Vládní investice mají významnou stabilizační funkci, jejich rostoucí podíl v obdobích, kdy se ekonomice nedaří, částečně nahrazuje výpadek podnikových investic a vytváří podmínky pro budoucí dlouhodobý růst. V období ekonomického poklesu se pak politika podpory ekonomického růstu pomocí stimulace investic musí stát jedním z hlavních nástrojů a to jak na domácí scéně, tak v celosvětovém měřítku.

Díky současnému úsilí vlády pod vedením sociální demokracie tvoří investice v ČR větší podíl na HDP než je tomu ve většině států Evropské unie. Míra investic v ČR předstihuje srovnatelné sousední země. V roce 2015 byl jejich podíl na HDP v ČR dokonce nejvyšší v zemích EU.

Ovšem nebylo tomu tak vždycky. Na vývoji vládní investiční aktivity je v případě ČR zřejmý pokles jejího podílu na HDP po roce 2009. Ten následně vedl k další vlně ekonomické recese v letech 2012–2013 a ukázal tak na chybně zvolenou hospodářskou politiku tehdejší pravicové vlády.

Až za současné sociálně demokratické vlády se uvedená změna v hospodářské politice od roku 2014 projevila pozitivně a to jak na obnoveném růstu investic, tak také hrubého domácího produktu a zlepšení postavení ČR v hodnocení konkurenceschopnosti, které vedlo k rekordně nízké nezaměstnanosti na přelomu let 2015 a 2016.

Stejně tak jako vládní investice je pro vládu důležitá podpora soukromých investic. Vývoj soukromých podnikových investic v ČR dlouhodobě koreluje s vývojem HDP s tendencí k vyšší volatilitě než je tomu u vývoje HDP, což se projevuje zvyšováním jejich podílu na HDP v letech výrazného růstu ekonomiky a naopak snižováním jejich podílu na HDP v letech recese.

Objemově nejvýznamnější položku podnikových investic u nás tvoří investice do zpracovatelského průmyslu, které vykazují ve srovnání s celkovou tvorbou hrubého fixního kapitálu korelaci s výraznějšími odchylkami růstu a poklesu.

Rostoucí podíl vládních investic obvykle v obdobích poklesu HDP v daném období částečně nahrazuje výpadek podnikových investic a současně vytváří podmínky pro obnovení aktivity podnikových investic v období po skončení hospodářského poklesu. V roce 2012 a 2013 vládní investice neplnily tuto kompenzační funkci a svůj podíl na klesajícím HDP snižovaly, čímž přispěly k propadu HDP. Od roku 2014 již přispívaly růstu HDP, zvyšovaly svůj podíl na HDP současně s ostatními složkami HDP a postupně dosáhly své úrovně před krizí.

Správnost tohoto kroku si dobře uvědomuje i současné vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Po nástupu sociální demokracie do vedení tohoto ministerstva enormně stoupla pomoc podnikatelských investic prostřednictvím strukturálních fondů. Zatímco pravice opouštěla toto ministerstvo s bídně vyčerpanou alokací operačního programu Podnikání a inovace (OP PI) ve výši 50 % po necelé 7 leté správě tohoto operačního programu, vedení sociální demokracie se po necelých dvou letech podařilo tento operační program zcela vyčerpat. OP PI byl také prvním operačním programem z programového období 2007–2013, který byl  z českých operačních programů 100% vyčerpán.

Nyní v době hospodářského růstu by se současná vláda měla rozhodnout, jakým směrem se v podpoře investic dále vydat.

Do prvotní fáze transformace vstupovala česká ekonomika s výhodou nízkých nákladů prostřednictvím nízkých nákladů práce. Tato „výhoda" nám bohužel zůstala do současnosti. Díky levné práci se ale bohužel stáváme levou ekonomikou. Musíme se konečně posunout od ekonomiky montoven a meziskladů k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Snaha postavit dlouhodobě konkurenční schopnost ekonomiky na levné pracovní síle není udržitelná, zvyšování ceny práce má dopad na strukturu investic.

Je nutné klást důraz na logický posun od investic zaměřených na vyšší podíl využití (relativně levné) pracovní síly k investicím například do oblastí s vyšší přidanou hodnotou, např. oblasti výzkumu či služeb. Během tohoto procesu může docházet ke zhoršení indikátorů vytvořených pracovních sil, ke snížení objemu investic a orientaci na méně investičně náročné projekty, ale s vyšší očekávanou přidanou hodnotou.

Cílem by také měla být podpora investic s odpovídajícím strukturálním, multiplikačním a regionálním efektem, které by přispěly k zvýšení konkurenceschopnosti založené na vyšší přidané hodnotě, kvalifikované práci a vyšší produktivitě práce.

Podpora by měla být též orientovaná na strukturálně postižené regiony, abychom se posunuli od investic soustředěných v prstenci kolem Prahy k investicím uspokojující potřeby ve specificky postižených regionech.

Více si můžete přečíst ve studii zde.