Kolega z druhé strany politického spektra zmínil vtip, ve kterém komunistu rozpláče cibule, která říká "čím svobodnější trh, tím svobodnější lidé". Dal jsem tento názor do grafu.
Dle logiky z vtipu znamená "svobodnější trh, svobodnější lidé" přímou úměru "čím víc, tím víc" vyjádřenou černou osou na grafu.
Přijde mi ale, že tato úměra platí jen do bodu A, od kterého už přímá úměra přestává platit.
Konkrétně: vyšší možnost pracovního uplatnění znamená vyšší mzdu. Díky vyššímu příjmu si člověk může dovolit koupit víc zboží a více tak investovat do svého vzdělání, rozšiřovat obzory, víc cestovat a podobně.
Taková ekonomická svoboda se obejde bez zásahu státu. To, že člověk víc vydělá a víc utratí, je snem každého sestavovatele rozpočtu. Vyšší příjmy a výdaje vedou k vyšším výběrům daní a tedy k vyššímu rozpočtu na utrácení. Ideální.
Ekonomické svobody se ale nevztahují jen na zaměstnance a OSVČ. Majitel firmy, manažer a OSVČ zároveň získávají své ekonomické svobody, mezi které patří maximalizace zisku, minimalizace mzdových nákladů, maximalizace pracovní doby a minimalizace odvodů státu.
Maximální ekonomické svobody (a tedy svobodnější trh) přinášejí optimalizaci daní (rozuměj: minimální daňový základ), nejvyšší možný počet odpracovaných hodin a nejnižšší množství zaměstnanců.
Příklad: Fond pracovní doby za týden: 40 hodin Odpracováno: 40 hodin oficiálně + 10 hodin přesčasů Zaplaceno: 40 hodin Tým o čtyřech lidech: odpracováno 200 hodin za týden Zaplaceno 160 hodin za týden Výsledek: čtyři lidé tak pracují za pět. 
Zaměstnavatel má úsporu jednoho pracovníka a tedy jedné pětiny mzdových nákladů.
Jak se mu to povedlo? 5 hodin týdně se napracovalo v rámci polední pauzy.
Dalších 5 hodin týdně se napracovalo buď brzkým, nebo pozdním odchodem z práce.
Nejsem si tedy jist, zda v době obědů u stolu a neplacených přesčasů, je možné zavést kratší pracovní týden. Jen větší díl práce bude neplacený.
Podíváme-li se opět na graf ekonomických a osobních svobod
Nemohu se ubránit pocitu, že se vzrůstajícími ekonomickými svobodami na straně tzv. "vlastníků kapitálu" klesá míra osobních svobod na straně "zaměstnanců bez kapitálových příjmů".
Běžná politika bez extremistů se pohybuje v šedém čtverci možného.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
