Primátor Beitl: Drobné památky pomáhají identifikovat se s místem, v němž lidé žijí

23.12.2016 21:26

Jablonec nad Nisou se v posledních dvou letech pustil do obnovy drobných památek. Letos se podařilo zrestaurovat kamenný barokní kříž v Proseči, opravit a přestěhovat kříž v ulici U Nisy, zahájit restaurování kříže v ulici Čsl. Armády a znovuvzkřísit rýnovický sloup Panny Marie.

Primátor Beitl: Drobné památky pomáhají identifikovat se s místem, v němž lidé žijí
Foto: Redakce
Popisek: primátor Jablonce nad Nisou Petr Beitl (ODS)

Ač není památkou, ale spíše technickou zajímavostí, opravy se dočkal i tzv. Einmannbunker nad areálem bývalého Elitexu. Na opravy dílem přispělo ministerstvo kultury, dílem byly hrazeny z rozpočtu města. Celkem město do oprav v letošním roce vložilo přes 200 tisíc korun.

„Obliba drobných památek roste. Křížky, pomníčky a kapličky pomáhají obyvatelům identifikovat se s místem, v němž žijí. Jejich opravy mnohdy nevyžadují velké úsilí ani závratné finanční částky, přesto byly dlouho opomíjené a nastal čas situaci napravit,“ říká jablonecký primátor Petr Beitl, který se také účastnil slavnostního požehnání všem obnoveným památkám.

Přibližně třímetrový pískovcový kříž v Proseči stojí pod staletými lipami u odbočky na Horní Proseč už od roku 1775 a patří tak k nejstarším kamenickým památkám v okolí. Protože je nemovitou kulturní památkou, na jeho obnovu přispělo osmdesátitisícovou dotací Ministerstvo kultury. Restaurování kamenného kříže s reliéfy znázorňujícími Pannu Marii s Ježíškem, Antonína Paduánského, Jana z Nepomuku a Máří Magdalénu se ujal Martin Wagner. „Kamenný kříž byl pokrytý mechem, místy až v několikacentimetrové vrstvě, měl i několik prasklin,“ popisuje stav kříže před obnovou Ivana Řimnáčová, vedoucí odboru stavebního a životního prostředí. Finanční podíl města na celkové obnově kříže činil 9 tisíc korun. Kříži za účasti prosečských obyvatel i zástupců tamního osadního výboru a města požehnal děkan římskokatolické církve Oldřich Kolář.

Křížek v ulici U Nisy se letos dočkal nejen opravy, ale i důstojného umístění. Dosud totiž stával poněkud zapomenutý za rezavým zkrouceným plotem v průmyslovém areálu. Díky vstřícnosti a dohodě majitelů pozemku se jej vcelku hladce podařilo přesunout na druhou stranu ulice pod vzrostlé stromy, kde mu to sluší mnohem víc. Sokl i křížek zrestauroval a vyspravil šikovný kameník a sochař Petr Verich, který není v péči o drobné jablonecké památky žádným nováčkem. I s přestěhováním a novým plůtkem radnice za obnovu křížku zaplatila 83 tisíc korun. Posvěcení kříže se v podvečer v úterý 29. listopadu ujal starokatolický farář Karel Koláček a kříži požehnal za přítomnosti primátora Beitla a skupinky jabloneckých obyvatel.

Další pískovcový jablonecký poklad stojí u Domu česko-německého porozumění v Rýnovicích. Je to Panna Maria s Jezulátkem. Je to tatáž Marie, která od roku 1821 stávala na křižovatce ulic M. Švabinského a Ladova. V roce 2003 někdo neznámý sloup strhl a Marie zmizela. Město tenkrát zaplatilo pořízení nové Madony a sloup byl v září 2004 obnoven. Za šest dnů Marie zmizela podruhé. Letos na jaře se začalo diskutovat o obnově rýnovických památek a od slov nebylo daleko k činům. Sokl původního sloupu se našel pod zemí na místě, kde stával. Původní sloup čekal starostlivými sousedy ukrytý v nedaleké zahradě a o kopii sošky se postaral sochař Petr Verich. Všechny tři díly se díky aktivitě rýnovických, snaze a financím jablonecké radnice a šikovnosti pana Vericha znovu spojily, a Madona s Ježíškem v náručí bude nad Rýnovicemi opět bdít zatím ze zahrady Domu česko-německého porozumění. Slavnostní požehnání mariánskému sloupu se odehrálo ve středu 14. prosince, ujal se toho římskokatolický kaplan Josef Peňáz.

Kříž s Kristem stojící v ulici Čsl. Armády naproti Domu česko-německého porozumění se své opravy dočká na jaře příštího roku, ani tuto památku nemine slavnostní požehnání.

Bunkr pro jednoho muže není památkou, ale připomíná válečné události v Jablonci. V evidenci radnice jsou zatím dva. Jeden nad areálem bývalého Elitexu, druhý na Staré Osadě. Jedná se o betonové vojenské objekty, malé pevnůstky, které sloužily jako pozorovatelny pro jednoho muže, odtud název Einmannbunker. Jejich nejčastějším úkolem bylo střežení průmyslových areálů a dopravních uzlů vyklizených z důvodu nastávajícího náletu a pozorování situace kvůli snazší lokalizaci míst dopadu nevybuchlých pum. „Oprava bunkru nad areálem Elitexu stála 40 tisíc korun, opatřili jsme jej i cedulí s popisem, aby lidé věděli, k čemu ten malý betonový včelí úl sloužil,“ uzavírá primátor Beitl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

23:08 Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k navrhovaným změnám v zákoníku práce