Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Ráda bych zde odůvodnila sérii pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě ještě přihlásím a které společně s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme a jejichž cílem je řešit současný krizový stav našich lesů.
Jednou z hlavních příčin současné krize v lesích je nevhodná druhová skladba, tedy výsadba zejména smrků a borovic do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, nebo nevhodné způsoby jejich pěstování spolu s holosečným způsobem hospodaření.
Důsledkem dřívější výsadby smrku na nevhodná stanoviště nižších a středních poloh a pahorkatin je skutečnost, že jen letošní nahodilá těžba kalamitního smrkového dřeva bude dle odhadů činit 30 až 50 milionů metrů krychlových. To je ekvivalent jedné vytěžené plochy o velikosti minimálně jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty nepřetržitě po celý rok. Abychom obdobné situaci v budoucnu zabránili, je potřeba pěstovat lesy druhově i věkově pestré. Pestrá škála stromů je schopna mnohem účinněji čelit ohrožujícím faktorům, kterým bude les v budoucnu čelit.
Nynější znění lesního zákona požaduje při obnově lesa vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, což jsou především listnáče a jedle. Jejich podíl ale stanovila vyhláška číslo 83/1996 Sb. v roce 1996 na velmi nízké úrovni, většinou mezi pěti až třiceti procenty. Tím umožnila ve většině našich lesů nadále vysazovat převážně smrky a to i na zcela nevhodných stanovištích.
Vzhledem k postupujícím klimatickým změnám je zapotřebí řešit tento problém zásadnější změnou. Právě o tu se snaží pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 3111, který zpřesňuje obecnou povinnost vlastníka obnovovat les dřevinami ekologicky a klimaticky vhodnými. Tento termín uvolňuje a rozšiřuje možnosti vlastníka zvolit odpovídající dřeviny. Přitom je přesnější a lépe vyjadřuje, co se od pěstování lesa očekává a to i s ohledem na probíhající změny klimatu.
Další příčinou současného chřadnutí a hynutí lesů je narušení lesních půd projevující se změnami v prokořenění lesních půd, mykorhiza, a tak dál. Důsledkem je ztížený příjem vody stromy, živinová deficience, zhoršené kotvení stromů v půdě, náchylnost k houbovým a hmyzím patogenům. Zhoršené fyzikální vlastnosti lesních půd zhoršují jejich infiltrační a retenční schopnost. Tento stav výrazně zhoršuje schopnost lesů adaptovat se na klimatickou změnu.
Majoritní uplatnění holosečných způsobů hospodaření je v rozporu s přirozeným vývojem středoevropských lesů, neboť plošné rozpady lesa byly pouze více či méně častým vybočením z vývojového cyklu probíhajícího převážně pod mateřskými porosty. Holosečné způsoby hospodaření nevytvářejí předpoklady pro zdárný vývoj stinných dřevin, zejména jedle a buku, které vyžadují v mládí růst v zástinu. Holosečné způsoby snižují věkovou, prostorovou, druhovou a genetickou diverzitu lesních ekosystémů a oslabují jejich stabilitu. Zejména při uplatnění vysokého podílu umělé obnovy deformují genofond populací lesních dřevin. Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 3113 proto určuje maximální povolenou velikost a šíři holé seče při mýtní úmyslné těžbě.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Další pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 3115 prodlužuje lhůty k zalesnění a zajištění porostů, které přinese významné ekonomické úspory, protože umožní většímu podílu porostů vzniknutí přirozeného zmlazení. Dosavadní výsledky nákladného umělého zalesňování velkoplošných holin z posledních let na severní Moravě jsou velmi špatné, většina sazenic usychá.
Stávající znění zákona o lesích formuje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. Ta způsobuje problémy nejen v chráněných územích, ale také v případech kalamit regionálního a celostátního rozsahu, jak je definuje nový § 8a poslední novely vyhlášky 101/1996 Sb., kdy není v možnostech vlastníka při objektivním nedostatku těžebních a zpracovatelských kapacit těmto povinnostem dostát.
Nedávno schválená novela lesního zákona se snažila problém řešit, ale zmocnění k vydání opatření obecné povahy Ministerstvu zemědělství se ukazuje jako nedostatečným prostředkem, protože není dostatečně vyjasněna zodpovědnost ministerstva. Spolu se zněním zákona nadále dostává vlastníky do neřešitelné situace, kdy jim hrozí postihy sankcemi ze strany státní správy za porušení zákona, který nemohou naplnit, případně je nezamýšleným důsledkem nutí například k plošnému použití jedovatých chemických postřiků, jejichž důsledky mohou být horší, než působení kůrovce.
Tento problém má za cíl řešit pozměňovací návrh pod sněmovním tiskem číslo 31/16. Cílem pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 31/17 je uvést soulad zákon o lesích se zákonem o ochraně přírody a managementem některých zvláště chráněných území. Stávající znění zákona o lesích formuluje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. To je většinou vhodné v hospodářských lesích, ale v některých zvláště chráněných územích, kde je cílem ochrany samovolný vývoj porostů je taková povinnost v přímém rozporu s posláním těchto území. U zvláště chráněných území jako jsou zejména národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, případně části chráněných území, ve kterých plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, je často řešení této kolize administrativně komplikované. V praxi pak dochází k četným kontroverzím mezi Státní správou ochrany přírody, Státní správou lesů, chybám těchto správních orgánů a někdy i rozporuplným rozhodnutím České inspekce životního prostředí.
Další častá nedorozumění jsou důsledkem skutečnosti, že ponechání samovolnému vývoji není definováno v zákoně na ochranu přírody. Návrh uvedené rozpory řeší úpravou obou právních předpisů - zákona o lesích i zákona o ochraně přírody a krajiny. To je zvlášť důležité nyní při kalamitním rozpadu lesů, aby nedocházelo k chybným postupům orgánů ochrany přírody a orgánu státní správy lesů, aby na jednu stranu nedocházelo k poškození nejcennějších lesů chráněných v rezervacích těžbou a na stranu druhou, aby byla snížena rizika šíření škůdců z chráněných území správným vymezením území ponechaných na samovývoj.
Předposlední pozměňovací návrh, který zde odůvodním je v systému zaveden pod sněmovním dokumentem 31/18 a jeho záměrem je ponechat v lesích určité množství suchých a tlejících stromů, což má zásadní význam pro biodiverzitu na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nehodnotitelné stromy - pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem, nevyužitelné souše a podobně. Biodiverzita je přitom jedním ze zásadních faktorů zvyšujících odolnost lesů.
A konečně poslední pozměňovací návrh se týká změny zákona o myslivosti a v systému je veden pod sněmovním dokumentem číslo 21/20. Návrh přenáší konečnou zodpovědnost za stanovení, schválení plánu mysliveckého hospodaření na orgán státní správy myslivosti. Uživatel honitby je povinen předat orgánu státní správy myslivosti podklady k plánu jejichž náležitosti například posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výsledky sčítání zvěře, míra škod na lesních kulturách stanovené minimální a normované stavy zvěře, poměry pohlaví a koeficienty očekávané produkce jakož i záměry, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře a dalších určí ministerstvo vyhláškou. Obnova pestré druhové skladby není možná bez nastolení rovnováhy mezi stavy zvěře a obnovou lesů. V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někdy všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 procent mladých listnáčů a jedlí na polovině území České republiky je to více než 75 procent a na čtvrtině území republiky je to 100 procent. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů. Proto je nezbytná související novelizace Zákona o myslivosti.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto bylo to nejstručnější možné odůvodnění těch mnoha pozměňovacích návrhů, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, a které s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme. Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
