Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, neměla jsem původně vůbec už zájem k tomuto tématu vystupovat, protože jsem si říkala, že už jsem ve svém posledním příspěvku, kdy jsme tento návrh zákona projednávali už před mnoha měsíci svoje stanovisko řekla, myslím si ale, že některá z těch vystoupení, která tady zazněla, si zkrátka reakci zaslouží.
A to proto, protože je mi jasné, že jsou více než nám, tady v tom sále, určena lidem venku, nikoliv těm, kteří jsou teď tady přítomni, ale těm, kteří bedlivě naslouchají, a byla bych velmi nerada, aby to tady vyznělo tak, že všechny tady tyto, často velmi demagogické a zkreslující věci, my ostatní necháváme bez povšimnutí a že na ně nereagujeme. Víte, já jsem - a to už jsem tady říkala právě tehdy, je to možná už několik let, že byť jsem katolička, tak podpořím návrh sňatku pro všechny, byť jsem také v manželství, tom, které mnozí nazývají tradiční, tak podpořím, aby manželství mohly uzavřít i stejnopohlavní páry.
A jsem v tomto směru překvapená, když se tady dozvídám, že vlastně je to něco, co se nedá tolerovat, když má někdo jiný názor. A vlastně se tak otáčí celé to vnímání, že tady se ženeme do nějaké apokalypsy, nějaké zhoubnosti a ohrožení všech rodin. Protože musím říct, že mně přijde, že jestli něco může ohrozit moji rodinu, tak je to to, že do ní vstoupí lhostejnost jeden k druhému, že to bude spíše případně jiný heterosexuál, kdo by mohl ohrozit moji rodinu, upřímně řečeno.
Pevně věřím, že se tak nestane a dělám pro to samozřejmě to, co je v mých silách i v tom smyslu, že právě o ten vztah, o který jde, pečuji. A to si myslím, že je základ, o kterých jde i těm, kteří jsou stejného pohlaví. Jde jim o to pečovat o ten společný vztah, který je spojuje a který chtějí rozvíjet. A já bych jim chtěla moc dopřát, aby i oni měli tuto příležitost a aby nemuseli poslouchat, že to, co oni prožívají, je úchylka nebo cokoliv, co tady už dnes zaznělo.
Vážím si stejně tak každého jako těch, kteří jsou v manželství, zplodili děti. Ne každému se to také v tom manželství podaří, těm, kteří tady o tomto tak horují. Tak mějme i úctu k nim a není to třeba jejich volba. Nemuseli si to tak vybrat. A i o ni - pevně věřím, že se shodneme - mají právo na své štěstí, mají právo na svůj naplněný vztah a život. I když jim třeba nebylo dopřáno to, co sami chtěli. Patřím mezi ně a uráží mě, pokud se takovýmto způsobem někteří vyjadřují. A berte ohled, prosím, právě i na to, že takovéto páry mezi vámi, byť jsou heterosexuální, také jsou. A nejsou méněcenné. Troufám si (to) tvrdit.
Takže prosím tady těchto řečí - které jsou stejně určeny na něco jiného než abychom se přesvědčili tady navzájem, já jsem si jista, že už stejně každý dávno víme, jak se zachováme při hlasování, jak budeme hlasovat - si odpusťme, protože možná si to nemusíme uvědomovat, ale způsobují určitou bolest některým těm, kteří nám naslouchají. A mohou, mohou to skutečně takto lidé cítit a prožívat a byla bych moc ráda, kdybychom i na tohle uměli takto nahlédnout.
Stejně tak nikomu neberu právo na jeho názor. Já si myslím, že to, co teď mnozí (spojují?), že pokud nejsme tolerantní vůči manželství pro všechny, tak - nebo respektive pokud to nepodporujeme - vlastně nejsme třeba prozápadní, tak si myslím, že je vlastně také určitý druh manipulace. (Jde?) prostě o toleranci, o toleranci jak k těm lidem, tak k tomu názoru, který kdo z nás má. A já si vážím každého názoru vašeho, můžu s ním nesouhlasit, mohu s ním polemizovat, mohu vznášet jiné argumenty, ale nedává mi to právo vás za to urážet.
A to samé požaduji od každého, ať už ten názor má zkrátka jakýkoliv. Myslím si, že to není tak mnoho a že to je přesně to, co nás činí tou vyspělou civilizací, že jsme schopni této tolerance, že jsme schopni spolu diskutovat a že jsme schopni z toho nečinit následně něco, co vytvoří příkopy mezi námi. To je celé. A mezi celou společností a to si myslím, že ovlivňujeme mnohem víc než si mnozí tady připouštějí, a měli bychom na to pamatovat. Děkuji za pozornost.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Psali jsme:
autor: PV
