Pan profesor ve své bláhovosti ani netuší, jak hlubokou pravdu vlastně má. Jedno prvenství totiž nemůžeme jeho straně upřít. Byly to pravicové vlády, které ve svatém grálu transformace podhodnotily cenu práce hluboko pod její produktivitu a dvě desítky let se nám snažily namluvit, že je to tak v pořádku.
Nebyla to náhodou ODS, která vyrobila armádu levné pracovní síly? Téma levné práce by nebylo dnes navýsost aktuální, kdyby z transformačních vlád vedených ODS nevyšla koruna jako chudá příbuzná a česká ekonomika jako někdo, kdo si nezasloužil nic jiného, než rozebrání zahraničním kapitálem – to v tom lepším případě, a léčbu Koženými a dalšími privatizátory v tom případě horším.
Jakkoliv zavádějící a nesprávné byly tehdejší recepty ODS na transformaci postkomunistické ekonomiky na tržní, tak stejně nefunkční jsou i dnešní rady Klausových pohrobků. To má vyšší mzdy opravdu přinést snížení povinných odvodů ze mzdy hrazené zaměstnavateli o 2 procentní body? Co na tom, že nikdo už nedonutí zaměstnavatele, aby toto navýšení svého zisku promítl i do mezd. Co na tom, že Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ČR už dávno vypočítal, že to vlastně ani nemá pro zaměstnavatele valný smysl. Například při snížení zdanění práce o 1 % vyplacené mzdy se zisk podniku zvýší pouze o 0,2 %, z toho v průmyslu o 0,1 %, ve stavebnictví o 0,2 % a v komerčních službách o 0,4 %. Na druhou stranu nižší zdanění práce zvýší deficity veřejných rozpočtů v řádech desítek miliard korun. V případě návrhu ODS se připravme na výpadek kolem 30 mld. Kč.
Opravdu poťouchlým nápadem je obnovení stropů pro odvody zdravotního pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy. Asi nemá smysl říkat, že toto opatření pomůže pouze těm nejbohatším. Nepodstatný není ani výpadek veřejných rozpočtů, které díky tomu přijdou až 8 mld. Kč. Zajímavější díru do rozpočtu by přineslo zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% jednotné daně bez progrese. Budu se znovu opakovat, že potěší především vysokopříjmové skupiny, stát bude odměněn ročním výpadkem veřejných rozpočtů o celých 60 mld. Kč.
Sečteno! Už jen v takto úzce definovaném segmentu příjmové stránky rozpočtu stojíte před kruciálním úkolem, jak sanovat zhruba 100 miliard korun, které padnou na oltář alchymistických pokusů ODS. A recept, který tato strana nabízí? Čtenáři, kteří za ta léta vědí o myšlenkových limitech ODS svoje, dál číst nemusí.
Ano, bude následovat pasáž o znovuzavedení zdravotnických nadstandardů, poplatků ve zdravotnictví, o privatizaci důchodového systému, privatizaci zdravotnictví a dalších osvědčených pouťových tricích. Jen pro představu – snížení odvodů na sociální pojištění o jeden procentní bod, znamená pokles starobních důchodů o 400 Kč měsíčně. Když uděláte totéž u zdravotního pojištění, pak to znamená například zavedení 60-ti korunového poplatku, abyste tento výpadek byli schopni dorovnat. Říká se tomu efekt spojených nádob.
Možná by to chtělo po těch letech už trochu modernější písničku. Někdo by měl panu profesorovi prozradit, že moderní daně mají být progresivní. Protože jen progresivní systém nedopadne na ty nejpotřebnější – na středně a nízkopříjmové obyvatele či na malé a střední podniky. Pouze progresivní zdanění zaručuje dostatek finančních prostředků pro kvalitní a dostupnou zdravotní nebo sociální péči. Hovoříme zde o dostupných financích na penze pro lidi, kteří se celý život podíleli na ekonomické aktivitě státu a jeho bohatství, nebo o finančních prostředcích na důstojné mzdy, které si naši lidé po čtvrt století tržní ekonomiky už konečně zaslouží!
Michal Pícl
Psali jsme:
autor: PV
