Tato kontroverzní evropská legislativa ukládala poskytovatelům připojení k Internetu a mobilním operátorům po dobu půl roku uchovávat provozní a lokalizační údaje o svých zákaznících pro případ vyžádání ze strany vyšetřovatelů.
Soudní dvůr ve výsledném usnesení z řízení o prohlášení neplatnosti argumentoval mimo jiné tím, že uchovávání údajů není v souladu s Listinou základních práv Evropské unie. Evropská komise však zareagovala oznámením, že chce rozsudek nejdříve analyzovat a teprve poté rozhodne o případném novém návrhu směrnice.
Současná situace vyústila v naprostý chaos. Rozhodnutí Evropského soudního dvora totiž nepozastavuje platnost implementací směrnic členskými státy.
Například do českého právního řádu byla povinnost o uchovávání a využívání provozních a lokalizačních údajů o elektronických komunikacích začleněna již v roce 2005. Jednalo se o předčasnou implementaci směrnice 2006/24/ES, která byla Evropským parlamentem a Radou předložena 15. března 2006. Občanské sdružení IuRe se angažovalo v prosazování pozměňovacích návrhů ve prospěch občanů. I díky této aktivitě pak v roce 2011 Ústavní soud spornou část zákona o uchovávání dat zrušil. O rok později vstoupila v platnost novela, která podmínky skladování a zveřejňování údajů upravila a povinnost sběru dat opět zavedla.
V Německu byla účinnost směrnice také zrušena Ústavním soudem, na rozdíl od situace v ČR však od té doby žádná novela v platnost nevstoupila. Podobná situace nastala v Rakousku, neboť tam Ústavní soud shledal evropskou směrnici v rozporu s evropským právem a odkázal případ na Evropský soudní dvůr, což vyústilo ve včerejší rozhodnutí. Rakouská situace je o to zajímavější,, že do implementace směrnice Data Retention do rakouského právního řádu bylo uchovávání údajů zakázáno. Naopak ve Švédsku, podobně jako v Česku, je směrnice implementována, přičemž Švédsko muselo Evropské komisi zaplatit pokutu za nedodržení lhůty pro implementaci této šmírovací směrnice.
„Rozhodnutí Evropského soudního dvora představuje velký úspěch pro zastánce občanských práv a ochrany soukromí. Chceme-li ovšem podobnou směrnici v Evropské unii vytvářet, není otázka právní ale politická,“ konstatuje dvojka pirátské kandidátky do Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Evropská komise bude patrně v příštím volebním období Evropskému parlamentu předkládat návrh nové směrnice. „Jaké zástupce v Evropském parlamentu budeme mít, rozhodnou v květnových volbách občané,“ uzavírá Kolaja.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Česká pirátská strana
