Obilné zákony v první polovině 19. století „chránily“ Británii před hojností laciné pšenice, která byla potřeba pro výrobu chleba. Vlastníci pozemků si prolobbovali zákon, jehož účelem bylo stabilizovat vysoké ceny obilí. V důsledku toho citelně zdražil chleba, základní potrava dělníků. Pracujícím takto poklesly jejich reálné mzdy. V důsledku toho se snížila spotřeba průmyslového zboží.. (více: Cobden a Liga proti obilným zákonům, ZDE)

Naprostá nekompetentnost eurosocialistů se ukazuje například v tom, jak opakují staré chyby protekcionistů z 19. století.

Svaz evropských socialistických republik (EU) své obyvatele „chrání“ před hojností nejrůznějších druhů zboží z dovozu z okolního světa. EU pomocí cel a především pomocí uvalování regulací i na své okolí protekcionisticky staví bariéry mezinárodnímu obchodu.