Sama ČNB si přitom před delším časem stanovila jako inflační cíl, při kterém skončí se svými měnovými intervencemi, dvě procenta inflace. V listopadu u nás dosáhla inflace již 1,5 %. To vůbec není málo a je to půl procento nad očekáváním ČNB…
Můžeme také očekávat, že v dalších měsících bude inflace meziročně růst zhruba stejně, nebo může dokonce ještě posilovat.Tedy deflací již ČNB strašit nemůže...
Pokud vedení ČNB ve čtvrtek oznámilo, že uvažuje o ukončení měnových intervencí v průběhu druhého čtvrtletí příštího roku, vydalo tím vlastně silný signál velkým světovým spekulantům, kteří budou spekulovat na posilování české koruny.A čím déle to bude trvat, tím hůře.
Přitom scénáře, jak o nich hovoří, zatím velmi mlhavě, vedení ČNB, předpokládají jen velmi pomalé posilování české koruny po ukončení měnových intervencí. Ale to je jen teoretická představa.
Skutečný vývoj kurzu může být úplně jiný. Kurz koruny bude velmi pravděpodobně kolísat, ale ještě spíše se kurz rychle vrátí k reálnější relaci koruny a eura, tedy někam do koridoru 23-25 korun za jedno euro.
To bude samozřejmě velmi výhodné pro ty české firmy, které chtějí modernizovat své výrobní kapacity a své výrobní technologie, což bude ve dvou, třech příštích letech následujících po takové modernizaci přinášet značné úspory pracovních sil.To český průmysl velmi potřebuje.
Ing. Jiří Paroubek
Zdá se, že ČNB by neměla s ukončením svého „závazku“ dlouho otálet, neboť kromě téměř 800 miliard korun, které zatím na tento účel za tři roky vyházela z okna, ji to nejspíš bude stát další stamiliardy. A čím kratší období, kdy bude na tento účel vydávat peníze, tím lépe pro stát a daňového poplatníka. Nelze přeci vycházet jen z toho, že si ČNB peníze jen tak natiskne.
Přitom se nelze zbavit dojmu, že vedení ČNB před lety svůj inflační cíl stanovilo v naději, že nebude docházet k růstu cen surovin, a tedy ani hotových výrobků. Pokles cen komodit byl totiž skutečně jevem charakteristickým pro posledních pět let. Nyní však dochází k jistému zlomu a s velkou pravděpodobností lze očekávat další růsty cen, a to nejen ropy i zemního plynu, ale také průmyslových kovů. A to v souvislosti s očekávanou zvýšenou konjunkturou v USA.
Americký hospodářský růst ve III. čtvrtletí byl potvrzen na úrovni 3,5 %. IV. čtvrtletí bude asi slabší (očekává se růst 2,5 %), ale I. čtvrtletí příštího roku se může dostat opět na úroveň letošního III. čtvrtletí.
Také čínský hospodářský růst se v příštím roce odhaduje na cca 6,3 % HDP. To je sice méně, než byl růst letošní, ale je to stále velmi úctyhodný růst, který zcela nepochybně nebude tlačit ceny komodit, zejména ceny průmyslových kovů, směrem dolů.
V Evropě se v této souvislosti očekává, zda a jakým způsobem se italská vláda vypořádá s problémy toxických aktiv v řadě italských bank. To je zřejmě nejrizikovější oblast hospodářství Evropy, a pokud se Itálie s touto vyrovná způsobem srozumitelným pro finanční trhy, nemusí hospodářství EU, a zejména eurozóny vůbec utrpět.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
