Všichni při kritice praxe kasírování rodičů malých sportovců zapomínají na to, že pravicové vlády v průběhu let 2007–2013 zvysoka kašlaly na financování českého spotu, a to včetně sportů nejoblíbenějších, fotbalu a hokeje. Pochopitelně mám na mysli mládežnický sport.
V zemích EU je běžné, že na sport jde zhruba 0,5 % HDP, což by v případě státního rozpočtu ČR znamenalo cca 18 miliard korun. Z českého rozpočtu jdou však na sport pouhopouhé 3 miliardy korun. Exministr Chládek sváděl s ministrem Babišem boj o další tři miliardy na příští rok…
Jak to tedy mají v mládežnických hokejových či jiných sportovních oddílech klubů dělat jinak než požadovat od (movitějších) rodičů příspěvky na činnost oddílu? Peněz je v českém sportu trvalý nedostatek, a to nejen v hokeji.
To, že se z příspěvků na činnost klubu tu a tam někdo z adresátů příspěvků sám obohatí (a nemyslím, že by to byl případ V. Růžičky), je možné. Jsem ale přesvědčen, že řešením podobných – a dnes odsuzovaných – praktik, je, že ve sportu bude více peněz. Záměrně nepíšu „dost peněz“, protože k tomu u nás máme skutečně hodně daleko.
Je třeba říci, že vynikající výsledky některých českých sportovců jsou spíše zázrakem, nevznikly na základě fungujícího systému podpořeného veřejnými rozpočty, a pokud bychom chtěli, aby byla situace jiná, bude dobré neprodleně otevřít otázku financování českého sportu. Vzpomínám si, jak jsem byl před sněmovními volbami v roce 2010 napadán za to, že chci ze strany států podstatným způsobem zvýšit finanční podporu sportu. Vzpomínám si také, jak dokonce redaktoři deníku Sport tyto mé závěry zlehčovali a zesměšňovali jako nepotřebné…
Než česká média začnou ničit život V. Růžičky, který toho pro český sport udělal tolik jako málokdo, měl by si zamést před vlastním prahem…
Jiří Paroubek
Psali jsme:
Ing. Jiří Paroubek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
