Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, my jsme tady slyšeli hodně slov o rozpočtu. Některá z nich byla faktická, jiná se omezovala na ideologické floskule, které se vejdou do slovníku padesáti slov. Některá dokonce připomínala, přestože byla převzata z časopisu Forbes, rádio Jerevan. Pojďme se tedy bavit o faktech.
Byly tady kritizovány výdaje na vědu, výzkum a inovace. Já už jsem tady jednou říkal, že peníze, vynaložené tímto směrem, připomínají hrnec, do kterého se lije voda a v němž jsou díry. Když se podíváme na výsledky aplikovaného výzkumu a na peníze, které se tam vynaložily za celou dobu, co je aplikovaný výzkum takto financován, tak výsledky, které jsou skutečné, ovlivňují českou ekonomiku, jsou tristní. Bylo tady řečeno, že jediným významným zdrojem jsou výzkumy pana profesora akademika Holého v řádu jedné miliardy.
V aplikovaném výzkumu, nemluvím teď o základním, protože ten se samozřejmě musí řídit jinými kritérii, chybí metrika. Zatím je to děláno na počtu citací v časopisech, z nichž většina z nich vznikla na Slovensku, takže je to snadné. Byly přijaty daňové úlevy, které se týkají investic soukromých společností na vědu, výzkum a inovace. Tyto výhody využívá asi 500 společností. Jsou to převážně společnosti velké. Česká republika z nich nemá prakticky vůbec nic. Tyto společnosti do toho vstoupily proto, že mají peníze na finanční poradce, kteří je obhájí před finančními úřady. Finanční úřady nemají žádnou expertízu, pokud se týká obsahu této záležitosti, takže posuzují pouze metodiku, která je tam vypracována. To je potřeba změnit.
Mluvilo se tady o zakládání asset excelence, které jsou díky své neudržitelnosti pastí na evropské a státní peníze. Můžeme mluvit o tom, že by bylo potřeba udělat audit a inventuru české Akademie věd, protože kdybychom se jich zeptali, kolik mají počítačů, tak to prostě nevědí. Netýká se to jenom hmotných assetů, ale týká se to i assetů nehmotných. Tzn., pokud nebude zásadním způsobem opravena tato metrika, je přidávání peněz do této oblasti zcela zbytečné.
Mluvilo se tady o výdajích na infrastrukturu. Můžeme si tam klidně namalovat dalších padesát miliard, proč ne. Otázka je, jestli je vůbec můžeme efektivně využít. tady ve sněmovně jsme mluvili o řadě bloků, které vlastně investiční výstavbu zejména liniových staveb velmi výrazně komplikují. Tzn., realita je taková, že vyčerpat i ty peníze, které tam jsou a které konzervují úroveň, která tam byla, bude velmi problematické nějakým způsobem utratit a bude potřeba k tomu přijmout velmi rychle řadu legislativních opatření, což je apel i na vás, kolegyně a kolegové, abychom to skutečně udělali a nehráli si tady infantilní hrátky při přijímání různých částí legislativy, která je velmi potřebná.
Když se podíváme na výdajové tzv. mandatorní výdaje, tak pravda je ta, že populace nám stárne. Mandatorní výdaje tudíž budou stoupat, a nejsou to jenom výdaje na důchody a jejich valorizaci. Stát musí plnit určité základní funkce, a tady byl přiškrcen kohout, který směřoval k policistům, hasičům a učitelům. Těm bylo nutné přidat.
Je potřeba zvýšit výdaje na armádu, protože v té souvislosti jsme vázáni a kritizováni, protože jsme účastníky řady mezinárodních smluv. Můžeme diskutovat o tom, jestli výdaje na státní a veřejnou správu, které se zvýšily plošně, jsou oprávněné nebo ne, ale ono to opravdu není o kvantitě, ale o kvalitě služeb, které se poskytují. Zatím jsme v této souvislosti udělali to, že jsme přijali služební zákon, který zabetonovává státní a veřejnou správu, protože zrušil nebo de facto znemožnil otevřená výběrová řízení, která by možná směřovala k novému pohledu a efektivitě správy.
Poslanecká sněmovna přijímá celou řadu zákonů, které mají výrazný dopad na státní rozpočet, a že všechno, co se tady přijme, je nějakým způsobem digitalizováno. Tzn., objeví se ve velkých nákladech na přeměnu různých informačních systémů a systému eGovernmentu, které jsou potom problematické a mají samozřejmě velké dopady nejen na státní rozpočet, ale také na službu, kterou tímto způsobem občanům poskytujeme.
Jsme zatíženi i dalšími věcmi, které zrušil Ústavní soud. Ústavní soud zrušil diskriminační opatření pro paušály důchodců a zřejmě dojde i možná k nějaké úpravě, která se týká OSVČ v této oblasti. To všechno, s tím se musí státní rozpočet nějakým způsobem vypořádat.
Pro mě základní otázka nezní, jaká jsou čísla ve státním rozpočtu, protože vždycky je nějaký wishlist, nějaká projekce, jak to bude, ale to, co mě zajímá, a to, na čem se můžeme velmi aktivně podílet, a tím bych rád, kolegyně a kolegové, vás k tomu vyzval, je, jakým způsobem budou peníze utráceny. Je potřeba skutečně přijmout velmi rozumně a velmi rychle celou řadu legislativních změn, ale kvalitních. Nikoli zákonů, které komplikují život nejen občanům, nejen exekutivě, ale také občanům, a přinášejí zvýšené náklady. Tzn., pro mě základní otázkou tohoto rozpočtu je, jakým způsobem se exekutiva vypořádá s tím, aby byl řádně a efektivně utracen. A to je věc, na kterou by se Poslanecká sněmovna měla zaměřit, a je to také její základní funkce.
A k tomu můžeme udělat něco velmi pozitivního, nejenom negativního v oblasti kritizování a ukřižovávání jednotlivých ministrů, čehož jsme tady velmi často svědky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
