A tak půl roku po hlasování o vystoupení Británie z EU, kdy britští občané malou většinou rozhodli o brexitu, britská premiérka řekla jasné slovo.
Britská vláda chce pryč z Evropské unie, chce opustit společný trh, zastavit imigraci z EU (imigrace ze zemí Commonwealthu, tedy Indů a Pakistánců, jí paradoxně nevadí), nechce již platit příspěvky do unijního rozpočtu a nechce unijní zákonodárství. To vše se dá pochopit, protože Velká Británie se stovky let rozvíjela s malým, nebo dokonce minimálním vlivem kontinentálního politického myšlení na britské instituce a britskou politiku.
V 19. století vytvořila Británie největší světové impérium, které vydrželo přes dvě světové války a neslýchané vyčerpání V . Británie de facto až do 40 a 50. let, nežli se bývalé kolonie jedna po druhé osamostatnily. Tak nebo onak však vazby mezi těmito zeměmi přetrvávají v rámci Commonwealthu dodnes. Británie, britští exportéři mají díky tomu dobrý přístup na trhy těchto zemí, můžeme dokonce říci privilegovaný přístup. A zejména zemědělské produkty a potravinářské zboží z těchto zemí jsou vesměs levnější než ty evropské, a tudíž jsou dobrým příspěvkem pro životní úroveň nízko a středně příjmových britských vrstev.
Británie je pátou největší ekonomikou světa a nic na tom nemění ani to, že se například v žebříčcích světových inovací se Velká Británie nevyskytuje zrovna na těch nejpřednějších místech (ale rozhodně je před ČR).
Britská libra po brexitu prudce oslabila a britská ekonomika, která je do značné míry postavená na službách, a to zejména finančních službách, může tvrdým brexitem dostat ještě další rány. V předchozích dnech se bossové z londýnské City, tedy jednoho z největších finančních center světa, dali slyšet, že jim tvrdý a rychlý brexit nevyhovuje.
Tvrdý brexit bude prakticky znamenat odchod možná desítek tisíc těch nejkvalifikovanějších pracovníků z finančních služeb do jiných zemí. Ostatně, britské banky mají (například banka HSBC) své filiálky ve Frankfurtu, Amsterodamu, Paříži, ale také například v New Yorku. V Londýně jdou tradičně obchodovány obrovské objemy peněz v rámci hedgeových fondů, které zajišťují pozice firem či veřejných korporací proti úrokovému či měnovému riziku. Tyto operace jsou v řádech bilionů liber. Tím, že VB velmi pravděpodobně ztratí desítky tisíc (ve finančních službách se může jednat až o čtvrt milionu odborných pracovníků) velmi silných daňových poplatníků, zasáhne to i její státní rozpočet.
Pokud se Velké Británii nepodaří vyjednat dobré podmínky pro vstup svého zboží na evropské trhy, a unijní vyjednavači v tom budou také s ohledem na velké oslabení libry jistě velmi opatrní, bude to pro britský export na kontinent rána. A samozřejmě to bude rána i pro mnoho firem z kontinentu, které si podstatnou část své produkce zvykly vyvážet do Británie. Tak jako to včera řekl jeden český vývozce v televizi, který exportuje cca pětinu své produkce do Velké Británie, bude muset, i s ohledem na oslabení libry (po přepočtu z liber do korun má tedy podstatně nižší tržby než v minulosti) hledat umístění svého zboží v rámci zemí EU či přidružených zemi…
Tak nebo onak to tedy britskou obchodní bilanci zasáhne. Britská konzervativní strana sice projevila rozhodnost, ale také celkem neužitečné antievropanství, které se možná líbí části vládnoucích kruhů v USA, ale to bude tak celé. Tyto kruhy v USA v britském antievropanství vidí příležitost k tomu, aby významná část finančních služeb, které jsou zatím soustředěny v londýnské City, se přesunula do New Yorku. A to tak, že definitivně.
Ve skutečnosti však pro zájmy Spojených států již nebude Británie vystoupivší z EU tak atraktivní, protože právě Velká Británie v EU často hájila americké zájmy. EU bez Británie tedy bude mnohem zájmově homogennější. I v případě, že by Británie zůstala nadále členem EU, by si nepochybně v příštích desetiletích chtěla ponechat svou vlastní měnu což britským ekonomickým i politickým kruhům připadá jako praktická věc.
Jedním z těch vajec, kterým bude v příštích měsících a letech Mayová muset ekvilibristicky žonglovat, bude také Skotsko a jeho zájmy a Severní Irsko a jeho zájmy. Tyto dvě součásti Spojeného království mají zájem být součásti EU. Severní Irsko proto, že chce mít plně otevřené hranice s Irskem, neboť tyto dvě země na jednom ostrově vytvářejí jeden ekonomický prostor, ale také proto, že si chce zachovat přístup k evropským penězům a programům. Britská vláda tedy nebude posílat peníze do Bruselu, ale stejné objemy peněz, které z Bruselu do Severního Irska přicházely, bude muset posílat právě do Severního Irska. A totéž platí pro Skotsko.
Ve Skotsku většina voličů rozhodla proti brexitu, a lze tedy očekávat, že zastánci nezávislosti Skotska v případě dojednání podmínek vystoupení Velké Británie z EU, které jim nebudou vyhovovat, budou mít munici pro svůj odchod ze Spojeného království.
T. Mayovou prostě čekají složité časy. V každém případě Britové narazí na mnoho úskalí, a i když jsou tradičně skvělými vyjednavači, lze pochybovat o tom, že by jim evropské elity chtěly vytvořit ideální podmínky, které by znamenaly, že si ponechají to, co je pro Velkou Británii z EU výhodné, a zbaví se toho, co je pro ni nepohodlné…
Ing. Jiří Paroubek
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
