Rozpočtový proces v Evropské unii představuje v podstatě každoroční koloběh. Začíná návrhem Evropské komise, která sama analyzuje, kolik prostředků na úspěšnou aplikaci všech evropských politik minimálně potřebuje. Ministři financí k němu poté vytvoří své stanovisko, ve kterém vždy seškrtají co nejvíce položek, a poté přijde řada na Evropský parlament, který se snaží zachránit, co se z evropských politik dá.
Z popisu by se dalo odvodit, že i letošní rozpočtové kolečko je stejné. Procesem ani postoji ostatních institucí naprosto nevyniká od těch minulých. Je však rozpočtem jiným. Je rozpočtem, který, ačkoliv to může znít jako klišé, je opravdu nezbytný více než kdy jindy.
Evropa v posledních letech čelila několika výzvám, jejichž následky si nese doposud. Finanční, hospodářskou i řeckou krizí počínaje, migrací konče. Dalo by se říct, že z evropské robustní lodě se tak stala místy děravá kocábka a jako by toho už nebylo na evropská bedra dost, přidala se k této hromadě problémů i krize bezpečnostní.
Součástí návrhu na rozpočet je proto tento rok tedy i průlomové financování výzkumu na poli obrany ve výši 25 milionů eur, které ačkoliv u některých vzbuzuje negativní emoce, je přesto viditelně potřebné. Dále se rozpočet zaměřuje na růst, zaměstnanost, mladé ale i na opatření vztahující se k migrační problematice.
Schválení návrhu rozpočtu považuji za dvojitou výhru. Nejen kvůli dosažení jednotné pozice týkající se zmíněných problematických bodů, ale také kvůli úspěšnému protlačení tzv. zelenějších iniciativ do rozpočtu, které v něm však mohly být už dávno.
Bohužel nelze ještě říct, že je dobojováno. Zprávu o rozpočtu musí 26. října posvětit ještě plenární shromáždění ve Štrasburku. Jeho podobu finálně utvoříme v rámci smírčího řízení s Komisí a Radou, která započne těsně po hlasování.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
