Vážený pane prezidente Hospodářské komory, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové,
nebudu Vás zdržovat zdvořilými větami. Všichni si uvědomujeme velký význam Hospodářské komory, a tedy se o něm nemusíme přesvědčovat. Nebudu Vás dokonce ani zdržovat makroekonomickými úvahami, o které jsem se pokusil ve svém nedávném vystoupení na Žofínském fóru. Víte, že nepatřím k těm, kdo podporují oslabení měny a že nepatřím těm, kdo se domnívají, že česká ekonomika se blíží k deflační pasti, protože deflace u nás je exogenní, tedy je importována, především výrazným poklesem cen energetických surovin a není endogenní, takže dvouprocentní inflační cílování považuji za poněkud komické.
O to více bych chtěl mluvit o problémech, které nás spojují a kde bychom měli spolupracovat. Takže téma mého asi desetiminutového vystoupení bude „Spolupráce politiků s podnikateli“.
Ta spolupráce má tři základní formy. O těch prvních dvou se často mluví, ta třetí je téměř neznámá. První formou je pomáhat, a to zejména při výjezdech do zemí s autoritativním režimem, čímž nemyslím dehonestující, ale konstatační označení, českým exportérům, kde politický vliv je výrazný, rozšiřovat svůj odbyt na zahraničních trzích. Tím druhým je přitahovat zahraniční investice, ale já se s Vámi chci podělit především na téma třetího, málo známého úkolu politika. Úkolu velmi nevděčného, kde bych nazval politika, jako vymahače pohledávek.
Uvedu jenom dva konkrétní příklady. Nedávno jsem byl na návštěvě v Moskvě a dostal jsem mimo jiné velice zajímavý podklad od Jaroslava Ungermana, nevím, jestli je tady přítomen, který se týkal elektrárny Poljarnaja, kde je zamrzlá pohledávka ve výši „pouhých“ pěti miliard korun. A Jarda Ungerman tam psal, je to naprosto bezvýchodné, jediné řešení je schůzka obou prezidentů a pokus na této úrovni s věcí pohnout. Doufám, že se to podařilo, ale nechci být předčasný optimista.
Druhý příklad. Včera jsem podepsal dopis vietnamskému prezidentovi, po našem setkání, kde jsme informovali o třech pohledávkách kamenolom, kaolinka a cukrovar, kde mimochodem u toho cukrovaru je ztráta české investice „pouhých“ sedm set milionů korun. Je to šedivé, je to nutné, ale je to důležité.
Proč to říkám? Teď asi by bylo dobré, abych Vás vyzval, abyste se poněkud pohodlněji opřeli do svých sedadel, protože jako obvykle pronesu jednu provokativní poznámku.
Když jsem se s těmito a dalšími pohledávkami seznámil a Vy víte, že dělám opravdu vše, co je v mých silách, aby byly vydobyty, tak jsem zjistil, že českým investorům a teď to trošku přeženu, je to naprosto jedno. A víte proč? Protože když tu pohledávku nevydobydou, tak to zaplatí EGAP. Státní instituce, která je financována daňovými poplatníky. Jinými slovy, nevidím dostatečnou motivaci českých investorů, aby pomáhali českým politikům, kteří bojují za jejich zájmy vymáhat pohledávky kdekoli v zahraničí. To je základní poselství, které Vám dnes chci adresovat.
Nestačí jenom kritika. Když použiji výrazů tak mírných, jak jsem jen schopen, pak řeknu, že EGAP poněkud bezmyšlenkovitě poskytuje pojištění za úvěry, které sjednala Česká exportní banka. Uvítal jsem personální výměnu v České exportní bance. Myslím si, že onen nesmyslný nápad udělat z ní špatnou banku, tedy novou Konsolidační banku, byl překonán. Nemyslím si, že je vhodné spojovat EGAP a Exportní banku, i když mám dojem, že slovenský kolega, může upozornit na to, že na Slovensku je Eximbanka, která tuším spojuje obě dvě tyto funkce, je to tak? Ale dva filtry jsou lépe než jeden filtr. Problém je, že žádný z těchto filtrů nefunguje. A důvod, proč jsem Vás vyzval, abyste se důkladně opřeli do svých opěradel, je ten, že si myslím, že EGAP by měl zásadně změnit svoji pojišťovací strategii.
Určitě si vzpomínáte na americké hypoteční banky, které se dostaly do krize tím, že nemovitosti pojišťovaly do výše sto procent cen nemovitostí a jakmile tato cena klesla, banky se dostaly do krize, vznikla řetězová reakce a vznikla celosvětová ekonomická krize. EGAP de facto dělá totéž. Ano, jsou kosmetické úpravy, sem tam sníží pojistné plnění o pár procent a to je tak asi všechno.
Chtěl bych se poradit zejména se zde přítomným ministrem průmyslu a obchodu Honzou Mládkem o tom, zda by nebylo vhodné zavést pro EGAP jakýsi pojišťovací limit. Nebudu teď mluvit o konkrétním procentu, to je věcí další diskuse, ale nemáme-li dopadnout podobně, jako americké hypoteční banky, pak si myslím, že by to prospělo jak k opatrnějšímu pojišťování, tak ale i k větší motivaci českých investorů, aby neuzavírali smlouvy s každým podvodníkem, na kterého náhodou narazí.
Dámy a pánové, závěrem svého projevu, bych Vás chtěl ujistit, pokud je to vůbec třeba, že patřím k lidem, kteří si váží poctivých tedy baťovských nikoli kožených podnikatelů a snaží se jim v rámci svých kompetencí pomoci. Zrovna dnes se na jeho žádost setkávám s panem Hlavatým, majitelem JUTY, na každém krajském výjezdu se setkám s dvaceti až třiceti nejúspěšnějšími podnikateli daného kraje. A snažím se za ně i lobovat při kontaktu s členy vlády. Za poslední měsíc jsem přijal asi tři delegace čínských investorů a velice si vážím toho, že začala čínská investiční expanze v dohodnutém rozsahu třicet osm miliard korun, jako první krok a to už není málo. Ale to, co mě znepokojuje je systémová vada, kterou jsem právě teď zmínil. Vada, která spočívá v demotivaci českých podnikatelů na zahraničních trzích. Když mají zamrzlou pohledávku, nechají v tom politiky samotné. Zaplať Pán Bůh, že jsem jel do Moskvy, protože pět miliard není zrovna zanedbatelná částka a doufám, že i po jednání s ruským ministrem energetiky se podařilo s touto zamrzlou částkou pohnout.
Ale proč v tom mám být sám? Proč vedle mě nebojuje český investor, který rovněž má vymáhat tuto pohledávku.
A tak bych skončil přátelskou výzvou Vám všem. Snažte se, i když to pro Vás bude daleko obtížnější, před tím než navážete kontakt se svým zahraničním partnerem, trochu více přemýšlet vlastní hlavou. A touto nezdvořilou a současně přátelskou prosbou bych chtěl zakončit své vystoupení.
Děkuji Vám za Vaši pozornost.
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
