Růst tempy z let 2005–2007, kdy bylo v souhrnu těchto tří let dosaženo růstu společenského bohatství zhruba o pětinu, to není. Vláda má přitom část hospodářského růstu ve svých rukou.
Nepochybně může ovlivnit čerpání evropských peněz, pokud ovšem vytvoří funkční systém čerpání evropských fondů. Uplynuly již tři roky ze sedmiletého finančního období let 2014–2020 a Česká republika vyčerpala ze stanoveného objemu zhruba jednu desetinu. Každoročně by však v sedmiletém průměru mohla čerpat téměř sto miliard korun. Nyní má na čtyři zbývající roky k dispozici téměř 600 miliard korun, takže skoro 150 miliard v průměru ročně. A těch 150 miliard v průměru ročně se spoluúčastí, protože se vesměs jedná o investiční akce, může znamenat zhruba 3, ale spíše 4 % přírůstku HDP. A z tohoto hlediska je růst HDP 2,6 % podle ministerstva financí poněkud málo ambiciózní. Bez využití růstového potenciálu vládního sektoru.
Česká vláda zatím neudělala nic ani na podporu churavého českého stavebnictví. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nezpracovalo žádné programy na podporu výstavby sociálních, komunálních či družstevních bytů. Ministryně Šlechtová podle všeho rozprášila příslušný bytový odbor svého ministerstva, který v minulosti prokazoval jistou zkušenost a kvalitu práce. A program na podporu výstavby výše jmenovaných bytů je tedy v nedohlednu. I tehdy, pokud by MMR tento svůj dluh v legislativní oblasti letos dohnalo, užitek z hlediska tvorby HDP by to přineslo někdy za dva až tři roky.
Vláda prostě v obou jmenovaných oblastech propásla dobré možnosti pro podporu růstu hospodářství …
Ing. Jiří Paroubek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
