Soudní rozhodnutí, které si republika nemůže zrovna vystavit do výstavní skříně, jsou například protiústavní rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení ústavního zákona, kterým se otevíraly dveře k mimořádným volbám v říjnu 2010, rozhodnutí Městského soudu v Praze týkajícího se údajného závazku ČSSD vůči advokátu Altnerovi a mohl bych dále pokračovat.
Pokud bychom tento server otevřeli a použili jej jako stěžovatelský a k vystopování kauz, ve kterých české soudy a státní zastupitelé selhali, měli bychom zahlcené stránky. Je jen otázka času, kdy si těchto věcí všimne Evropský soud pro lidská práva, případně jiné evropské instituce.
O to víc je potřeba ocenit přístup a odvahu některých státních zástupců a soudců, kteří projevují nezávislého ducha. Když jsem se před pár dny z médií dozvěděl, že jakýsi Rus chtěl upálit zápalnou lahví ministra obrany Stropnického, jímala mne v první chvíli hrůza a samozřejmě mě okamžitě napadaly ne zrovna korektní myšlenky v souvislosti s údajným atentátníkem.
Jím údajně připravovaný čin byl tak absurdní, zločinný a děsivý, že se mně chvíli po vstřebání zprávy z českých médií o jeho přípravě, zdál být zcela nepravděpodobný. Nevím ale, zda se totéž mohlo přihodit i většinovému českému publiku. Ve svatém protiputinovském zaujetí byl ruský anarchista jen jedním z agresivních Rusů, kteří přicházejí, aby narušili spořádané poměry v naší zemi…
Státní zástupkyně Martina Adámková, která přednesla žalobu na ruského anarchistu Igora Ševcova, však uvedla věci na pravou míru. Policie, a jmenovitě ÚOOZ, nepředložil dostatek důkazů, o které by se jako prokurátorka mohla opřít. Proto velmi správně i odvážně narušila „koncepci“ policie a jako jakousi cenu útěchy nabídla vyhoštění ruského anarchisty z naší republiky pro jeho podíl na posprejování jednoho pražského objektu. K tomu se ovšem připojila rozumně i soudkyně.
To je ale pro ÚOOZ opravdová cena útěchy, která však celou pachuť z divoké policejní konstrukce a fabulace nedokáže zakrýt. Nezávislý pozorovatel, občan, se musí ptát, kolikátá je to již ze strany ÚOOZ konstrukce, která se ukázala jako vylhaná a fantaskní.
A pak je nutné se ptát, co má útvar, dříve pod vedením Kubiceho a nyní Šlachty, vlastně za úkol. Zda je to opravdu ochrana zájmů českých občanů, jejich bezpečnosti a životů, anebo zda má jen naplňovat zakázky anonymních lobbistických skupin či cizích zpravodajských služeb.
Mělo odsouzení popleteného Rusa, který je vším jiným jen ne reinkarnací velekněze světových anarchistů M.Bakunina, k vysokému trestu za přípravu brutálního vražedného útoku přispět opět k vybičování protiruských nálad ve společnosti, anebo to byla jen náhoda? Na to zná odpověď jen pan Šlachta.
Možná to ale byla jen obvyklá policejní stupidita. V tom případě by ale ti policisté, kteří tento případ "zajišťovali“, měli místo do policejní služebny chodit příště na ryby. Na to se možná hodí. Připomínám, že stejný útvar ÚOOZ v červnu 2013 vykonstruoval přepadení Úřadu vlády za přítomnosti premiéra a ministrů, a dodneška z tehdy velkolepě pojatého mediálního případu korupce monumentálních rozměrů (po šťáře se v sejfech Komerční banky se objevilo 100 milionů korun v bankovkách a zlatých cihlách, možná zlatý poklad ODS) zbyla ve spárech spravedlnosti již jenom neobratná paní Nagyová, nyní Nečasová, se svými kabelkami a dalšími stupidnimi dary. Pokud z nich zaplatí darovací daň, celá bublina by měla definitivně splasknout.
Samozřejmě neželím pádu Nečasovy vlády. naopak. Pád vlády v demokratické zemi by však neměla obstarávat policejní složka, pravděpodobně ovlivněná cizí mocí, ale měla by tak činit poslanecká sněmovna, tedy volení zástupci lidu.
Ing. Jiří Paroubek
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV