený rozpočtový výhled, protože tady jsem nic oficiálního na stole neviděl, tak ten strukturální deficit, který tady je navržen od této vlády, počítá s deficitem rok 2016 minus 1,8, 2017 minus 1,7. Přitom podle fiskálního paktu, ke kterému se naše vláda hrdě hlásí, by maximum mělo být minus 1 %, ale reálně víme, že by to mělo být minus 0,5. To znamená v podstatě i v nějakém tom nastíněném rozpočtovém výhledu - nebo já jsem nic oficiálního na stole neviděl - tak v podstatě se v tom trendu zadlužování pokračuje dále.
A to je právě to, co jsem tady naznačoval v rámci projevu, že v podstatě mi tady chybí ta ambice zvláště v době hospodářského růstu nějakým způsobem ten schodek snižovat. A skutečně mi chybí ty činy, protože slova jsme slyšeli, pořád, už několik měsíců. Chybí mi ty činy. Kdy tedy začneme ten schodek snižovat a přibližovat se k parametrům fiskálního paktu, ke kterému se tato vláda hrdě hlásí, a hlavně k tomu vyrovnanému rozpočtu? A můžeme se ptát na to, kde se tedy na to vezme, protože my samozřejmě v Úsvitu odmítáme, aby se šetřilo na občanech. Jsme přesvědčeni o tom, že je dostatečný prostor ve státním rozpočtu zajistit i důstojné sociální podmínky i důstojné podmínky pro občany a zároveň ušetřit na obsluze státu.
Dám příklad třeba k rozkrádání veřejných zakázek. Centrum aplikované ekonomie jasně analyzovalo, že firmy, které darují politickým stranám peníze, získávají zhruba o 50 % více veřejných zakázek než srovnatelné společnosti. Při porovnání pak sdružení zjistilo, že 28 % firemních dárců je napojeno na veřejné zakázky. Týká se to samozřejmě jiných stran než Úsvitu, protože my žádné firemní dárce nemáme. Od roku 2006 jich získaly tyto firmy za 390 miliard korun. A nejčastějšími příjemci takových darů od firem byla KDU-ČSL, ODS a TOP 09. To znamená, tady vidíme určitě prostor a bohužel mi chybí od vlády, od této koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL jakákoliv ambice právě pracovat s těmito rezervami, které jistě v rozpočtu jsou, a to jak vidíte, i podle odborníků.
Ale zpátky k rozpočtu. Jde jen o to, aby to dobré v podstatě převažovalo nad zlým. Pokud má vláda nějakou vizi, která říká "Ano, letos zvýšíme platy a důchody, ale příští roky nasadíme rozpočtu odtučňovací kůru.", pak se dá - dejme tomu - s nějakým návrhem určitého deficitu souhlasit. Jenže nic takového tady nezaznělo. Nic takového tady řečeno není. I v dalších letech naopak vláda plánuje relativně vysoké schodky. To už jsem tady na číslech doložil.
Takže přes smířlivá slova, která jsem k rozpočtu vyslovil, pro něj nemůžeme hlasovat. Jednak nelze nést odpovědnost za něco, na co nemáme a nemůžeme mít vliv, a pak taky fakticky rozpočet tím, jak narůstá, navyšuje výdaje extenzivní formou, odporuje programu našeho hnutí. A to už jsem tady vysvětlil - jsou výdaje a výdaje. Je potřeba se na to podívat, a když jsme se na to podívali, tak prostě k tomu máme ty výhrady, o kterých jsem hovořil.
Pokud někdy chceme mít rozpočty vyrovnané, pak skutečně musíme zefektivnit a snížit výdaje. A my v Úsvitu tvrdíme, že to lze i bez dopadu na sociální úroveň občanů. Konkrétní příklady už jsem tady řekl a bylo by jich mnohem více. Ono totiž mnohdy stačí snížit třeba jen daně, aby se vyplatilo je platit - na to máme důkazy v mnoha zemích světa - a neobcházet jejich placení, aby se zvýšila spotřeba. Jenže k tomu musí být lidi motivováni. Samozřejmě jedním z těch důležitých faktorů motivace je důvěra ve stát, což mi také chybí, vlastně abychom na té důvěře společně zapracovali. Potom lidé budou ochotni platit daně, i kdyby byly paradoxně vyšší, což vidíme na Skandinávii.
Že často stačí také snížit také náklady občanů a firem, ať už změnou hloupých zákonů, anebo podporou technologií, které domácnostem sníží výdaje, nebo poskytováním levných služeb státu či obce. Příklady už jsem tady v minulosti dával.
Závěrem bych chtěl říct, že hnutí Úsvit bohužel nemůže z těchto důvodů rozpočet podpořit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)
Psali jsme:
Tomio Okamura
autor: PSP ČR
