Paroubek: Produktivita práce v České republice – debakl vlád pravice

04.06.2016 22:42

Podívejme se tentokrát – po exkurzu do čísel produktivity práce největších světových ekonomik: USA, Číny a Evropské unie v článku před týdnem – na údaje charakterizující vývoj výkonnosti a produktivity práce české ekonomiky v posledním desetiletí.

Paroubek: Produktivita práce v České republice – debakl vlád pravice
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Čísla vycházejí z tabulek uvedených v materiálu „Konkurenční schopnost České republiky 2013–2014", komprimovaných tak, aby bylo možné porovnat především  údaje za Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko a také  čísla za dvacet osm zemí EU  i za země eurozóny jako celek.

V první tabulce jsou uvedeny meziroční přírůstky HDP každé z těchto porovnávaných zemí a korporací (EU a eurozóna):

Hrubý domácí produkt

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

6,4

6,5

3,5

4,3

1,7

2006

6,9

8,3

6,2

4

3,3

2007

5,5

10,7

7,2

0,5

3,1

2008

2,7

5,4

3,9

0,9

0,5

2009

-4,8

-5,3

2,6

-6,6

-4,5

2010

2,3

4,8

3,7

0,8

2

2011

2

2,7

4,8

1,8

1,6

2012

-0,8

1,6

1,8

-1,5

-0,8

2013

-0,7

1,4

1,7

1,5

-0,4

2014

2

2,4

3,3

3,6

0,9

 

                              EU 28=100

Po vynikajícím vývoji českého HDP v letech 2005–2007, kdy během tří let vzrostlo české národní bohatství téměř o pětinu, přišla hubená léta poklesu a stagnace ekonomiky trvající  až do roku 2013 (včetně).

V letech 2008–2013, tedy v letech vlády vedené ODS, byl růst národního hospodářství v ČR souhrnem pouhopouhých 0,7 %. Ve třech letech z šesti došlo dokonce k poklesu HDP. Pravicové vlády prostě prováděly neefektivní, a hlavně neúspěšnou hospodářskou politiku a ve srovnání například s Polskem, ale i se Slovenskem byla ČR  hospodářsky podstatně neúspěšnější. I Maďarsko se v letech 2008 – 2013 vyvíjelo  o něco lépe nežli ČR.

Podle přepočtů HDP na obyvatele v paritě kupní síly se tři další středoevropské země – Slovensko, Polsko a  Maďarsko v letech 2005– 2013  vyvíjely podstatně rychleji než ČR. Dobrý nástup v tomto ukazateli měla ČR opět v letech 2005–2007, kdy rychle rostl HDP, ale v letech 2008–2013 tento ukazatel vlastně stagnoval. Na Slovensku a v Polsku však prudce rostl.

HDP na obyvatele v paritě kupní síly*

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

80

59

50

62

108

2006

81

63

50

62

108

2007

84

67

53

60

108

2008

81

71

54

63

108

2009

83

71

59

64

108

2010

81

73

62

65

108

2011

83

73

64

65

108

2012

82

74

66

65

107

2013

82

75

67

66

107

*EU-28 = 100

       

 

 

 

 

 

 

 

 

Produktivita práce se v ČR vyvíjela pozitivně opět v letech 2005–2007. Poté již v nejlepším případě stagnovala. A to na rozdíl od Slovenska, a zejména Polska, jak můžeme vidět v následující tabulce.

 

Produktivita práce v %

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2005

4,4

4,8

1,4

4,6

0,6

2006

5,5

6,1

2,9

3,5

1,5

2007

3,4

8,4

2,6

0,4

1,1

2008

0,5

2,2

0,1

2,9

-0,3

2009

-3,1

-3,4

2,3

-4,2

-2,7

2010

3,4

6,4

6,5

1,1

2,6

2011

2,2

0,9

4,2

1,8

1,5

2012

-1,2

1,6

1,6

-1,6

-0,3

2013

-1,1

2,2

1,7

0,6

0,3

2014

1,6

1

1,6

0,4

0,3

 

                        EU 28=100 

 

Takže jestliže evropská ekonomika, a zejména ekonomika eurozóny, má, jak jsem psal před týdnem, problémy, pokud jde o nízkou dynamiku produktivity práce, má je v ještě větší míře také česká ekonomika.

Pro ilustraci uvádím ještě tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, která umožňuje odlišit   rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajišťována.

HDP na pracovníka

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2008

74,1

79,8

62,4

70,6

108,6

2009

75,9

80

65,5

72,4

108,7

2010

74,3

82,4

70,1

71,7

108,7

2011

74,6

81,6

72

72,6

108,7

2012

73,9

82,1

73,7

71,2

108,7

2013

72

82,7

74,4

70,7

108,7

 

HDP na odpracovanou hodinu

rok

ČR

Slovensko

Polsko

Maďarsko

Eurozóna

2008

68,5

74

50,2

59,4

112,9

2009

70,2

73,8

52,4

60,5

113,2

2010

67,7

75,2

56,4

60,4

113,1

2011

68

75,1

58,2

60,6

113,2

2012

67,4

75,4

59,4

62

113,5

2013

66,7

76,6

60

61,6

113,7

 

                        EU 28=100

V obou těchto ukazatelích v letech 2008 -2013 v ČR výkonnost klesala a to ze 74,1 % průměru EU na 72 %. Na Slovensku naopak rostla ze 79 % na 82, 7 % a  v Polsku rostla dokonce skokem z 62,4 % v roce 2008 na 74,4 % celoevropské úrovně v roce 2013.

V ukazateli HDP na pracovníka, a to je třeba zdůraznit, již zaostáváme jak za Slovenskem, tak i za Polskem, a  dosahujeme téměř srovnatelných hodnot s Maďarskem. To je smutné vysvědčení činnosti pravicových vlád…

Závěr

Jedním z největších problémů české ekonomiky je tedy ve vztahu k průměru EU a zemí eurozony nízká produktivita práce pracovníků.

Jestliže jsem v předchozích týdnech několikrát uváděl, že zde nejsou velké důvody pro dramatický  příliv pracovníků ze zahraniční, protože prostě máme nízkou produktivitu práce, a je tedy možné hledat vnitřní rezervy, dnes tento svůj názor dokládám jasnými čísly. České podniky musí zvyšovat produktivitu práce. chtějí - li zvyšovat svou konkurenceschopnost. Vláda s podnikatelskou sférou i odbory by měly připravit velký program rekvalifikací pracovníků, aby z odvětví hospodářství, které budou postupně uvolňovat nadbytečné pracovníky, mohli být pracovníci použiti jinam. To se samozřejmě lépe řekne, než se to udělá, a je to proces, který bude trvat celou řadu let. Je ale potřeba si uvědomit objektivní důvody a nezbytnost takovéhoto procesu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Jurečka: Situace vodicích psů v České republice není úplně ideálně řešena

14:02 Ministr Jurečka: Situace vodicích psů v České republice není úplně ideálně řešena

Projev na 98. schůzi Poslanecké sněmovny 18. dubna 2024 k asistenčním psům.