Ale i zde se skrývá ďábel v detailu. Současné nastavení poplatků vede v určitých případech k nesmyslným dopadům na některé rodiny. Například pokud se rozhodnou postavit domek na pozemku svých rodičů, který už je beztak dávno určen pro výstavbu, může ji to z úspor odebrat i statisíce korun. A to jen proto, že kdysi dávno šlo o zemědělskou půdu. Díky poplatku tak může zaplatit za pozemek dvojnásobnou částku, než za pozemek, který není registrován v půdním fondu. To může mnoha rodinám zabránit si vůbec pořídit vlastní bydlení.
Podobně jsou na tom také obce, které musí zajistit infrastrukturu a dostupnost služeb pro své obyvatele. Jako dlouholetý starosta o tom vím své. Jedná se třeba o výstavbu chodníků, vozovek či veřejně prospěšných budov, jako např. mateřských škol. Zde poplatek za vynětí z půdního fondu neúměrně zatěžuje rozpočty obcí a krajů a peníze pak chybí jinde.
Proto jsem s dalšími poslanci TOP 09 předložil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která ruší poplatek za vynětí z půdního fondu u veřejně prospěšných staveb a staveb pro bydlení. Neznamená to, že bychom nechtěli zemědělskou půdu dál chránit.
Veřejně prospěšné stavby a domy pro bydlení představují pouze zlomek toho, proč zemědělské půdy ubylo. Hlavní příčinou je výstavba komerčních a průmyslových areálů, skladů či solárních elektráren. Jistě, průmysl a obchod potřebujeme pro rozvoj ekonomiky a zaměstnanost, nicméně často se půda zabírá zbytečně, zatímco jinde chátrají starší a nevyužité areály, které zejí prázdnotou.
Proto má poplatek za vynětí z půdního fondu svůj účel. Nesmí být nepřiměřeně nízký, aby motivoval k efektivnímu využití již existujících areálů. Nesmí však nesmyslně dopadat na rodiny a obce.
Herbert Pavera, poslanec a expert na zemědělství TOP 09
Mgr. Herbert Pavera
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
