Přitom se opírají o „svědectví“ M. Palaščáka, zhrzeného otce mladého hokejisty, který prostě jen nebyl úspěšný. Je mnoho povolaných, málo vyvolených. Tak je to koneckonců v každé profesi, v každém zaměstnání.
Podle vyjádření Růžičkova přítele V. Moučky, který finanční transakci mezi V. Růžičkou a M. Palaščákem zprostředkoval a vyřizoval, Palaščák skutečně Růžičkovi 500 000 korun poskytl, ale celá tato částka mu (podle Moučkova veřejného vyjádření) byla z Moučkova účtu zaslána zpět na jeho účet. Tuto transakci jistě není těžké dohledat a zdokumentovat. Pokud takový doklad Růžička s Moučkou veřejnosti předloží, osobně budu celou záležitost považovat za uzavřenou.
Pokud Růžička zapůjčené peníze vrátil, nelze hovořit o nějakém osobním prospěchu. Bude jistě dobré, aby byla celá tato pseudokauza uzavřena co nejdříve a V. Růžička se mohl věnovat tomu, čemu rozumí nejlépe, tj. trénování hokejového národního mužstva.
Smutnou kapitolou v celém příběhu je ovšem stanovisko současného majitele hokejové Slavie. Několik desítek let jsem fanouškem tohoto klubu a na rozdíl od současného majitele si dobře pamatuji, že to byl právě V. Růžička, kdo tento hokejový klub vytáhl z druholigové nicoty a přivedl jej ke dvěma mistrovským titulům a do pozice respektovaného ligového hokejového klubu. Již v první sezóně po Růžičkově odchodu se ovšem celé jeho dílo zhroutilo a klub skončil v baráži, kde bojuje o svou další extraligovou existenci. To ale není chyba V. Růžičky a nemělo by to být důvodem k tomu si s ním vyřizovat účty…
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Paroubek - profil
