Upřímně řečeno, vydržela déle, než jsem očekával. Není to proto, že je primátorka Krnáčová tak schopná, ale naopak proto, že je velmi slabá a že se tedy tenzím, které v koalici byly, ani nesnažila čelit. Pokud by se o to snažila, koalice by dodýchala již dříve. Tenze však ochromily zastupitelský klub hnutí ANO, většinu jehož zastupitelů ovládá bývalá (a budoucí) pravá ruka A. Babiše R. Kleslová. Tedy, střízlivě vzato, tato koalice s většinou jednoho jediného hlasu a bez nějakého zvláštního společného programového či osobnostního (schopného primátora) jmenovatele – kromě chuti přežit co nejdéle – vlastně překvapila sama sebe…
Nemá proto smysl pohoršovat se nad chaotickými tahy jednotlivých politických stran, kdy část koaličních zastupitelů včetně sociálních demokratů a části zastupitelů za hnutí ANO s rozkoší dala za uši solitérnímu náměstkovi primátorky za Zelené Stropnickému. Zřejmě proto, aby mu vytvořila vhodné odraziště do jeho další kariéry ve vyšších sférách politické atmosféry… Chápu sice, že se Stropnickým je obtížné na radnici spolupracovat, zejména s ohledem na to, že hraje vyšší hru a není „v kolektivu příliš oblíben“, ale každý musel vědět, že po jeho odvolání přijde rychlá odveta.
Byl jsem náměstkem primátora v letech 1998–2004. Zažil jsem jako člen od roku 1990 čtyři zastupitelstva. Každý z primátorů, které jsem poznal, měl své vynikající i slabší stránky. Bohužel současná primátorka ale ani její dva poslední předchůdci Hudeček a Svoboda nedosahují úrovně těch čtyř primátorů, které jsem od roku 1990 poznal, tedy Kořána, Koukala, Kasla a Béma.
Město silně zaostává za metropolitními městy v okolí ČR
Je také potřeba složitou osobnost P. Béma hodnotit ve dvou částech jeho politické mise na pražské radnici. V té první části v letech 2002–2006 to byl pod tlakem koaličního partnera i vlastních silných osobností ODS v Radě jiný šéf radnice, nežli v letech 2006-2010, kdy ODS vládla pražské radnici s absolutní většinou zastupitelů, které si P. Bém mohl sám vybrat. To zničilo jeho politickou kariéru.
Nicméně v letech 1998–2004 (a zřejmě až 2006, u toho už jsem už dva roky nebyl) obě dvě velké politické strany, ODS a ČSSD velmi dobře spolupracovaly ku prospěchu města. Zejména v období 1998–2002 se politické kroky Rady odvíjely také od strategického dokumentu rozvoje města. Dnes město nemá žádnou strategii, žádný strategický dokument, žádnou představu o prioritách investic o budoucím rozvoji, o zdrojích financování, například poslední trasy vnitřního městského okruhu nebo trasy D metra atd...
Město prostě ve svých rozvojových plánech silně zaostává za metropolitními městy v okolí ČR a to se nutně projevuje i na zájmu bonitních investorů o investice v Praze a samozřejmě, i když neviditelně, to dopadá do daňových příjmů a příjmů pražského obyvatelstva. Při dobrém řízení města by rostly rychleji.
Nezbývá nežli další tři roky trpět
Nedávno i v těžké době, kdy Rakouskem silně hýbe téma uprchlíků, dokázal obhájit svou pozici v čele Vídně její starosta Häupl, který je ve městě starostou již 21 let. A za tuto dobu se rakouská metropole z hezkého provinčního evropského města změnila v moderní světovou metropoli, která je pro život nejpříjemnějším velkoměstem na světě. Nelze přehlédnout ani vynikající strategii rozvoje Berlína, a to přes obrovské zděděné finanční problémy po někdejším vedení radnice z 90. let, i Drážďan, Mnichova či Norimberku.
Nezávidím tomu, kdo ten rozbitý hrnec pražské radniční koalice bude lepit zpět dohromady. Při čtvrteční noční schůzi Zastupitelstva se pražští zastupitelé ve své naprosté většině, včetně těch opozičních, kteří neúnavně přikládali polínka do ohně, zachovali, jako kdyby se vraceli z dobrého odpoledního flámu. Vlastně jsou všichni zralí na ukončení volebního období, ale ručník do pomyslného radničního ringu bohužel hodit nemohou. Nezbývá nežli další tři roky trpět. Svou odpovědnost by si za vzniklý stav ovšem měli uvědomit také pražští voliči, kterým jako by bylo jedno, koho volí, a jaké osoby (nemluvím vůbec o osobnostech) tak dosazují na nejvyšší místa ve městě. Hledají věrozvěsty a končívá to smutně.
Po promarněném a finančními skandály nasáklém volebním období 2006– 2010, po chaotickém období 2010–2014 bez jakéhokoli náznaku koncepce rozvoje města lze očekávat, že také volební období 2014–2018 bude zcela promarněno. Dvanáct ztracených let je i na město jako je Praha příliš.
Ing. Jiří Paroubek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
