Účelem této žaloby není anulování proběhlých voleb, ale vytvoření spravedlivějších podmínek pro volby příští. Současný volební systém nemá žádné zmírňující mechanismy, které by zajišťovaly poměrné a pluralitní zastoupení všech relevantních myšlenkových proudů v zastupitelském sboru.
Uzavírací klauzule pro předvolební koalice ve výši 5% za každou politickou stranu je nastavena tak nesmyslně, že od jejího zavedení žádná skutečná předvolební koalice nebyla realizována. Tento práh se dá obejít jedině vznikem účelového subjektu, jako byla ve volbách 2002 čtyřkoalice (KDU-ČSL + DEU + US + ODA).
Je tím popřeno i ústavou zaručené právo sdružovací. Z důvodu takových restrikcí je ČR raritou mezi demokratickými zeměmi, protože nemá zavedeny mechanismy pro zastoupení menšin. Argument, že menší počet stran vede ke stabilnějším vládám, je účelový a nezakládá se na seriozních výzkumech, naopak je v rozporu s dosavadními zkušenostmi i v ČR.
Současný volební přepočet tedy není způsobilý podstatně přispět ke stabilitě vlády, naproti tomu významně zasahuje do ústavou předvídaného poměrného zastoupení, aniž by přitom jakkoliv dbal ochrany menšin. Přepočet také významně narušuje základní zásadu poměrného zastoupení, že každý hlas by měl mít zásadně stejný význam: Hlasy voličů vyřazených stran nemají význam žádný a hlasy voličů malých stran mají význam i více než dvakrát menší než hlasy pro velké strany, což podstatně narušuje princip rovnosti mezi občany i princip rovnosti šancí politických stran.
Z hlediska porušení ústavní zásady poměřování zájmů považujeme proto současné nastavení uzavírací klauzule za diskriminační a protiústavní. Piráti v ústavní stížnosti rovněž protestují i proti současnému rozdělení volebních obvodů do krajů. Pochybnosti o něm připustil i Nejvyšší správní soud, zejména z hlediska principu rovnosti volebního práva. Piráti jsou toho názoru, že současné nastavení volebního systému je protiústavní, vzhledem ke zvýšení volebního prahu v některých volebních krajích až na 15 %. Dochází tak k porušení poměrného zastoupení, které je výrazem rovnosti volebního práva občanů.
Podle Pirátů se ústavní konformita v čase vyvíjí a nyní je nutné přehodnotit vytěsňování politických stran, které snad mohlo být přijatelné v dobách opoziční smlouvy. Zvyšuje se počet politických stran, které se pohybují kolem současné 5% hranice, takže volby v jejich případě jsou spíše loterií než odrazem názorového složení společnosti. Kvůli nerovnoměrné velikosti krajů by malé strany byly i po zrušení uzavírací klauzule zastoupeny v Poslanecké sněmovně podstatně méně, než by odpovídalo jejich početní podpoře.
Usnesení Ústavního soudu z roku 2009 týkající se volebních krajů se ve svých východiscích značně odchyluje od nálezu z roku 2001, což naznačuje, že Ústavní soud je schopen přehodnotit svá předchozí rozhodnutí, a bylo by na místě, aby tak učinil i nyní. Piráti se dále domnívají, že k vytvoření stabilnějších vlád by v budoucnu mnohem lépe přispělo důsledné oddělení moci zákonodárné od moci soudní, zákaz kumulace funkcí a další mechanismy, které by neomezovaly proporcionalitu volebních výsledků.
Jakub Michálek, spoluautor stížnosti, k tomu dodává: „Jsme jednoznačně pro zachování poměrného systému, ale příliš malé volební obvody jej znehodnocují. Také negativní důsledky uzavírací klauzule jsou všeobecně známy a uznávány. V moderní době proto dochází ve středoevropském prostoru k jejímu soudnímu přezkumu. Například v sousední SRN zrušili 5% uzavírací klauzuli pro volby do Evropského parlamentu v roce 2011, zrušili 3% uzavírací klauzuli ve spolkové zemi Hamburk a probíhají další projednávání, které jdou vstříc občanům, nikoliv velkým stranám.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Česká pirátská strana
