Okamura (Úsvit): Deficitní rozpočet nadále zadlužuje Českou republiku

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi na úvod poděkovat panu premiérovi, který už se nehlásil, jak mi řekl, aby dal prostor k další věcné diskusi, takže jsem se konečně dostal ke slovu.

Co se týče mého vystoupení, my už jsme za Hnutí Úsvit v rámci prvního čtení konkrétní výtky řekli, a proto bych se dnes soustředil spíše na ty principiální věci nebo to pojal trošku jiným způsobem. Samozřejmě už jsme tady hovořili o tom, jaký rozpočet by mohla podat vláda, že by mohl být samozřejmě buď vyrovnaný nebo alespoň s menším schodkem, zvláště když ekonomika roste a má růst i příští rok. A ten růst ale, jak víme a to bych tady zdůraznil, protože tady si s některými vládními představiteli nerozumíme, tak není díky této vládě, ekonomika neroste přece díky této vládě. Ekonomika letos roste a vláda se chopila moci někdy na jaře a jak říkají všichni ekonomové a ví to i alespoň minimálně ekonomikou políbení spoluobčané, tak růst ekonomiky v letošním roce nemá souvislost prakticky ve většině případů vůbec s činností této vlády. Takže já si myslím, že to bychom si měli říct už úplně na úvod. A také bychom si měli zdůraznit, že když ekonomika roste, tak v učebnici, možná i v první hodině v první třídě ekonomiky je jasně napsáno a je to jasná premisa, že to je ten čas, kdy by se měly sanovat dluhy, jelikož ta sinusoida se zase zvrátí a až ekonomika bude klesat, tak bohužel ty peníze na sanování dluhů nebudou. To je přesně ta chyba, kterou udělala v minulosti sociální demokracie za vlády současného premiéra Bohuslava Sobotky a vlastně na tyto chyby, bohužel v negativním slova smyslu, Česká republika doplácí dodnes. A můžeme si tady říkat tvrzení proti tvrzení, ale kdo studoval ekonomii, kdo je ekonomií políben, tak to, co říkám, je absolutně jasné, nevyvratitelné a kdo říká opak, tak si troufám říct, že by byl i vyhozen od zkoušky na ekonomických školách. Vím to z domova, jelikož moje partnerka studuje dvě fakulty Vysoké školy ekonomické najednou a je v závěrečném pátém ročníku. Takže kdo tady bude chtít tvrdit opak, tak bych rád slyšel, odkud to tedy má.

Já bych samozřejmě navrhoval další téma k diskusi, které už přede mnou naznačili někteří ekonomové - to je např. zpřehlednit rozpočet, lépe ho obhájit, vysvětlit jeho jednotlivé položky.

Diskuse nad jednotlivými položkami, když jsem se na to díval podrobněji, tak totiž může být velice překvapivá a může přinést skutečně zajímavá zjištění. Aktuálně bych připomněl usnesení hospodářského výboru, kterým výbor neschválil jednu z položek Ministerstva průmyslu. A budu konkrétní. Vláda počítá se zvýšenými příjmy z hnědého uhlí danými novelou horního zákona spočívající ve změně struktury tzv. úhrady z vytěženého nerostu u hnědého uhlí. Dnes se tyto výnosy rozdělují v poměru 75 % pro obce a 25 % pro stát. To se však má změnit. A to v poměru jedna třetina pro obce a dvě třetiny pro stát. A s příjmy z této změny se počítá - světe, div se! - už v rozpočtu pro rok 2015. Celé to je ukázka příkladného šlendriánu. Novela horního zákona totiž ještě neprošla Sněmovnou, zatím je jen v meziresortním připomínkovém řízení a nebyla schválena ani vládou natož aby o ní slyšel Parlament. Přesto se vlastně s těmito záležitostmi v novém rozpočtu počítá.

Navíc, jak minulý týden upozornili Starostové v čele s naším poslancem Davidem Kádnerem, poslancem Úsvitu, tak plánovaná změna znamená vytunelování obcí postižených těžbou. Škody zůstanou obcím a zisk dostane stát. A já nemyslím, že takový návrh vůbec v této podobě projde, protože to nepřipustí starostové a občané postižených regionů, ať už jsou z jakékoliv strany. Nicméně v rozpočtu se s těmito příjmy počítá.

Takže to je zrovna exemplární příklad toho, jak je rozpočet sestaven, řekl bych, minimálně podivně. A znova zdůrazňuji to, že je nám tady předkládaný obří deficit, obří další zadlužování České republiky, zatímco o základních ekonomických zásadách už jsem tady v úvodu hovořil.

Pokud se tedy bavíme o příjmech a výdajích a chceme kvalifikovaně oponovat a hledat nejvyšší efektivitu, je podle mého názoru nutné do budoucna maximálně zprůhlednit rozpočty všech resortů a všem jím placených institucí. Platíme spoustu věcí, které jsou zbytečné. Nebo bychom je měli levněji. A opět jdu ke konkrétnímu příkladu právě z navrhovaného rozpočtu. A problém je, že není v silách jednotlivců a zřejmě ani Ministerstva financí, což berte prosím věcně, tuto připomínku, rozluštit desetitisíce položek. Takže to, že bychom měli směřovat, a to už je další výtka, která mi chybí v nějaké vizi, když už mluvíme o rozpočtu této vlády, směrem k tomu zpřehlednění a k tomu, abychom rozpočet mohli lépe všichni a i širší veřejnost třeba rozluštit, zajímat se o něj. Protože pokud tyto položky budou více viditelné, rozběhne se samočistící proces, což známe i ze svých soukromých aktivit.

Takže dám konkrétní příklad. Nedávno můj kolega poslanec Úsvitu Karel Fiedler navštívil organizace, které mají na starosti dotace do občansko-správní organizace. On o tom ještě bude hovořit, je to jeden z našich pozměňovacích návrhů. No a tento člověk, který spravuje obrovské dotace a přiděluje je konkrétně různým lidskoprávním organizacím, bez okolku přiznal, že on ani jeho úřad vůbec netuší, kam a na co některé miliony ze státní kasy jdou a že on sám o jejich efektivitě pochybuje. Opět říkám, nechám na Karlovi Fiedlerovi, aby vám pozměňovací návrh předložil. Bude se to týkat zrovna konkrétně jedné takové organizace, zrovna Organizace roku vyhlášené v té své dané oblasti různých lidskoprávních záležitostí. A tato zjištění jsou samozřejmě šokující a je evidentní, že k tomu, abychom zefektivnili stát, abychom zlevnili obsluhu státu, abychom zabránili nesystémovému plýtvání peněz, prostě nedochází. Bohužel. A je tady opět prostor, kde by se dalo šetřit. Přičemž to neznamená pouze vzít peníze těm, kdo si na dobročinnost hrají, ale dát je tam, kde budou použity účelně. Takže pozměňovací návrh, který Karel Fiedler, náš poslanec, bude spočívat v tom, vrátit ty peníze právě, které mají putovat v takové organizaci zpět do jiné kapitoly rozpočtu, protože když ani správce těch dotací v podstatě neví, jak se s dotacemi nakládá, tak co jiného jako odpovědní politici máme asi udělat. My k tomu mlčet nebudeme, ale tuším, že je to pouze vrcholek ledovce! Vrcholek ledovce, špička ledovce, že v podstatě proudí obrovské dotace například do této oblasti a nikdo už se nezajímá, nikdo už v podstatě nepracuje s informací, co se s těmito veřejnými penězi děje.

A na závěr mi dovolte přidat se k těm, kdo upozorňují na skutečnou nutnost úspor v čase. To už jsem naznačil na úvod. To znamená v čase, kdy se nám daří. A to považuji za zásadní slabinu rozpočtu. Stávající oživení evropské ekonomiky je křehké. I největší optimisté předpokládají pro příští rok v nejlepším případě přešlapování na místě. Recese se obávají i světové ekonomické instituce. Například Mezinárodní měnový fond ve svém říjnovém výhledu vývoje světové ekonomiky, to znamená v tom aktuálním, odhadl riziko návratu recese do Evropy na nezanedbatelných 40 %.

Dále, abych dával konkrétní příklady, aby se zase neříkalo, že Okamura si tady něco třeba cucá z prstu, tak z aktuálních údajů Evropského statistického úřadu o zadluženosti evropských zemí vyplývá, že dluhy států eurozóny i celé evropské osmadvacítky dosáhly v letošním prvním pololetí nových rekordů. Téměř 90 či resp. 87 % hrubého domácího produktu. Což stručně řečeno znamená, že státy Evropské unie se dokázaly během posledních pěti let zadlužit o další polovinu svých dluhů! Německo a Francie měly před krizí zadlužení na úrovni 60 % HDP, dnes mají 90 %. Samozřejmě hned následně dojdu k tomu, proč to tady říkám. Pochopitelně evropské ekonomice ještě přitížily sankce vůči Rusku a je naivní si myslet, že když je export do Ruska málo procent, že budou následky také v málo procentech. Tahle matematika samozřejmě neplatí. Export se týká zčásti například zemědělství a to je oblast velice citlivá. Musíme se podívat na jednotlivou strukturu problémů. Zatímco šicí stroje můžeme vyvézt například jinam či prodej odložit, zemědělské produkty v současné době nelze jen tak prodat ani dlouhodobě skladovat. A co to znamená? Nic jiného než ještě větší riziko a ještě větší krizi. Rozpočet moudrého hospodáře s tím prostě musí umět počítat. A to tady právě u tohoto rozpočtu vůbec nevidím.

My jsme opakovaně vyzývali vládu, aby předložila nějakou rozpočtovou vizi, aby předložila nějaký návrh k diskusi, aby viděli, jak bude ekonomika České republiky připravena pro další léta, a bohužel stále tato diskuse neprobíhá. Samozřejmě v Úsvitu souhlasíme se zvýšením důchodů, se zlevněním léků, s navýšením platů hasičům či zdravotníkům či s vyšší odečitatelnou položkou na děti či porodným. Pro to vše jsme v Úsvitu zvedli ruku a samozřejmě máme to i v programu a souhlasili jsme s tím, to jsou dobré kroky. Ale přece řádnému hospodáři nemůže stačit jen toto! To je přeci málo, musíme se podívat i na stránku druhou, která v tom rozpočtu je nezanedbatelná.

To, co mi u této vlády a u návrhu rozpočtu chybí, je tedy krátce řečeno dlouhodobá vize směrem k vyrovnanému rozpočtu. Chybí mi avizovaný plán úspor v obsluze státu, tedy nikoli na občanech. To všechno bylo avizováno a vůbec to tady není ani po roce diskutováno, nejsme s tím seznámeni. Zadal jsem si rešerše i ekonomické různé a podobně, pročítal jsem si spoustu materiálů renomovaných ekonomů, ale prostě to tady není. Ale slyšeli jsme to jak na volebních plakátech, slyšeli jsme to jak v programech, slyšeli jsme, že to bude avizováno, ale avizovaný plán úspor v obsluze státu, tím nehovořím o výběru daní, to je v pořádku, s tím souhlasíme a myslím si, že pan ministr Babiš v tom odvádí dobrou práci. To tady říkám na rovinu a nebudu politikařit, a snaží se, to v každém případě. Tak já jenom chci říci, že avizovaný plán úspor v obsluze státu a ta vize, vize úspor ve střednědobém výhledu nebo v krátkodobém, pět let dopředu, jak se k tomu vyrovnanému rozpočtu dobrat. Kde tedy ubrat? Kde tedy přidat? To tady prostě nevidíme. Vidíme tady rozpočet velice krátkodobý a to prostě nemůže být vize pro Českou republiku pro budoucí roky, zvláště když třeba, to už jenom naznačím, odbočím, nebudu to rozebírat, když třeba důchodová reforma, o které se teď neustále hovoří na důchodové komisi, musí být třeba s vizí desítek let dopředu. Takže by bylo samozřejmě namístě, aby i rozpočtový výhled minimálně aspoň nějaký rámcový tady na delší období byl.

Takže stále vidíme od vlády pouze velice deficitní rozpočet, který nadále zadlužuje Českou republiku. Právě bez jakéhokoli dlouhodobého výhledu jak rozpočet narovnat. A říkám narovnat! Narovnat znamená dostat se k vyrovnanému rozpočtu. To by mělo být přeci cílem řádného hospodáře. Předložený rozpočet má tedy z našeho pohledu jak kladné stránky, tak i záporné. A ty jsou bohužel také velice zásadní. Tak, jak jsem vysvětlil. Samozřejmě hnutí Úsvit podá svoje pozměňovací návrhy. Jeden z nich už jsem tady jmenoval. Byť nedoufám, že tyto návrhy přes vládní většinu projdou. A v tento okamžik hnutí Úsvit z výše uvedených zásadních důvodů tento rozpočet podpořit nemůže. Byť, jak jsem říkal, má i mnoho kladných stránek, ale ty zásadní jsou také pro nás zásadní, a prostě nejsou diskutovány. Neproběhla ani minimální diskuse, která by nám v Úsvitu možná na úvod i stačila. Děkuji.