Pícl (ČSSD): Veřejné finance se zlepšují, je čas se bavit o daních

13.10.2016 12:58

Česká ekonomika zažívá v současné době ekonomický růst a to se odráží také v pozitivním plnění státního rozpočtu. Není to však zásluha současného ministra financí, jak se nám snaží dlouhodobě podsunout. Může za to jednoduše hospodářská politika vlády, která plní státní kasu. Současná pozitivní situace však sebou mimo jiné přináší i prostor, abychom se začali bavit o efektivnějším a spravedlivějším rozložení daní.

Pícl (ČSSD): Veřejné finance se zlepšují, je čas se bavit o daních
Foto: CSSD.cz
Popisek: Logo ČSSD

Jednoduše řečeno, tři základní důvody vedou k tomu, že státní kasa směřuje v letošním roce k vyrovnanému rozpočtu.

Za prvé, česká ekonomika se těší dobrému hospodářskému růstu. Díky efektivním krokům vlády v oblasti boje proti daňovým únikům se lépe vybírají daně. Jejich výběr je však v první řadě založen na vyšších ziscích firem, a to se odráží v příjmech rozpočtu. Stejně dobrým výsledkům se také těší výběr sociálních a zdravotních odvodů, který je dán opět ekonomickou situací v ČR, jež odráží nízkou nezaměstnanost. Ta dokonce atakuje první příčky evropských měření. Dobrá hospodářská situace a konzervativní odhad Ministerstva financí při sestavování státního rozpočtu tak s sebou přináší příjmy, se kterými státní kasa prostě nepočítala. Tento jev můžeme u ministerstva financí pozorovat již od dob Miroslava Kalouska, kdy tento resort jen těžko dokázal definovat skutečné příjmy na základě predikce hospodářské situace. U Miroslava Kalouska to vedlo k vysokým deficitům, u ministra Babiše k vyšším než dříve predikovaným příjmům.

Za druhé, současné vládě se podařilo napravit chyby předchozích pravicových vlád v oblasti EU fondů a jejich efektivní vyčerpání za minulé období s sebou letos přináší masivní příjmy z EU. Ty opět po loňském rekordním výsledku jen za první pololetí letošního roku dosáhly 66,6 mld. Kč a podle závěrečné zprávy Ministerstva pro místní rozvoj dokázala ČR vyčerpat více jak 95 % přidělených prostředků pro programové období 2007–13.

Třetí důvodem je ne příliš radostný (nicméně vzhledem k jeho dlouhodobým příčinám zděděný) problém zpomalení realizace projektů dopravní infrastruktury. Ta se i přes veškeré úsilí současné vlády projevuje v nižším čerpání kapitálových výdajů státního rozpočtu v letošním roce.

Bez uvedených dvou faktorů na příjmové straně rozpočtu a při plném obnovení investiční činnosti by náš rozpočet dnes s nejvyšší pravděpodobností bojoval s deficitem, jak tomu bylo již touto dobou minulý rok.

V budoucnu můžeme spoléhat na určitý efekt opatření zlepšující výběr daní, ale nelze předpokládat, že by byl natolik masivní, aby kompenzoval vyčerpání zmíněných dvou faktorů, zejména po skončení pozice ČR jako čistého příjemce finančních prostředků z EU.

Je tedy zodpovědné se začít v předstihu bavit o hledání potenciálních příjmů státního rozpočtu. Mimo jiné i proto, že se naše ekonomika nyní nachází ve fázi konjunktury, která by měla dle všech dostupných prognóz vydržet i v příštím roce.
Řešení bilance státního rozpočtu má dvě alternativy. Jednu pravicovou, tzn. cestou omezování výdajů státu, což s sebou logicky přinese zhoršení kvality služeb poskytovaných státem, a to především v oblasti zdravotního a sociálního systému, nebo snížení životní úrovně důchodů, rodin s dětmi, ale i jednotlivců. Tuto alternativu nám již v minulosti předvedla Nečasova vláda a ekonomika se s ní vyrovnávala několik let a v řadě oblastí se s ní vyrovnáváme dodnes. Čili nedávná historie ukázala, že to není cesta správným směrem.

Druhá alternativa je cesta levicová, která spočívá především v podpoře růstu zdrojů příjmů státního rozpočtu tak, aby nebyly omezovány funkce státu ve veřejných službách.

Možným nástrojem ke zvýšení příjmů státního rozpočtu je vyšší korporátní zdanění. Během roku 2015 přímí zahraniční investoři v ČR odčerpali do zahraničí formou dividend rekordních 346 mld. Kč. Přinejmenším v některých specifických sektorech je tak prostor pro vyšší daňové sazby.

Speciální sektorové zdanění pro vybraná odvětví, jako je například oblast telekomunikací, energetiky, či financí, mají v Maďarsku, Německu, Belgii, Španělsku nebo Francii. Není tedy důvod automaticky se děsit nad něčím, co jinde dobře funguje. Naopak dodatečně vybrané finanční prostředky, které by jinak skončily na účtech vlastníků korporací, mohou být použity na stavbu škol, dálnic, k navýšení platů, důchodů apod.

Zavedením sektorové daně v odvětvích s omezenou konkurencí bychom nejen získali prostředky pro státní rozpočet, ale v případě zahraničního vlastnictví bychom udrželi větší část vytvořeného důchodu doma v ČR.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Davis (Zelení): Evidentně potřebujeme novou generaci političek a politiků

23:08 Davis (Zelení): Evidentně potřebujeme novou generaci političek a politiků

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k stavu životního prostředí v České republice