Děkuji za slovo. Jsem trochu překvapen, že se do rozpravy se nikdo nehlásí. Nechtěl jsem se hlásit s přednostním právem, ale vypadá to, že se nikdo nehlásí. Já jsem chtěl vystoupit několikrát k těm různým tématům a různým pozměňovacím návrhům, které jsou tady předneseny. Pokud se nikdo nebude hlásit, tak to budu muset vzít v jednom sledu, což asi nebude úplně nejlépe srozumitelné.

Nicméně nejdřív všeobecně. Já bych chtěl hrozně poděkovat všem, kteří se podíleli na práci a diskusi nad tímto zákonem, protože bylo důležité, abychom ho zvládli projednat včas. Ostatně proto se zde také scházíme dnes na mimořádné schůzi. Je to zákon, který nejenom že ovlivňuje naše všechny budoucí fungování v této Poslanecké sněmovně a tím i fungování v rámci vlády této země, v rámci životů všech, ale je také důležité, aby byl přijat se souhlasem obou komor, protože je to zákon podle ústavního článku 40, takže na něm musí být shoda obou komor, na přesném znění. Proto mu bylo potřeba věnovat dostatečnou péči a to vyjednávání muselo probíhat napříč komorami.

Všeobecně to vypadá, že jsme se dostali k nějakému konsenzu, který bude zejména daleko poměrnější než ten předchozí systém. V předchozím systému, který zrušil Ústavní soud, bylo potřeba v extrémních případech, jako se stalo v roce 2017, aby na jeden mandát jedné strany jiná strana musela získat 227 %, tedy víc než dvakrát tolik co jiná strana hlasů. V systému, který vypadá, že se k němu blížíme, to je ten systém imperiali, který tady sestavil a připravil pan zpravodaj Benda, a já mu v zásadě za to děkuji, že tomu věnoval tu práci, tak tam je ta disproporce řádově menší - na jeden mandát by při takových výsledcích, jako byly v roce 2017, jedna strana potřebovala zhruba 137 % oproti tomu, co jiná strana, tedy jedná se o třetinu víc hlasů. Není to dokonale poměrné. Zcela poměrný systém je to, co tam vlastně připravila vláda ve variantě jedna. Nicméně je to podle nás dostatečně poměrné na to, aby to obstálo u přezkumu Ústavního soudu. Hledisko Ústavního soudu a ústavní konformity je to primární, které jsme ve vyjednávání a postupu uplatňovali. Proto jsem také rád, že se podařilo najít shodu na tom, že se odstraní z druhého skrutinia to rozhodování stranami po volbách, protože to narušuje princip přímé volby, a také by to podle nás velice narušovalo důvěru v tuto Sněmovnu, protože zase by velká část mandátů mohla být vybrána a obsazena na základě rozhodnutí politických vedení stran po volbách na nějakých volebních štábech ne úplně srozumitelným způsobem pro toho voliče. Místo toho zde máme nějaké varianty nějakých různých automatů. To považuji jednoznačně za lepší. Jsou tam tedy tři různé automaty. Já se k nim potom ještě vyjádřím.

Jak jsem říkal, tento systém také ještě nejenom, že je tedy poměrnější vůči stranám, tak je případně poměrný i vůči krajům, což myslím odpovídá nějakému přání Senátu. A také to odpovídá usnesení Ústavního soudu, který samozřejmě na první místo kladl poměrnost stranických výsledků vůči sobě, nicméně bylo tam i zachování současného systému 14 volebních krajů. Takže to se nám také podařilo naplnit a jsem za to rád.