Premiér Sobotka: Informace vlády ČR o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady

Děkuji, vážený pane předsedo Senátu, za toto rozumné a praktické opatření. Dovolte mi nyní, abych přistoupil k informaci z obou jednání Evropské rady. Nejprve tedy, pokud jde o jednání Evropské rady, která se sešla 23. září letošního roku.

Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jediným tématem jednání této Evropské rady byla reakce EU na migrační a uprchlickou krizi.

Před samotným jednáním Evropské rady jsem zorganizoval tradiční koordinační schůzku států Visegrádské čtyřky. Na tomto jednání jsme se shodli na společném prohlášení zemí V4 k prioritám, na které by EU neměla zapomenout při řešení migrační krize. Mezi tyto klíčové oblasti podle názoru skupiny zemí V4 patří ochrana vnější hranice EU, přijetí seznamu bezpečných zemí původu, zefektivnění návratové politiky, zřízení a fungování hotspots v souladu se závěru červnové Evropské rady, posílení boje proti organizovanému zločinu, aktivnější zapojení EU do řešení situace v Libyi, Sýrii, na Středním východě a účinnější cílená pomoc třetím zemím s cílem bojovat proti příčinám migrační krize. Státy V4 ve společném prohlášení zároveň vyzvaly Evropskou komisi k předložení detailního harmonogramu implementace těchto opatření.

Nyní tedy k průběhu samotné Evropské rady a jejím výsledkům.

Mimořádné jednání členů Evropské rady následovalo den po odhlasování dočasného relokačního mechanismu na Radě ministrů vnitra. ČR se postavila proti relokaci založené na rozdělení v rámci povinných kvót. Povinné kvóty nepovažujeme za správný a systémový krok. Samotná Evropská rada se již k tomuto tématu nevracela, zaměřila se především na oblasti se zásadním přínosem pro řešení příčin migrační krize.

Vzhledem k tomu, že Evropská rada rozhoduje konsensem, nedalo se předpokládat, že by jednání Evropské rady mohlo cokoli změnit na jednání Rady ministrů vnitra.

Ve schváleném prohlášení z této Evropské rady vyzvali předsedové států a vlád EU členské státy k mimořádné podpoře pro Světový potravinový program a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. ČR v rámci této výzvy přislíbila okamžité navýšení příspěvků o 5 milionů korun. A toto navýšení příspěvků jsme provedli.

Evropská rada se zároveň zavázala navýšit prostředky ve zvláštních svěřeneckých fondech, které byly zřízeny pro Sýrii, a které byly také zřízeny pro Afriku.

Vážené senátorky, vážení senátoři, chtěl bych vás informovat o tom, že Česká republika chce podpořit všechny tyto platformy, tzn., ministr zahraničí připravil pro jednání vlády materiál, ve kterém bude navrhovat konkrétní příspěvek České republiky jak pro světový potravinový program, tak pro Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, tak pro oba svěřenecké fondy, které zřídila Evropská unie pro Sýrii a Afriku.

Já pokládám za naprosto nezbytné, aby se Česká republika v tomto směru angažovala. Myslím si, že všechny strany na politické scéně se shodují na tom, že migraci je potřeba předcházet. Že je potřeba nezapomínat na pomoc v místě, kde jsou lidé dnes koncentrováni v obrovském množství v uprchlických táborech. Je potřeba pomoci zemím, ze kterých k nám nyní lidé do Evropy odcházejí. A jestliže už tady měsíce hovoříme na české politické scéně o tom, že je potřeba pomáhat tam, kde příčiny migrace vznikají, nebo tam, kde jsou lidé v uprchlických táborech, tak je také potřeba, abychom udělali konkrétní krok. Pevně věřím, že toto rozhodnutí vlády, až ho vláda učiní, bude mít podporu širokého politického spektra. Prostě očekává se od nás, že budeme skutečně solidární. Česká republika solidární zemí je, a jsem přesvědčený, že zůstane.

V prohlášení Evropská rada také 23. září vybídla k prohloubení dialogu s Tureckem. Tato iniciativa vyústila v přijetí akčního plánu vzájemné spolupráce, který byl schválen na řádné Evropské radě v říjnu, a já se tím akčním plánem pak ještě budu podrobněji zabývat.

Členské státy také opětovně potvrdily svou připravenost pomoci zemím západního Balkánu při zvládání mimořádných migračních toků. Evropská rada dále vyzvala k posílení kontroly na vnější hranici Evropské unie, mj. prostřednictvím dalších zdrojů pro agenturu Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu a Europol.

Významným krokem bylo určení nejzazšího termínu pro zřízení hotspotu, tedy přijímacích center, ve členských státech nejvíce postižených migrační vlnou.

Evropská rada ve svém prohlášení, pro které hlasovali i premiéři Itálie a Řecka, stanovila termín pro zajištění funkčnosti hotspotů na konec listopadu letošního roku.

Pokud jde o kroky, které poměry uvnitř Evropské unie v oblasti migrační... Pokud jde o kroky v oblasti migrační politiky, rozhodla Evropská rada o navýšení prostředků v unijním azylovém integračním a migračním fondu a ve fondu pro vnitřní bezpečnost.

Přijaté společné prohlášení z této Evropské rady je podle mého názoru v souladu s prioritami České republiky. Obsahuje prvky, které naše země dlouhodobě prosazuje, a proto jsem přijetí tohoto závěru mohl na jednání Evropské rady plně podpořit. Uvítal jsem také ve svém vystoupení, že se diskuse konečně zaměřila na řešení skutečných příčin migrační krize, nikoli pouze jen na řešení jejích následků. Většina témat, kterými se zabývala Evropská rada na svém mimořádném jednání v září, byla také předmětem následného jednání Evropské rady, které se uskutečnilo 22. října letošního roku.

Nyní mi tedy dovolte, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, abych se dotkl závěrů jednání Evropské rady z 22. října 2015. Tato zpráva bude o něco delší, čili pokud je to vůbec možné, tak si vás dovoluji požádat, abyste se pohodlně usadili v senátních lavicích a pokusím se informovat maximálně podrobně o jednání této Evropské rady.

Hlavním tématem jednání byla migrace. Hovořilo se ale také o hospodářské a měnové unii a o vztahu Spojeného království k Evropské unii. Opět před jednáním Evropské rady proběhla tradiční koordinace států Visegrádské čtyřky. Podařilo se nám nalézt shodu nad společným postupem při prosazování změn v závěrech Evropské rady. Dohodli jsme se všichni čtyři předsedové vlád zemí V4, že budeme na jednání Rady postupovat společně. Mohu potvrdit, že všechny čtyři země vystupovaly na jednání Evropské rady koordinovaným způsobem. A tento koordinovaný způsob nám umožnil, abychom pozměnili připravené závěry Evropské rady během jednání Evropské rady.

Opět, tak jako tradičně, jsme se shodli i na společném prohlášení k našim prioritám v otázce migrace. Podpořili jsme systémová opatření, která by měla být bezodkladně a v duchu vzájemné solidarity implementována do praxe. A to jak na národní a regionální, tak také na evropské úrovni. Pokud mi dovolíte, abych se tedy zmínil o tom společném prohlášení zemí V4.

Země V4 považují za prioritní chránit schengenskou hranici, posilovat spolupráci se třetími zeměmi a zefektivnit návratovou a readmisní politiku. Ve svém prohlášení země V4 zároveň deklarovaly odhodlání být aktivní, nejenom pokud jde o klíčová opatření, ale také nadále přispívat do relevantních fondů a organizací. I na tento závěr V4 bude navazovat jednání české vlády o navýšení našeho příspěvku do příslušných fondů.

Projevem vzájemné solidarity v rámci V4 je angažmá všech zemí V4 při ochraně vnějších hranic EU v Maďarsku. Dohodli jsme se – a je to také součástí prohlášení zemí V4, že Česká republika, Slovensko i Polsko vyšlou policisty k posílení ochrany vnější hranice EU v Maďarsku. Jedná se tedy o ochranu hranice mezi Maďarskem a Srbskem. Česká republika poskytuje 50 policistů, vláda již na svém zasedání schválila vyslání těchto 50 policistů do Maďarska.

Avizovali jsme také maďarské straně, že v případě potřeby jsme připraveni naši pomoc dále navýšit. K řešení současné situace v Maďarsku jsme také na základě výzvy maďarské strany poskytli vojenskou techniku a personál. V rámci vojenského cvičení Balaton 2015 byla poskytnuta podpůrná technika včetně 21 osob z řad příslušníků Armády ČR.

Myslím si, že tato společná akce, která směřuje k posílení ochrany vnější schengenské hranice, je zaprvé, ukázkou solidarity v rámci skupiny V4, je ukázkou podle mého názoru také akceschopnosti v rámci skupiny V4, a je myslím také signálem pro ostatní země EU, že bychom takto vlastně měli postupovat společně. Že bychom takto měli postupovat společně všude tam, kde je vnější schengenská hranice a všude tam, kde státy, které leží při této vnější schengenské hranici nemají šanci svými vlastními zdroji zvládnout ten současný migrační tlak, který tady je.

Na tento aspekt chci poukázat, protože jsem ho zdůraznil i během jednání Evropské rady. Nejde jenom o solidaritu V4 s Maďarskem, jde o určitý signál toho a řekněme návrh na to, jak by v Evropa v budoucnu mohla řešit management vnější schengenské hranice. Můžeme to řešit také společnými silami. Tam, kde jednotlivé členské státy požádají o podporu a o pomoc, tam by jim Evropská unie a členské státy tu podporu a pomoc měly být schopny poskytnout.

Chtěl bych vás také informovat o tom, že ještě před jednáním Evropské rady jsem se sešel s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem. Hovořil jsem s ním o prioritách České republiky, které máme v rámci předsednictví V4, a mluvili jsme spolu také o připravovaných závěrech jednání Evropské rady.

Krátce před jednáním Evropské rady jsem se také sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Potvrdili jsme si, že česko-německé vztahy zůstávají i nadále na velmi dobré úrovni. Bez ohledu na to, že na některé věci máme rozdílné názory. Dohodli jsme se na intenzivnější výměně informací v otázkách migrace mezi Německem a Českou republikou.

Diskuse na samotném zasedání Evropské rady nebyla jednoduchá. nakonec se však podařilo závěry Evropské rady v takové podobě, která je zcela v souladu s mandátem, s nímž jsem na jednání Evropské rady jel.

První věc, se kterou bych vás chtěl seznámit a která je podle mého názoru nejdůležitější z toho, co se odehrálo na jednání Evropské rady, a pokud se podaří tuto věc dotáhnout do konce, tak si myslím, že může podstatným způsobem ovlivnit to, co se bude odehrávat příští rok. Nemyslím si, že to ovlivní migrační toky už v letošním roce, ale pokud se bude dařit naplňovat akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem, může to konečně změnit situaci v oblasti migrace v roce 2016.

Evropská rada vyhlásila svůj souhlas s akčním plánem spolupráce mezi Evropskou unií a Tureckem. Turecko je významný, byť složitý partner, ale při zvládání současných migračních toků hraje zásadní roli. Podle akčního plánu chce Evropská unie v první fázi navýšit finanční pomoc jak Turecku, tak dalším zemím, které se nacházejí v sousedství Sýrie.

Turecko by v první fázi mělo především posílit efektivitu relevantních zákonů, zvýšit míru registrace migrantů, zajistit dokončení započatých azylových řízení a zvýšit míru integrace uprchlíků do turecké společnosti. V rámci druhé fáze tohoto akčního plánu chce Evropská unie posílit výměnu informací, podpořit Turecko v boji proti převaděčům a organizovat společné návratové akce. Turecko by se mělo stát strategickým partnerem Evropské unie. A mělo by dojít k pokroku v dialogu o vízové liberalizaci mezi EU a Tureckem.

Turecko by na oplátku mělo zvýšit efektivitu pobřežní stráže, mělo by přijímat zpět migranty, kteří nemají nárok na azyl, a spolupracovat také více s Řeckem a také s Bulharskem v ochraně hranic. Implementace akčního plánu mezi EU a Tureckem by tak měla vést k naplnění readmisní dohody s Tureckem a společnému úsilí o zlepšení podmínek uprchlíků přímo v Turecku.

V konečném důsledku by tak společný postup měl ulevit Evropě od současného migračního tlaku. Já jsem na jednání Evropské rady podpořil schválení akčního plánu mezi EU a Tureckem. Pokládám to za jedinou možnou cestu. Turecko se v posledních letech Evropě začalo vzdalovat. Samozřejmě není to jenom odpovědnost Evropy, je to také odpovědnost Turecka a jeho vládních reprezentací.

Turecko se začalo Evropě vzdalovat, ale ukazuje se, že pokud se má Evropa aktivně zajímat o to, co se děje v její bezprostřední blízkosti, tak není možné, aby tento proces vzdalování se Turecka Evropě dále postupoval a pokračoval. Vnímám akční plán jako zastavení tohoto procesu, jako obnovení nebo restart dialogu mezi EU a Tureckem, a myslím si, že k tomu dialogu jsme prostě předurčeni. Předurčeni geografickou blízkostí, významem EU, významem Turecka a také tím, co se odehrává v bezprostředním okolí EU a v bezprostředním okolí Turecka. Řadu problémů máme společných, nicméně mohou se lišit názory EU a Turecka na to, jakým způsobem zásadní konflikty řešit.

V tomto směru akční plán samozřejmě neřeší otázku odlišných pohledů, nicméně je to výrazný krok kupředu. Na jednání Rady jsem ho za Českou republiku podpořil. A samozřejmě chci podporovat, a myslím si, že bychom měli podporovat snahu Evropské komise o naplnění a dodržování tohoto akčního plánu. Jeden krok je schválení akčního plánu, druhá věc ale bude důsledně hlídat jeho naplňování, nejen na evropské straně, ale také na straně Turecka.

Tolik tedy bod číslo 1, myslím absolutně nejdůležitější z hlediska toho, o čem Evropská rada jednala. Bod číslo 2, ochrana vnějších hranic.

Významným tématem diskuse na Evropské radě byla také ochrana vnějších hranic Evropské unie. Pro vládu je obnovení efektivní kontroly nad vnější hranicí EU dlouhodobou prioritou. Dokládá to také angažmá V4 v Maďarsku, ale také aktivity České republiky přímo při podpoře Frontexu. V těchto krocích budeme i nadále pokračovat. Situaci, kdy některé členské státy dlouhodobě selhávají v ochraně vnější hranice, je na místě uvažovat o sdílení odpovědnosti v této oblasti. V diskusi na Evropské radě se ukázal jednoznačný trend směrem ke vzniku možné evropské pobřežní a pohraniční stráže.

Prosím, ten název berte jako orientační. Nicméně v té debatě, která se odehrávala na Evropské radě, tak většina vystupujících premiérů a premiérek se k tomuto tématu vyjádřila kladně. Je třeba diskutovat o různých možnostech, jak ochranu společné vnější hranice EU posílit. A chtěl bych, aby ČR v této debatě byla nadále aktivní. Posilování ochrany hranic bude probíhat v několika fázích. První bude posilování ochrany hranice prostřednictvím bilaterální podpory jednotlivým členským státům. Tak, jak to aktuálně děláme v Maďarsku, a tak, jak to dělá řada zemí v agentuře Frontex. V další fázi pak proběhne diskuse o integrovaném systému ochrany hranic a hlubší integraci v této oblasti. Ta může jít také cestou dalšího posilování Frontexu – to je jedna varianta. To znamená, nebudeme zakládat samostatnou agenturu pro ochranu vnější hranice, ale budeme posilovat Frontex. Dáme mu další kompetence, vybavíme ho větším počtem expertů, větším rozpočtem. A nebo druhá varianta je vytvoření zcela nového subjektu, kterým by mohla být evropská pobřežní a pohraniční stráž.

V diskusi, která se k tomu odehrávala na jednání Evropské rady, tak zaznívala nejenom podpora, ale přirozeně také požadavek ze strany těch členských států EU, které leží při vnější schengenské hranici, aby případné nasazení této evropské pohraniční stráže podléhalo jejich souhlasu. To je myslím požadavek, který je zcela akceptovatelný.

Další téma, které bych chtěl zmínit, je otázka permanentního relokačního mechanismu a postupu v případě dočasných relokací. Některé členské státy v diskusi na jednání Evropské rady opět otevřely otázku permanentního relokačního mechanismu. Pozice České republiky je v tomto zcela jasná – s permanentními relokacemi dlouhodobě nesouhlasíme. Vyplývá to jak z mandátu Vlády ČR na všechna jednání, která jsme v uplynulých měsících o migraci vedli, tak to vyplývá i ze stanovisek našich parlamentních komor.

Musím říci, že tento názor sdílí mnohem větší množství členských států, než jenom země skupiny V4. V každém případě země skupiny V4 se shodují v tom, že by Evropa permanentní relokační mechanismus zavádět neměla. Návrh na zahrnutí výzvy k další práci na relokačním mechanismu do závěrů Evropské rady se nám podařilo zvrátit a udržet příslušnou část závěrů Evropské rady ve zcela obecné rovině.

Dále se nám díky společnému postupu zemí V4 podařilo prosadit změny navržených závěrů tak, aby bylo provádění již přijatých dočasných relokačních rozhodnutí jednoznačně provázáno s fungováním hotspotů a naopak. To znamená, aby fungování hotspotů vycházelo z těch schválených dočasných relokačních rozhodnutí.

Tady Rada akceptovala návrhy, které Česká republika předložila jménem skupiny V4.

Schválené závěry Evropské rady tedy nepředjímají žádné budoucí eventuality v oblasti relokací, např. trvalý relokační mechanismus. Stejně jako je konzistentní pozice vlády k trvalému relokačnímu mechanismu, je konzistentní i pokud jde o implementaci již přijatých relokačních rozhodnutí dočasných. Vláda i nadále trvá na svých výhradách, které vznesla na svých jednáních o dočasných relokacích. Postup, kdy byly některé členské státy v Radě ministrů vnitra přehlasovány v takto citlivé otázce, nepovažujeme za vhodný.

Další oblast, které bych se chtěl věnovat, je spolupráce se třetími státy. V oblasti spolupráce se třetími státy vyzvala Evropská rada členské státy k navýšení příspěvků do programu na zlepšení podmínek uprchlíků. Tady platí, což jsem již řekl v předcházející informaci. Chci také připomenout, že nejde jenom o ten příspěvek do aktuálních programů a fondů, ale že pomoc zemím původu a tranzitu migrantů je dlouhodobou prioritou České republiky. A my pomáháme také prostřednictvím našich bilaterálních nástrojů.

Od letošního roku Česká republika implementuje program na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů. Prostřednictvím tohoto programu v roce 2015 poskytujeme 100 milionů korun na pomoc uprchlíkům ve třetích zemích.

V roce 2016 bude tato částka zvýšena na 250 mil. Kč ročně. Kromě těchto opatření vláda podporuje příslušné země a programy pro uprchlíky v rámci své rozvojové a humanitární spolupráce.

Chci zmínit, že intenzivně pomáháme zejména Jordánsku, které hostí více než 650 tisíc syrských uprchlíků. Významně podporujeme, a to zcela konkrétně, tamější největší uprchlický tábor Zátárí, ve kterém v tuto chvíli žije kolem osmdesáti tisíc uprchlíků.

Chci vás informovat také o tom, že tento uprchlický tábor osobně navštívím v neděli během své cesty do Jordánska. Na této cestě se rovněž setkám s jordánským premiérem a také s jordánským králem. Na této cestě se ale také setkám s našimi velvyslanci, kteří působí v Turecku, Sýrii, Libanonu a Jordánsku, protože chci s nimi přímo mluvit o situaci, která je v těchto zemích, tak abychom mohli vyhodnotit efektivitu pomoci, která je ze strany ČR poskytována a abychom zjistili, v jaké formě bychom mohli pomáhat efektivně v příštím období. Totéž se týká otázky efektivity pomoci, kterou poskytujeme přímo v Jordánsku. V Jordánsku chci také jednat o koordinaci spolupráce v boji s Islámským státem, protože jak Česká republika, tak Jordánsko jsou v této oblasti členy mezinárodní koalice pro boj s Islámským státem a významně spolupracujeme zejména ve vojenské oblasti.

A teď už jenom velmi stručně. Pokud jde o Hospodářskou a měnovou unii, která byla také v agendě Rady, Evropská rada se této otázce věnovala krátce a tato debata bude pokračovat na příštím zasedání v prosinci. Pro ČR je zásadní, abychom byli součástí této debaty o Hospodářské a měnové unii, aby se tato debata neredukovala pouze na členské státy eurozóny. Ve spolupráci s V4 se nám podařilo prosadit v závěru větu garantující otevřenost a transparentnost procesu dokončování Hospodářské a měnové unie, při němž nesmí dojít k narušení vnitřního trhu.

Pokud jde o druhé téma – vztah Spojeného království a EU, Evropská rada se toho dotkla velmi stručně. Spojené království zatím nepředstavilo své konkrétní návrhy na jednání této Evropské rady a mělo by konkrétní reformní návrhy představit na začátku prosince. Čili zatím není o čem debatovat. Česká republika je ale debatě otevřena a samozřejmě čekáme, jaké konkrétní návrhy Velká Británie v této souvislosti předloží.

Vážené senátorky, vážení senátoři, omlouvám se za to, že mé vystoupení bylo o něco delší než obvykle. Nicméně pokládám závěry zejména říjnové Evropské rady za natolik zásadní, že jsem cítil potřebu, abych vás s nimi podrobně seznámil. Děkuji za pozornost.