Vzít si někoho na praxi je starost. Studenti ještě neumí tolik, aby byli samostatní, a tak firmy se do praxe pro mladé nehrnou. Spíše se jí brání. Je to logické. V době, kdy se jim nakládá stále více administrativních povinností ze strany státu, proč by měly řešit ze své dobré vůle výrazněji nějaké školství... a vyčleňovat třeba své zaměstnance, aby se mladým na praxi věnovali.
Ale právě praxe je pro mladé alfa a omega toho, aby pak po studiu našli práci, tedy aby jejich studium nebylo zbytečné. Státu tedy nemůže být jedno, jestli tuto praxi dostanou, nebo se do nich bude "valit" jen teorie a teorie. Mohlo by se tak stát, že absolventi budou sice premianti se samými výbornými, ale v praxi budou nepoužitelní... a tedy potencionálně nezaměstnaní... A aby někdo studoval směrem k nezaměstnanosti, to je luxus pro každý stát.
Stát by měl tedy firmy motivovat - která dá praxi studentům, buď by se to mohlo odrazit výratzněji ve výši jejích daní, nebo by se firmám mohlo přispívat na zaměstnance, kteří se budou mladým věnovat. O morálním ocenění nemluvě - ocenění pro firmy, které se nejvíce zaslouží o praxi pro mladé, by se mohlo stát prestižní záležitostí.
Nelze tedy čekat, že si to budou školy a firmy domluvat samy. Stát musí dát první impuls. Vše, co do toho vloží, se mu stokrát vrátí. Školám zase přijde vhod, že budou učit teoreticky to, co si mladí hned v praxi budou moci tzv. osahat, a firmám se může hodit, že si bude své budoucí pracovníky vychovávat od studijních let.
Tedy tato myšlenka nemá slabinu. jen začít. A začít musí stát. Stovky studijních oborů bez praxe jsou totiž víceméně k ničemu. A oborů, kde stačí jen teorie, je minimum.
Převzato z profilu.
_profil_top.jpg)
Mgr. Květoslav Přibil, (ODA)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
