Premiér Sobotka: Zařadili jsme se v boji proti terorismu mezi přímo zasažené země Evropské unie

Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem dnes přišel na schůzi Poslanecké sněmovny, abych se přirozeně zapojil i do této rozpravy, která je zde vedena v rámci bodu Informace vlády o bezpečnostní situaci a imigrační politice v České republice. Mohu potvrdit, že boj s terorismem se stal prioritou celé Evropské unie. A není to jenom v souvislosti s teroristickými útoky, ke kterým došlo před určitou dobou v Paříži. Je to v souvislosti s tím, co se odehrává dnes v Sýrii, co se dnes odehrává v Iráku, je to v souvislosti s tím, jak velké množství občanů celé řady zemí Evropské unie se účastní přímo tohoto konfliktu.

Je zřejmé, že Česká republika v tuto chvíli není teroristické hrozbě bezprostředně vystavena. Ale zařadili jsme se v boji proti terorismu mezi partnery těch zemí Evropské unie, které jsou touto hrozbou přímo zasažené. Jak už jsem řekl, boj s terorismem se stal klíčovým tématem a v nadcházejících měsících se Evropská unie zaměří na posílení implementace existujících opatření a strategií, které v tuto chvíli na půdě Evropské unie máme. Jde o to, aby nezůstala pouze na papíře, ale aby se začala reálně uskutečňovat v politice jednotlivých členských zemí Evropské unie. Mám na mysli například strategii pro boj s fenoménem zahraničních bojovníků, která už na úrovni Evropské unie byla přijata v říjnu roku 2014.

Nutná protiteroristická opatření diskutovali minulý měsíc jak ministři zahraničí, bylo to na Radě pro zahraniční záležitosti 19. ledna, tak naši kolegové na neformálním jednání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí, které proběhlo 29. ledna a které zde také ve svém vystoupení zmínil ministr vnitra. V diskusi na toto téma pokračovala debata také na pondělní schůzce Rady pro zahraniční záležitosti a předpokládám a jsme na to připraveni, že jednou z klíčových součástí současného plánovaného neformálního zasedání Evropské rady, které proběhne tento týden, to znamená 12. února, bude právě otázka posílení koordinace jednotlivých evropských zemí v bojích proti terorismu.

Evropská rada dá již dohodnutým iniciativám formální rámec v podobě konkrétního rozhodnutí, jak dál. Tato rozhodnutí na nejvyšší úrovni pak nasměrují další práci evropských institucí a členských států. Pokud jde o externí dimenzi boje s terorismem, bude na úrovni Evropské unie také výrazně prohloubena. Ministři zahraničí Evropské unie se shodli na posílení spolupráce a politického dialogu se zeměmi Blízkého východu a severní Afriky, také Ligou arabských států, Organizací islámské spolupráce. Sdílení informací k efektivní mezinárodní spolupráci považujeme v boji proti terorismu za klíčové prvky. Rovněž jsme se s našimi partnery v rámci Evropské unie shodli na tom, že by Evropská unie měla vyvinout komunikační strategii zacílenou na arabské země a na arabské komunity v Evropské unii, která by měla posílit působení proti radikalizaci těchto komunit. Zejména na sociálních sítích.

V důsledku teroristických útoků, ke kterým došlo v Paříži a které nám znovu připomněly hrozící nebezpečí radikalizace určitých částí obyvatel Evropské unie v důsledku aktivit Islámského státu, se nelze v žádném případě vyhnout ani posílení vnitřních opatření v rámci Evropské unie. Česká republika podporuje posílení kontrol rizikových osob na vnějších hranicích Evropské unie. A především také podporujeme vytvoření unijního systému sdílení informací o cestujících v letecké dopravě. Tato směrnice by měla být v Evropském parlamentu urgentně odblokována. Společný postup v rámci unijního systému je klíčovou součástí naší schopnosti včas podezřelé teroristy identifikovat a odhalit.

Musím také říci, že na druhou stranu vnímáme velmi citlivě možné zásahy do schengenských pravidel v podobě návrhu kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie.

Volný pohyb v rámci schengenského prostoru považujeme za jeden ze základních stavebních kamenů evropské integrace a měli bychom jako Česká republika učinit vše, abychom tuto svobodu udrželi. Navzdory zhoršeným vnějším a vnitřním bezpečnostním podmínkám. Samozřejmě, že platí, že klíčovým zdrojem teroristické hrozby jsou nevyřešené a stále probíhající konflikty v regionu Blízkého východu a severní Afriky. Proto je nezbytné, aby Česká republika a mezinárodní organizace, jejichž jsme členem, v první řadě Evropská unie, zvýšily svou angažovanost a úsilí o vyřešení konfliktu zejména v Sýrii, Iráku, ale také Libyi, Jemenu, Somálsku, Nigérii, Afghánistánu a Pákistánu. Tohle všechno jsou země, které velmi často navzdory dlouholeté snaze mezinárodního společenství poskytují dnes zázemí pro infrastrukturu, která může poskytovat podporu ať už ve formě finanční, organizační, ve formě výcviku, dodávek zbraní pro možné teroristické struktury pro jejich útoky na půdě Evropské unie.

Myslím si, že je evidentní, že v procesu stabilizace těchto regionů, stabilizace těchto zemí, které velmi často patří k zemím, které jsou zmítány občanskou válkou, které patří mezi země, kde se státní struktury zhroutily, kde stát plně nekontroluje celé území těchto států, tak je evidentní, že tady se musí také velmi silně angažovat i muslimské státy, zejména arabské státy. Je nutné také podotknout, že boj proti terorismu a extremismu rozhodně není bojem proti islámu a proti muslimům. Nejde o konflikt civilizací nebo střet Západu s Východem. Myslím si, že vytvořit tento falešný dojem je právě cílem teroristů. Jejich cílem je také přispět k radikalizaci a štěpení evropské společnosti. Právě tím, že realizují takové brutální útoky, jakých jsme byli svědky nedávno v Paříži. Je třeba také zdůraznit, že velká většina obětí Islámského státu nebo dalších teroristických útoků ve světě jsou právě muslimové. Čili toto není otázka střetu civilizací, toto je otázka na půdě Evropské unie střetu těch, kdo usilují o dodržování zákona, existenci právního státu, respektování principů demokratické kultury a demokratického zřízení v Evropě, a těmi, kdo porušují zákony, těmi, kdo páchají násilnou trestnou činnost, která má často podobu politicky motivovaných nebo nábožensky motivovaných teroristických útoků.

Jak už jsem řekl, Česká republika je v oblasti boje proti terorismu a podpory spolupráce evropských zemí aktivní. Chci připomenout, že naše bezpečnostní složky na všech úrovních jsou integrovány do sdílení informací, které pomáhají při prevenci a odhalování teroristických činností. Znovu jsme si to potvrdili i po útocích v Paříži a znovu naše bezpečnostní složky byly v aktuálním, přímém a intenzivním kontaktu se svými partnery, a to nejenom v evropských zemích. Česká republika podporuje zesílení spolupráce všech relevantních evropských institucí a budeme podporovat implementaci strategií, které by měly zlepšit šance na boj s rizikem teroristických útoků.

Chci také připomenout Poslanecké sněmovně, že vláda aktuálně schválila novou bezpečnostní strategii České republiky, Bezpečnostní strategii České republiky 2015. Provedli jsme tak aktualizaci bezpečnostní strategie, která byla naposledy aktualizována v roce 2011. A nový text bezpečnostní strategie státu staví terorismus, ať už v podobě mezinárodních teroristických organizací nebo osamělých bojovníků, mezi nejvýznamnější hrozby pro bezpečnost České republiky.

Tato nová bezpečnostní strategie se také specificky zabývá rovněž otázkou navrátilců z konfliktů na Blízkém východě zpět do Evropy. Téma navrátilců se netýká přímo České republiky, ale téma navrátilců už se dotýká přímo našich sousedů, týká se Rakouska, týká se Německa, v určitém rozsahu se může také týkat Polska, čili je to nebezpečí, které je v regionu střední Evropy aktuální a my se na tuto situaci, kdy se budou vracet účastníci konfliktů na Blízkém východě do svých domovských zemích v Evropské unii, musíme připravit.

Mezi priority bezpečnostní strategie také patří opatření proti financování terorismu, proti radikalizaci a rekrutování, otázka ochrany obyvatelstva, ochrany kritické infrastruktury státu a samozřejmě ochrany jednotlivých cílů, které jsou potenciálně zranitelné teroristickým útokem. V souladu s protiteroristickou strategií Evropské unie tak Česká republika přijímá systémová, preventivní a legislativní opatření. Jsem velmi rád, že práce na nové bezpečnostní strategii České republiky byly zahájeny daleko před tím, než došlo k teroristickým útokům v Paříži. Nejde o žádnou konjunkturální změnu, nejde o nějakou nepromyšlenou reakci na poslední chvíli, ale jde o výsledek roční práce naší vlády. Jsem velmi rád, že vláda tato rizika identifikovala ještě dříve, než došlo k atentátu v Paříži, a že se postupně připravujeme a postupně připravujeme naši zemi na situaci, kdy bohužel vně Evropské unie, ale příliš blízko Evropské unie dochází k eskalaci bezpečnostních rizik.

To je bohužel situace, se kterou musíme počítat, a to nejenom dnes, nejenom z hlediska krátkodobé aktuální situace, ale také ve střednědobém horizontu. Z tohoto hlediska je velmi důležité, že Česká republika je nejenom členem Evropské unie, ale že Česká republika je také členem Severoatlantické aliance. My jsme přirozeně plně integrováni do všech aktivit na půdě Severoatlantické aliance.

Chci také připomenout, že to byla naše vláda, která přijala už před řadou měsíců novou strategii financování ozbrojených sil. Rozhodli jsme se v souvislosti s tím, co se začalo odehrávat na východě Ukrajiny, v souvislosti s tím, že nám bylo signalizováno, že Česká republika neplní, a bylo to před rokem, kdy nám bylo signalizováno, že ČR neplní své závazky v rámci členství v Severoatlantické alianci, tak v souvislosti s těmito signály jsme se rozhodli posílit financování rozpočtu Ministerstva obrany v příštích letech, proto také rozpočet Ministerstva obrany na letošní rok byl již navýšen a počítáme s tím, že bude navyšován i v dalších letech mandátu této vlády s cílem, aby do roku 2020 výdaje na obranu České republiky tvořily zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu. To je první důležité opatření, které jsme učinili, a týká se posílení vnější, ale vnitřní bezpečnosti České republiky. Jak ukázala kauza Vrbětice i z hlediska posílení vnitřní bezpečnosti České republiky, vyžaduje lepší kapacity a dostatečné kapacity Armády ČR. To je klíčové systémové rozhodnutí, které, jak pevně věřím, se projeví z hlediska stavu našich ozbrojených sil v příštích letech a projeví se také tím, že budeme schopni se integrovat do kapacit Severoatlantické aliance, například pokud jde o síly velmi rychlé reakce, které se dneska staví na půdě Severoatlantické aliance. Pokud bychom neměli dostatek sil, pokud bychom neměli dostatek prostředků, tak by Česká republika se těchto aktivit zúčastnit nemohla. My jsme na to připraveni.

Jsem také rád, a to je druhý aspekt, a týká se to vnější bezpečnosti, koneckonců s tím také vyjádřila souhlas Poslanecká sněmovna, že vláda rovněž schválila víceletý rámec na působení našich vojáků v zahraničních misích. Chci připomenout, že jsme se nestáhli z Afghánistánu, ale počítáme nadále s tím, že tam naši vojáci budou pomáhat v rámci výcvikové a školící mise, a chci také připomenout, že jsme solidárně účastni i v Mali, kde také dochází ke konfliktu s islamistickými bojovníky. Čili v rámci strategie účasti v zahraničních misích, kterou schválila naše vláda a která už získala také podporu parlamentu, Česká republika je aktivní zemí.

A když se vrátím k vnitřní bezpečnosti, tak nemohu pominout další důležitý fakt, a tím je stabilizace bezpečnostních sborů České republiky. My jsme začali první kroky u Policie ČR, to znamená, naším cílem je personální a ekonomická stabilizace Policie ČR, protože mimo jiné v rámci Policie ČR jsou také útvary, na které budeme muset spoléhat, pokud by Česká republika byla vystavena akutní teroristické hrozbě nebo nedej bože teroristickému útoku. Tam jsou jednotky specializované síly, které musí být dostatečně personálně a technicky připraveny, pokud by k něčemu došlo. Pokud by policie byla ruinována nadále plošnými škrty, pokud by byla zmítána personálními spory, tak jak to bylo v minulých letech, tak bychom tady jako vláda bezpečnost občanů garantovat nemohli. A já bych chtěl, abychom bezpečnost občanů garantovat mohli. Proto jsme také připravili rozpočet Policie ČR na letošní rok, který je stabilizační.

Další poznámka se týká bezpečnostních služeb. Jak jistě víte, a zmínil to tady také ministr vnitra, vláda předložila novelu zákona, která posiluje pravomoci bezpečnostních služeb. Chci potvrdit, že vláda rovněž předloží v letošním roce návrh legislativy, která posiluje i kontrolu systému zpravodajských služeb v naší zemi.

Naprosto rozumím tomu argumentu a jsem připraven se pod něj podepsat, že spolu s posílením pravomocí je nutno také zlepšit systém kontroly bezpečnostních služeb v České republice. Vláda přijde se svým návrhem a stojí o diskusi s opozičními stranami, protože pokud tady chceme nastavit lepší systém kontroly, který bude věrohodnější nebo posílí a doplní stávající parlamentní kontrolu, tak by to mělo platit už na dlouhou dobu a mělo by to jít napříč politickým spektrem a napříč volebními obdobími. Čili stojíme o debatu o posílení kontroly tajných služeb. Ale nejde jenom o posílení kontroly nebo zvýšení pravomocí. Mohli bychom donekonečna zvyšovat pravomoci, ale pokud nezvýšíme kapacitu technickou a personální, tak nám to bude k ničemu!

Já se znovu vracím k otázce navrátilců - navrátilců z bojišť na Blízkém východě. Ano, nám to akutně nehrozí. Ale jaký problém je, aby navrátilci z Rakouska, kteří se vrátí do Rakouska, navrátilci z Německa, kteří se vrátí do Německa, překročili naše hranice a rozvíjeli aktivity v České republice. My potřebujeme mít pro takovou situaci dostatečné kapacity, a proto také jsme zahájili v rámci vlády a v rámci koalice diskusi o tom, abychom v příštích letech, podobně jako jsme posílili armádu, jako jsme posílili policii, tak abychom podobně ekonomicky posílili bezpečnostní služby. Cílem je modernizovat jejich technické vybavení tak, aby skutečně mohly být partnery svých kolegů ve vyspělých zemích, jako je třeba Francie nebo jako je třeba Velká Británie, a současně o něco posílit i jejich personální kapacity tak, aby byly schopny čelit rizikům, která se tady aktuálně v souvislosti s hrozbou Islámského státu rýsují.

Jsem přesvědčen o tom, že vláda si v těchto oblastech počíná odpovědně. Připravili jsme novou bezpečnostní strategii státu, kterou už vláda schválila. Stabilizovali jsme rozpočet armády a dali jsme jí pevný rozpočtový výhled tak, aby mohla posílit své kapacity. Stabilizujeme Policii České republiky a připravujeme plán pro zlepšení vybavení a posílení kapacity i tajných služeb v naší zemi. To si myslím, že jsou naprosto konkrétní praktická opatření, která by měla sloužit k tomu, abychom občanům byli schopni garantovat, že vláda v rámci své kompetence udělá všechno pro to, aby se v naší zemi nezhoršovala bezpečnostní situace v souvislosti s riziky, ke kterým dochází ať už v Evropské unii, anebo za hranicemi Evropské unie.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, já bych samozřejmě mohl mluvit déle, mohl bych mluvit podrobněji o těch jednotlivých opatřeních, která se chystají na půdě Evropské unie, o tom, co se připravuje na jednání Evropské rady, ale myslím si, že je tady také důležité, aby dostali prostor i poslanci opozičních stran, aby tady nevystupovali jenom členové vlády. Ale samozřejmě cítil jsem jako důležité, abych se do té rozpravy také zapojil, abych v tom nenechal pana ministra vnitra samotného. Protože to samozřejmě není jenom otázka kompetencí ministra vnitra, týká se to i práce premiéra, ale týká se to také práce ministra obrany, ministra zahraničí a dílčím způsobem i celé řady dalších členů vlády. Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk části poslanců ČSSD.)