Je zdůrazňováno, že více flexibilní pracovní poměr je výhodný nejenom pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. Ti totiž získají více pružnou pracovní dobu a možnost pracovat z domova. Méně často se však mluví o nevýhodách, která větší flexibilita zaměstnancům přináší. Ještě dříve než se pustíme do jejich výčtu, je potřeba rozlišit mezi takzvaným nárůstem flexibility u pracovního poměru a mezí jeho více pružným výkonem.
Prvně jmenovaný z těchto jevů lze hodnotit jednoznačně negativně. Volání po omezení klasických pracovních smluv na dobu neurčitou kvůli potřebě větší flexibility, je totiž jen zástěrkou pro to, jak omezit práva zaměstnanců. Pokud totiž zaměstnanec přejde z pracovní smlouvy na dobu neurčitou na takzvaně více flexibilní pracovní úvazek, tak přijde o řadu svých práv. Naopak tato změna výrazně posílí pozici zaměstnavatelů, protože ti díky ní získají možnost v podstatě okamžitě ukončit pracovní poměr svého zaměstnance.
Profesor sociologie Jan Keller dokonce už v 90. letech říkal, že zaměstnavatelé nebudou primárně tlačit na omezení práv zaměstnanců s klasickou pracovní smlouvou, protože je pro ně daleko jednodušší jí prostě zaměstnancům nedat a zaměstnat je na neplnohodnotný pracovní poměr. To by navíc časem mohlo vytvořit pro zaměstnavatele výhodné pnutí mezi těmi majícími stále ještě plnohodnotné pracovní smlouvy a mezi těmi, kterým už se na tento status nepodařilo dosáhnout. Je dokonce otázkou, zda se dnes stále ještě běžná pracovní smlouva na dobu neurčitou nestane při pokračování současného vývoje velmi lákavým benefitem pro zaměstnance, kteří kvůli jeho získaní budou ochotni přijmout nízkou mzdu.
Ukázal jsem tedy poměrně jasné nevýhody ústupu klasických pracovních úvazků, avšak podle mého má své úskalí i posilování pružnosti při výkonu zaměstnání. Pokud totiž nemusíte chodit do práce a můžete pracovat z domova, tak dochází ke stírání rozdílů mezi soukromým a pracovním životem. Je také velkou otázkou, zda zaměstnanec pracující z domova nemusí pracovat více než zaměstnanec, který dochází na pracoviště a má pevně stanovenou pracovní dobu. Navíc zaměstnanci nedocházející na pracoviště daleko méně znají své kolegy a také hrozí, že nebudou mezi sebou cítit vzájemnou sounáležitost. To může velmi zkomplikovat pozici odborů. Je totiž potřeba mít na paměti, že nástup odborů na přelomu 19. a 20. století nebyl dán žádným nezvratitelným vývojem dějin, ale byl způsoben zcela konkrétními okolnostmi, když za nejdůležitější lze označit koncentraci dělníků v továrnách, kteří tak měli možnost mezi sebou navázat spolupráci a organizovat se.
Jasně se nám tak ukázalo nebezpečí spojené s takzvanou flexibilitou práce. Je tedy nutné bojovat za udržení plnohodnotných klasických pracovních poměrů, které zaměstnancům zajištují sadu základních práv. Rovněž je potřeba upozorňovat na to, že i současný nárůst práce z domova má pro zaměstnance své úskalí a nepřináší jim jen výhody.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
