V politice je zdání často víc než skutečnost. Po děsivých letech Nečasovy vlády charakteristických marasmem, nekončícími korupčními i jinými skandály, neschopností řídit a vést stát, to vše vrcholící propadem ekonomiky a poklesem životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva, přináší Sobotkova vláda psychologickou změnu. Prostě pravicová vláda Nečase, Kalouska a Bárty, jako produkt olbřímí akce politického marketingu před volbami do sněmovny v roce 2010, nebyla schopna vytvořit atmosféru pozitivního očekávání. Její původní a umělá podpora tála rychle jako sníh na slunci.
Sobotkova a Babišova vláda dokázala tedy za pár měsíců změnit společenskou atmosféru v zemi. A to je velmi pozitivní. Vláda, resp. její členové, na svém kontě zatím nemá žádné podstatné skandály. Samozřejmě i to působí na společnost uklidňujícím dojmem. Je otázka, co se stane, až se nějaké vážnější skandály objeví. Prostě Sobotkova vláda je oproti té Nečasově v očích české veřejnosti změnou k lepšímu. To berme jako fakt.
Volby do Evropského parlamentu, resp. neuvěřitelná neúčast téměř 82 % voličů v nich, naznačily, že lidé konzumují výhody (mají schopnější vládu), ale aktivně se angažovat – až na zužující se voličská jádra většiny parlamentních stran (vyjma lidovců) – lidé nehodlají. Je to politologicky velmi zajímavá situace.
ANO A. Babiše je šampiónem průzkumů veřejného mínění. Přes miliardy, které šéf hnutí investoval do dvou volebních kampaní a souvisejících akvizic (nákup vydavatelství MAFRA; serveru Aktuálně.cz; rádia Impuls ad.), získalo jeho hnutí ve volbách do EP upocených 16,1 % hlasů. V průzkumech před volbami do EP získávalo Babišovo hnutí 22 – 37 % podpory. Těch 16,1 % volebního výsledku v reálu za předvolebními průzkumy setsakra zaostalo. Čím to asi jen je?
A minulý pátek jsem z průzkumu STEMu zjistil, že A. Babiš sám se těší podpoře 66% respondentů (!). Kladu si otázku, jak je to vůbec možné? Při vysokých volebních preferencích jeho hnutí a skutečně senzační popularitě A. Babiše samotného i nejvýraznějších postav jeho hnutí (Stropnický, Jourová) je pak otázka, proč bylo ve volbách dosaženo jen těch 16,1 %. Nějak mně to hlava nebere… Že by veřejnost vnímala A. Babiše především jako celebritu, něco jako Karla Gotta, ale také jako rytíře bez bázně a hany, a ne jako politika? No, on ve všech rozhovorech stále říká, že není politikem a že nás přesto v krátku přivede do země zaslíbené. Že by tahle fikce opravdu tak skvěle fungovala na veřejnost?
Anebo je to poněkud jinak. Průzkumy se u nás sešmudlávají před volbami, na to jsem si vcelku už zvykl. Ale že by se „někdo“ snažil vytvořit v průzkumech permanentně přímo virtuální politickou realitu? I to je možné. Anebo kombinace obou možností: tedy vnímání A. Babiše jako celebrity a k tomu ještě šmudlání průzkumů veřejného mínění, aby vytvářely určitou atmosféru.
Co je asi pravda? Uvidíme třeba za rok. Co je jisté, zázemí A. Babiše je velmi organizované a profesionální, prostě firemní. Firemní na úrovni prvotřídní firmy.
A co sociální demokraté? Je zábavné po ztrátě třech mandátů v Evropském parlamentu ze sedmi mluvit o volebním úspěchu. B. Sobotka to ale jinak nevidí a ještě hovoří o podzimním vítězství ČSSD v doplňovacích senátních a komunálních volbách. Úspěch v komunálních volbách je totiž těžko měřitelný, to on se svou zkušeností dobře ví, proto může takhle mluvit. ČSSD silně oslabí v Moravskoslezském kraji, ve své tradiční doméně, kde se její funkcionáři zejména v Ostravě a Opavě opravdu činili, aby dělali nesmyslná a sebepoškozující rozhodnutí. A v Ústeckém kraji se její pozice dlouhodobě hroutí. Nevidím tudíž, kde by se to vítězství v obecních volbách dalo uskutečnit. V Brně, v Praze? I tam ČSSD ztratí. A o výsledku voleb do senátu raději někdy jindy, aby těch špatných zpráv nebylo tolik. Zábavné jsou v této souvislosti politické vývody komentátorů Práva. Ztrátu tří mandátů ze sedmi při volbách do EP bagatelizují s tím, že nebýt J. Kellera, mohlo to být ještě horší… Ale se stejnou logikou mohou napsat, že to mohlo být také lepší. Že je něco v ČSSD v nepořádku, ale pochopili i oni. Sestupná trajektorie volebních výsledků soc. dem. musí znepokojit i je. A tak fantazírují o modernizaci ČSSD, co všechno přinese… Fantazírují o tom, jak ČSSD chybí nejmladší voliči do 30 let a také voliči s vysokoškolským vzděláním a že je to nutné zvrátit.
V krajských a senátních volbách v roce 2008 se ale podařilo získat také podporu těchto skupin voličů. Proč? Nedávno jsem na stránkách serveru Vaše Věc zdokumentoval, co všechno se z projektu modernizace ČSSD před volbami na podzim 2008 udělalo. Prostě jasná politická koncepce a intenzivní práce přinesla ve volbách na podzim 2008 zasloužené plody. Nebyly to tedy jen marketingové tahy, i když bez dobrého marketingu to v pluralitní demokracii nejde.
Po mém odchodu z funkce předsedy ČSSD v červnu 2010 Sobotkovo vedení ovšem s chutí převzalo základní tézi pravicového tisku a české pravice, že za nízkou volební výhru ve sněmovních volbách mohu já osobně. A že jedině já jsem tou překážkou modernizace ČSSD. Zkrátka, že mým odchodem se tato strana jaksi zmodernizuje sama. A více už nebude potřeba. A podle toho také politicky postupovali. Čekali proto na výsledek ve sněmovních volbách doslova – jak Jiří Horák říkal – se svěšenýma rukama.
Nedělali nic ke změně obsahu a formy působení své strany.
Příští měsíc tuto stranu čeká vnitrostranické referendum o řadě závažných otázek. Jedna věc je ovšem mediálně líbivé věci navrhnout a pěkně odhlasovat, jiná věc je, aby byly prosazeny do života. Dám v tomto směru jeden příklad, podle mého názoru, zcela kruciální povahy. Před ledy jsem na sjezdu ČSSD (2007) prosadil do stanov této strany princip presumpce viny. No jo, ale v ČSSD se dnes tento princip v praxi naprosto neuplatňuje. Při sdělených obviněních nebylo žádnému významnému činiteli ČSSD pozastaveno členství ve straně, jak by být podle stanov mělo. A pak se čeká dlouho předlouho, jak se věc vyčábří, jak to dopadne… A další potenciálně obvinění korupčníci ve straně si říkají, že také oni „to“ nějak olišačí. Tedy v případě, že dojde k jejich obvinění. Že to stojí za to riziko. Preventivní účinek principu presumpce viny se jaksi ztratil. A veřejnost to nepochybně vnímá. V čem se pak ČSSD liší od stran pravice? No, nebyla sedm let ve vládě, zato v krajích vládne šest let naplno. Je tedy, stejně jako pravice i komunisté, součástí politického establishmentu.
A co chtějí dnes v ČSSD změnit? Všechno zůstane jako u té presumpce viny, tedy jen na papíře. Celá modernizace bude jen papírová. A to je celý problém současného vedení ČSSD. Neschopnost dělat věci doopravdy, jinak než jen jako… Nejtypičtěji to lídři ČSSD prokázali na problému církevních restitucí. Jednali s katolickou církví o změně zákona tak dlouho, až věc skončila ve slepé uličce. Bez náznaku toho, že by se např. premiér Sobotka obrátil jako předseda ČSSD na papeže Františka anebo aby se obrátil s výzvou k podpoře na českou veřejnost.
Proto budou sociální demokraté dále ztrácet a ztrácet volební podporu. Tento vývoj politické podpory soc. dem. je zřejmě nezadržitelný.
Jiří Paroubek
LEV 21
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: NS - LEV 21